Mařský vrch (přírodní památka)

Mařský vrch je přírodní památka na vrcholku stejnojmenného kopce (dříve nazývaného Liščí skála^[3]) tvořící část Vimperské vrchoviny^[4], která se nachází zhruba 1¼ km východně od vesnice Štítkov v okrese Prachatice. Důvodem ochrany je balvanové moře syenitového porfyru na severním svahu, které vzniklo v pleistocénu.^[3]

Zdroje k infoboxu Přírodní památka Mařský vrch
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Balvanové moře na vrchu stejnojmenného kopce
Základní informace
Vyhlášení	24. května 1989
Vyhlásil	Okresní národní výbor Prachatice
Nadm. výška	870–907 m n. m.
Rozloha	0,67 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	Prachatice
Umístění	Mařský vrch; Bošice, Štítkov
Souřadnice	49°4′22,38″ s. š., 13°50′51,35″ v. d.
Mařský vrch
Další informace
Kód	1240
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Přírodní památky v Česku

Mařský vrch
Vrchol	907 m n. m.
Prominence	38 m ↓ sedlo u Lštění
Izolace	3,4 km → Běleč
Seznamy	Hory Šumavského podhůří
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Šumavské podhůří / Vimperská vrchovina / Bělečská vrchovina / Štítkovská vrchovina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poblíž památky se nachází volně dostupná a přístupná deset metrů vysoká^[3] rozhledna Mařský vrch a rotunda svatého Václava z roku 1935, ke které vede Křížová cesta. Jižně od přírodní památky se nachází další přírodní památka Skalka.

Důvod ochrany

Rozhledna z pohledu přírodní památky

Důvodem ochrany je balvanové pole tvořící tzv. kamenné moře o délce přibližně 150 metrů a šířce 40 metrů^[3], které vzniklo rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině.^[4] Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, které vytvořilo převážně deskové struktury o velikosti 1 až 3 metrů.^[4] Proces postupného rozrušování skalních bloků stále pokračuje, což dokládají rovnoběžné pukliny na balvanech.^[4] Pole se uklání pod sklonem 30°.^[3]

Samotný vrchol včetně chráněné památky není zalesněn a vystupují zde na povrch balvany o mocnosti až několika metrů. V balvanovém poli chybí půdní profil, který až na výjimky, není vyvinut.^[3] Jedná se o význačný vrch na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, který je zalesněn.^[3]

Pohled na balvanové pole z rozhledny

Přírodní památka byla vyhlášena 24. května 1989 okresním národním výborem Prachatice s účinností od 1. července 1989.^[3] Kolem památky se nachází 50metrové ochranné pásmo.^[3] Jelikož se nachází na poměrně špatně dostupném místě, nebyla v historii výrazně negativně poškozena či ohrožena. V současnosti je dopad na památku minimální a nebezpečí v podobě zániku nehrozí.^[3]

Flóra a fauna

Většina oblasti památky je bez vegetace, ale v některých zastíněných místech roste chráněná plavuň vranec jedlový (Lycopodiaceae), jelikož se zde hromadí humus. Dále zde roste zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), jestřábník zední (Hieracium murorum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), z keřů pak bez hroznatý (Sambucus racemosa).^[3] Z živočichů se zde vyskytuje například zástupce pavouků snovačka (Rugathodes bellicosus), dále zmije obecná (Vipera berus) či jezevec lesní (Meles meles).^[3]

Geomorfologické zařazení vrchu

Geomorfologicky vrch spadá do celku Šumavské podhůří, podcelku Vimperská vrchovina, okrsku Bělečská vrchovina a podokrsku Štítkovská vrchovina^[5].