Luděk Munzar

český herec a moderátor (1933-2019) From Wikipedia, the free encyclopedia

Luděk Munzar
Remove ads

Luděk Munzar (20. března 1933 Nová Včelnice26. ledna 2019 Praha[1]) byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze, které opustil roku 1990 spolu se svou manželkou herečkou Janou Hlaváčovou.

Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...
Remove ads
Remove ads

Život

Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. V letech 1952 až 1956 studoval herectví na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění, v ročníku vedeném Vítězslavem Vejražkou.[2] Po ukončení studia nastoupil na sezónu 1956–1957 do Městského oblastního divadla v Mladé Boleslavi. Od října 1957 byl angažován jako člen činohry Národního divadla v Praze. Roku 1990 Národní divadlo opustil kvůli neshodě s tehdejším vedením; dle Munzara „Můj vztah k Národnímu divadlu byl obrozenecký, národovecký a oni tam začali hrát jako v malém sklepním divadle. Národní divadlo není jen ta budova, to je součást našeho kulturního dědictví. Jestli někdo tu tradici ironizuje a posmívá se jí, tak se posmívá svým předkům.[3]

Pracoval také v dabingu a v televizi. Svůj hlas propůjčil zejména americkému herci Paulovi Newmanovi. Měl slabost pro rozhlas a účinkoval v řadě rozhlasových pořadů.[4] Od ledna 2015 připravoval pro Dvojku Českého rozhlasu společně s Františkem Novotným pořad Okouzlení slovem.[5]

Dne 12. června 1957 se oženil se svojí první manželkou, loutkoherečkou Naděždou Munzarovou, se kterou měl dceru Johanu (* 1962). Po rozvodu v roce 1964 se roku 1969 oženil s Janou Hlaváčovou, se kterou měl druhou dceru Barboru Munzarovou, která je také herečkou. Vyženil také dceru Terezu (* 1963), kterou měla Jana Hlaváčová z prvního manželství s Jiřím Michným. Jeho první manželka Naděžda Munzarová se v roce 1967 vdala za Ivana Krause, bratra Jana Krause, a roku 1968 spolu s dcerou Johanou emigrovali.

Spolu s Janou Hlaváčovou byli jedni z mála českých umělců, kteří nepodepsali tzv. Antichartu odsuzující prohlášení Charty 77; Munzar o tom v roce 2013 řekl: „Komunisti udělali Antichartu a já ji nepodepsal, ale nikde jsem o tom nemluvil. To je celé.[6] Stejnou informaci uvádí i Petr Pithart.[7] Deník Rudé právo nicméně jména Luďka Munzara i Jany Hlaváčové jako signatářů provolání uvedl dne 3. února 1977.[8]

Mezi soukromé zájmy Luďka Munzara patřilo letectví a automobilové závody. V roce 1989 získal s Tatraplanem Sport 602 titul mistra Evropy v závodech automobilových veteránů.[9]

Zemřel po dlouhé, těžké nemoci ve spánku dne 26. ledna 2019 v Praze-Modřanech ve věku 85 let.[10][11]

V roce 2024 byl oceněn medailí Za zásluhy I. stupně in memoriam, za zásluhy o stát v oblasti umění.

Remove ads

Poslední rozloučení a pohřeb

Poslední rozloučení se uskutečnilo prvého února 2019 v budově Národního divadla.[1] Hrob Luděk Munzar nemá; dne 11. května 2019 byl jeho popel pouze rozsypán na rozptylové loučce zbraslavského hřbitova.[12]

Citát

Krejčova inscenace Romea a Julie v Národním divadle s Třískou a Tomášovou a Munzarem jako Merkuciem byla pro mě zjevením. Tříska a Munzar byli mými vzory. Chtěl jsem se jim vyrovnat.
 Jaromír Hanzlík[13]

Ocenění

Remove ads

Filmografie

Film

  • 1956 Dalibor
  • 1956 Dědeček automobil – role: mechanik František Projsa
  • 1957 Ročník 21
  • 1958 Dnes naposled
  • 1958 Morálka paní Dulské
  • 1958 Občan Brych
  • 1959 Letiště nepřijímá
  • 1959 Pět z milionu
  • 1960 Pochodně
  • 1960 Srpnová neděle
  • 1961 Kde řeky mají slunce
  • 1961 Labyrint srdce
  • 1961 Pouta
  • 1961 Reportáž psaná na oprátce – role: Mirek
  • 1962 Horoucí srdce
  • 1963 Mykoin PH 510
  • 1964 Atentát
  • 1964 První den mého syna
  • 1965 5 milionů svědků
  • 1965 Neviditelný
  • 1966 Kočár do Vídně – role: zraněný německý důstojník
  • 1966 Nahá pastýřka
  • 1966 Úzkost
  • 1967 Stud
  • 1968 Jarní vody
  • 1968 Královský omyl
  • 1968 Objížďka
  • 1968 Žert
  • 1971 Hry lásky šálivé
  • 1972 Hráč
  • 1972 Slečna Golem
  • 1972 Smrt si vybírá
  • 1973 Větrné moře
  • 1974 Sedmého dne večer
  • 1975 Akce v Istanbulu
  • 1975 Anna, sestra Jany
  • 1975 Na konci světa
  • 1975 Škaredá dědina
  • 1975 Zrcadlo pro Kristýnu
  • 1976 Dům Na poříčí
  • 1976 Malá mořská víla
  • 1976 Odysseus a hvězdy
  • 1976 Paleta lásky
  • 1976 Terezu bych kvůli žádné holce neopustil
  • 1977 Čarodějův učeň
  • 1977 Pasiáns
  • 1977 Zrcadlení
  • 1978 Od zítřka nečaruji
  • 1978 Silnější než strach
  • 1979 Čas pracuje pro vraha
  • 1980 Bruncvík a lev
  • 1980 Jak napálit advokáta
  • 1980 Královská hra
  • 1980 Něco je ve vzduchu
  • 1980 Temné slunce
  • 1981 Ubohý pan Kufalt
  • 1981 Ta chvíle, ten okamžik
  • 1982 Poslední propadne peklu
  • 1982 Třetí princ
  • 1983 Pod nohama nebe
  • 1984 S čerty nejsou žerty
  • 1985 Kronika krysaře (krátkometrážní film)
  • 1986 Kdo se bojí, utíká
  • 1986 Lev s bílou hřívou
  • 1987 Mág
  • 1995 Generál Eliáš
  • 1999 Hanele
  • 2011 Nevinnost
  • 2012 Svatá čtveřice
  • 2014 Piknik

Televize

Remove ads

Rozhlasové role

Remove ads

Knihy

  • 1998 Když jsem to slíbil!
  • 2005 S vůní vánku po heřmánku

Audiokniha

  • 2018 …když jsem to slíbil![18]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads