Lom Mušlovka
lom v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
lom v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Lom Mušlovka je významná geologická a paleontologická pražská lokalita[2][3] známá výskytem zkamenělin (hlavonožci s kuželovitými schránkami,[3] ramenonožci, mlži, graptoliti, trilobiti a lilijice), stěny lomu odkrývají průřez geologickými vrstvami vápence svrchního siluru (prvohory),[2][3] lokalita slouží jako mezinárodní opěrný stratotyp pro hranici nejvyšších silurských oddělení ludlow a přídolí.[4][2][3] Tento stěnový vápencový lom v Dalejském údolí, opuštěný po roce 1918, je součástí národní přírodní památky Dalejský profil (vyhlášena v roce 1982).[5][3]
Lom Mušlovka | |
---|---|
Lom Mušlovka v Dalejském údolí (2013) | |
Základní informace | |
Nadm. výška | 300[1] m n. m. |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Praha |
Umístění | Praha 13 Řeporyje |
Souřadnice | 50°1′51,88″ s. š., 14°19′57,75″ v. d. |
Lom Mušlovka | |
Další informace | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokalita se nachází při turistické cestě (6. zastavení naučné stezky Údolím Dalejského potoka)[2], asi 1,5 km vzdušnou čarou od náměstí v Řeporyjích východním směrem (k Holyni), a to na samém konci Mládkovy ulice, v blízkosti bývalé vápenky Biskup, Kvis a Kotrba (cca 100 metrů od ní na východ).[2]
Jméno lomu bylo odvozeno od četného výskytu fosilií tvarem podobným mušlím (jednalo se ale o mlže nebo ramenonožce).[5]
Lom Mušlovka byl opuštěn po roce 1918.[6][3] Nejspodnější vrstvy vápence jsou nejstaršího data, všechny vrstvy se tu usazovaly v průběhu asi 4 milionů let.[6] V době vzniku lomu se v pražské pánvi nacházelo poměrně mělké, teplé a tudíž i pro rozvoj živočichů příhodné silurské moře.[6] Byla to doba předcházející variskému ortogenezi (vrásnění) při níž byl vytvořen český masiv.[3] Tehdy se hluboko na jižní polokouli nacházely (mezi superkontinentem Gondwana a vznikajícím prvohorním kontinentem Euramerikou) mikrokontinenty Laurentia, Baltica a Avalonia.[3] Ty byly zality mělkým a teplým silurským mořem kypícím životem, kde vegetovalo mnoho živočichů s vápnitými schránkami.[3] A právě tyto schránky pak sedimentovaly do silných vrstev biodetritických vápenců kopaninského souvrství.[3][pozn. 1] Vrstvy číslo 0 až 39 označené v lomu Mušlovka náleží ke kopaninskému souvrství.[3] Nad těmito vrstvami se pak nacházejí vrstvy, které patří k tzv. požárskému souvrství.[3]
V paleontologických nálezech v lomu se dochovali válcovití hlavonožci a tehdy i velice rozšíření ramenonožci.[6] Ti byli chráněni dvojmiskovitými schránkami a podobali se mlžům.[6] Kromě těchto dříve zmíněných druhů se v lomu Mušlovka našli ještě i graptoliti, trilobiti a lilijice.[6] Vápence a břidlice v Mušlovce zachovaly množství mikroskopických dnes již vymřelých organismů: jsou to jednak mikrofosilie chitinozoa[pozn. 2] a pak tzv. konodonti – jakési „zoubečky“ pocházející z nějakého většího dosud ne řádně paleontologicky zařazeného organizmu.[6]
Vrásnění geologických vrstev (při variské ortogenezi)[3] zřetelně viditelných v lomu a jejich šikmé uklonění z původní vodorovné polohy začalo před 370 milióny let[3] a bylo způsobeno tlakem na prehistorický mikrokontinent Peruniku.[6] Tato byla sevřena mezi Afrikou a skandinávskou částí evropského kontinentu a tento kontinentální tlak neustal prakticky do dnešních dob.[6] Během vrásnění byl český masív, jakožto geologická jednotka, stmelen z několika menších částí.[3] Sedimentované vrstvy v některých částech českého masivu (včetně oblasti Barrandienu, jehož je lom Mušlovka součástí) byly zvrásněny, zprohýbány a ukloněny do současné polohy.[3] Silurské moře, zalévající pražskou pánev, ustoupilo.[6] Na jeho dně pak zůstaly vyvrásněné usazeniny v tloušťkách až několik kilometrů.[6]
Na druhé straně údolí Dalejského potoka byl v lomech Požáry u Řeporyj stanoven (rozhodnutím Mezinárodního geologického kongresu v Moskvě v roce 1984) mezinárodní standard – stratotyp pro silurská oddělení (série) ludlow – přídolí (419 milionů let).[6] V Mušlovce byla odkryta obdobná hranice mezi sériemi ludlow a přídolí a lomový profil v Mušlovce se tak stal opěrným profilem pro „požárský standard“. [6][2]
Arethusinová rokle se nachází v postranní části lomu Mušlovka.[pozn. 3] Rokle byla pojmenovaná českým geologem, paleontologem a amatérským archeologem Janem Nepomukem Woldřichem (1834–1906) dle trilobita Aulacopleura – Arethusina.[4] V rokli vystupují příkrovy podmořských vulkanitů (diabasů). Mezi vyvřelinami je mocná vrstva tufitických břidlic, jejichž stratigrafické zařazení ke svrchní části liteňského souvrství dokládají trilobit Aulacopleura konincki a vůdčí graptolit Testograptus testis.[7]
Mezi roklí a samotnou lomovou stěnou Mušlovky je v severozápadně orientovaném svahu lokalita nazývaná Cromusová stráň, jež je známá nálezy trilobitů rodu Cromus. Zdejší horniny náležejí stářím ke spodní části kopaninského souvrství.[4][7]
Další vrstevní sled hornin pokračuje už přímo v lomové stěně Mušlovky. Začíná krinoidovými, brachiopodovými a cefalopodovými vápenci vyšší části kopaninského souvrství (silur, ludlow), závěr kopaninského souvrství tvoří tenčeji vrstevnaté šedé vápence v jihovýchodní části lomu. Nejmladší sedimenty Mušlovky na vrcholu jihovýchodní stěny jsou tmavší tence vrstevnaté vápence s vložkami břidlic. Dle nálezů graptolitů Monograptus ultimus a Monograptus parultimus náležejí ke spodní části přídolského souvrství.[7][pozn. 4]
Lom Mušlovka je významný geologický studijní profil, který má nejen geovědně historický význam, ale i význam regionálně–geologický a to zejména svým použitím pro účely mapování a zároveň slouží coby turistická geologická zajímavost (geotyp).[2] Názorným způsobem se zde demonstrují těžební činností odkryté sedimentární vápence, paleontologické nálezy a význam stratigrafie (paleozoikum - silur - přídolí).[2] Z pohledu regionálního začlenění je lom Mušlovka zařazen následovně: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien - paleozoikum Barrandienu - pražská pánev.[2]
Tato lokalita je vyhlášena jako geologická a požívá stupně ochrany NPP (národní přírodní památka).[2] Jedná se o stratigraficky významný odkryv (v dobrém stavu) silurem s bohatými trilobitovými, hlavonožcovými a jinými faunami v oblasti tzv. Řeporyjského vulkanického centra.[2] Jsou zde zachovány významné odkryvy vrstev v intervalu ludlow - přídolí a lokalita je též součástí geoparku Barrandien.[2]
Přirozené a dávnou těžbou vápence neporušené svahy Dalejského údolí hostí bohatou teplomilnou vegetaci a drobnou zvířenu.[8] V minulosti narušené svahy a místa výsypek ze zaniklých lomů byly ponechány vlastnímu vývoji a působení přírody.[8] Na vhodná místa v lomech a do ostatních vytěžených prostor se rozšířily nejprve rostliny.[8] Za nimi se do rostlinného krytu přesunuli i živočichové a přizpůsobili se podmínkám života v „divočinách lomů“.[8] Tyto procesy se nevyhnuly ani Mušlovce.[8]
Kamenná suť zarůstá plevelem a invazivními rostlinami (kopřiva dvoudomá (Urtica dioica); zlatobýl kanadský (Solidago canadensis); ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elaticus); merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria) apod.), které svými kořeny a odumřelými částmi rostlin vytváří novou půdu příliš bohatou na dusíkaté látky, jež neprospívají růstu původního stepního biotopu.[8] Obdobný proces probíhá i na bývalých lomových stěnách, kde rostou náletové dřeviny (plané jabloně; plané švestky; husté trnky).[8]
Na bývalé šikmé lomové stěně roste suchomilná, žlutě kvetoucí tařice horská (Alysum montanum); tlusticovitý léčivý rozchodník bílý (Sedum album); fialově kvetoucí česnek horský (Allium senescens) a silně ohrožený, keřovitý devaterník šedý (Helianthenum canum).[8]
Na dně lomu v místech, kde ustoupily plevele, je možno vidět z jara žlutě kvetoucí léčivý podběl lékařský (Tussilago farfara); později (od května do začátku července) pak plazivé keříčky mateřídoušky časné (Thymus praecox).[8] Dokonce se zde kdysi vyskytovaly i exempláře jarní houby – smrže obecného (Morchella esculenta).[8]
Na hraně lomu lze v létě spatřit motýly (bělásek řepkový (Pieris rapae); otakárek ovocný (Iphiclides podaliriu)) a jejich housenky.[8]
Na skalách lemujících Mušlovku jakož i na dně (počvě) lomu žijí mezi rostlinami a kamennou sutí pavouci, brouci, motýli, mouchy, vosy a také mravenci.[8] Květy planých jabloní hostí dospělé jedince pestřenky hrušňové (Scaeva parastri), jejíž larvy žijí na nejrůznějších bylinách a konzumují mšice (jsou mšicožravé).[8] Larvy pestřenky pruhované (Episyrphus balteatus) se také živí mšicemi na zdejších planých jabloních a švestkách.[8] Další druhy pestřenek lze spatřit i na okolních miříkovitých rostlinách (např. na mrkvi obecné (Daucus carota)).[8]
Šedohnědé mimikry sarančete modrokřídlého (Oedipoda caerulescens) splývá s šedohnědými odstíny barev zdejšího geologického podkladu.[8] Vzácně lze v Mušlovce objevit i kobylku hnědou (Decticus verrucivorus) na rozdíl od kobylky zelené (Tetigonia viridissima), jež se zde vyskytuje mnohem častěji.[8] Pod kameny se zde vyskytuje rovněž v noci a za šera lovící velký, kovově modrý střevlík vrásčitý (střevlík svraštělý) (Carabus intricatus), který je znám spíše z pražských zahrad a parků.[8]
Hojně se v Mušlovce vyskytuje myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a hraboš polní (Microtus arvalis).[8] Z jara občas je v Mušlovce k vidění i sova pálená (Tyto alba), která kromě hrabošů loví i krtky, rejsky, drobné ptáky a hmyz.[8] Před lety tu byl dokonce viděn i výr velký (Bubo bubo).[8] Svůj lovecký revír zde má i štíhlá lasice kolčava (Mustela nivalis), jež kromě myší a hrabošů chytá i mladé potkany.[8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.