Barrandien

Barrandien je oblast mezi Prahou a Plzní, na jejímž území se nachází velké množství geologicky a paleontologicky významných lokalit období starších prvohor. Jeho nejvýznamnější součástí je Český kras, ovšem i ostatní lokality jsou velmi významné (např. naleziště trilobitů u Skryjí na Rakovnicku).

Barrandien
Geologická mapa podle Bedřicha Katzera (1898)
Geografie
Souřadnice	49°48′ s. š., 13°58′20″ v. d.
Správa regionu
Stát	Česko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalejské údolí v Praze-Holyni, součást Barrandienu

Oblast probádal francouzský paleontolog Joachim Barrande, který se dlouhou dobu věnoval jejímu paleontologickému výzkumu a po němž byla později pojmenována.

Barrandien tvoří jádro (centrální část) bohemika (synonymum Barrandiensko-tepelská oblast), jedné za základních geologických jednotek Českého masivu.^[1][2]

Celá oblast barrandienu byla jako Geopark Barrandien v roce 2020 vyhlášena národním geoparkem.^[3]

Geologie Barrandienu

Idealizovaný řez synklinoriem pražské pánve (barrandienu) a mapa, J. Barrande, Système silurien du centre de la Bohème (1852)

Z geologického hlediska jde o izolovaný pozůstatek starého horstva, jehož spodní vrstvy pocházejí z mladších starohor.^[4] Na nich jsou usazeny mladší vrstvy, které již v některých místech vystupují na povrch. Zdejší nálezy tedy zahrnují převážné období starších prvohor – geologické útvary kambrium, ordovik, silur a devon. Horniny v Barrandienu tedy vznikaly v časovém rozmezí přibližně před 1 000 až 370 miliony let.

Na mnoha místech jsou tyto starší horniny překryty novějšími, které vznikly v druhohorách až čtvrtohorách. Ty se již za Barrandien nepovažují.

Geopark Barrandien v Berouně

Seznámit se s geologickou stavbou Barrandienu je možné v berounském Geoparku Barrandien^[5] Ten je venkovní expozicí Muzea Českého krasu na dvoře muzea na náměstí v Berouně. Jsou zde vystaveny velkoformátové exponáty – bloky hornin – které reprezentují typické ukázky ze zdejších lokalit.^[6] Geopark byl otevřen v roce 2003.