Kunhuta Přemyslovna
česká princezna From Wikipedia, the free encyclopedia
česká princezna From Wikipedia, the free encyclopedia
Kunhuta Přemyslovna (leden 1265 – 27. listopadu 1321), prvorozená dcera českého krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, byla mazovskou kněžnou, také abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Po smrti své pratety sv. Anežky byla také po určitou dobu abatyší kláštera Na Františku.
| Kunhuta Přemyslovna | |
|---|---|
| mazovská kněžna | |
 Dedikační listina z Pasionálu s vyobrazením abatyše Kunhuty | |
| Narození | 1265 Praha |
| Úmrtí | 27. listopadu 1321 (ve věku 55–56 let) Praha |
| Pohřbena | Klášter svatého Jiří |
| Manžel | Boleslav II. Mazovský |
| Potomci | Václav Płocký Eufrozina Mazovská Perchta |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Přemysl Otakar II. |
| Matka | Kunhuta Uherská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otec si pro Kunhutu vyžádal dědické právo na české království od římského krále Richarda Cornwallského a tento stav trval až do narození mužského dědice v roce 1271. Ve dvanácti letech vstoupila do kláštera Na Františku – podle podmínek mírové smlouvy s novým německým králem Rudolfem Habsburským z roku 1276 se totiž měla vdát za jednoho z jeho synů (Hartmanna).[1] Není ovšem jasné, zda se uchýlila do kláštera z vlastní vůle nebo na otcův pokyn.
Po smrti pratety Anežky České převzala Kunhuta její úlohu v klášteře Na Františku a pečovala o nemocné.
V roce 1291 se Kunhuta na žádost svého bratra krále Václava II. vdala za piastovského knížete Boleslava II. Mazovského.[2] Kunhuta byla jeho druhou ženou, tou první byla Gaudemunda Žofie Litevská, od které se dočkal dvou synů a dcery.
Druhá manželka Boleslavovi přinesla zvýšení prestiže a porodila mu tři děti: mazovskou kněžnu Eufrozinu (1292–1328/1329), knížete Václava (1293–1336) a jeptišku u sv. Jiří Perchtu (před 1299 – po 1311). V roce 1302 bylo nešťastné manželství na Kunhutinu žádost rozvedeno. Při podpisu listin ostatně Kunhuta užívala nejprve titulu dcery českého krále a až poté mazovské vévodkyně. K rozluce manželství snad přispělo i to, že Václav II. už v té době byl korunován polským králem.
Kunhuta byla králem dosazena do čela svatojiřského "Damenstiftu" jako jeho abatyše tak, že jí dosavadní abatyše Žofie z Pětichvost musela postoupit své místo (a po její smrti se zase vrátila). Kunhuta vládla až do konce života jako abatyše v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Ambiciózní, energická a uměnímilovná princezna ke své instalaci dostala od bratra insignie svého úřadu: zlatem kovanou berlu (z níž se dochovaly fragmenty pásků s darovacím nápisem) a korunu (přepracovanou v době renesance).
Klášter vynikl jako společenské a náboženské centrum přemyslovské rodiny v období interregna po vymření Přemyslovců po meči v letech 1306 až 1310. Kunhuta poskytla vzdělání a vychování své osiřelé neteři Elišce Přemyslovně, kterou zásadně ovlivnila. V klášteře vyrostla také další Přemyslovna, nemanželská dcera Václava III. Eliška, pozdější abatyše kláštera benediktinek v Pustiměři[3].
Kunhuta vynikla objednávkami výtvarného umění, zejména skupiny iluminovaných rukopisů. Vedle brevíře je nejpozoruhodnější z nich Pasionál abatyše Kunhuty, ojedinělý mystický spis o Kristově umučení, se skvostnými velkoformátovými ilustracemi. Jím se Kunhuta zařadila k nejvýznamnějším urozeným mecenáškám latinské Evropy vrcholné gotiky. První text byl sepsán již okolo roku 1312 a celé dílo bylo uzavřeno před dokončením okolo roku 1321, v době Kunhutiny smrti, proto jsou v závěru prázdné stránky a v nalinkované rubrikaci chybějí ilustrace[4]. Na textu Pasionálu se podílel významný dominikánský teolog, kazatel a později inkvizitor Kolda z Koldic. Hlavním autorem byl zřejmě kanovník Beneš, významnou komponentou je výtvarný doprovod. Na titulním listu pasionálu jsou autoři jako klečící donátoři vyobrazeni před trůnem abatyše. V zástupu řeholnic je na posledním místě vyobrazena také Kunhutina dcera.
| Vladislav II. | ||||||||||||
| Přemysl Otakar I. | ||||||||||||
| Judita Durynská | ||||||||||||
| Václav I. | ||||||||||||
| Béla III. Uherský | ||||||||||||
| Konstancie Uherská | ||||||||||||
| Anežka z Antiochie | ||||||||||||
| Přemysl Otakar II. | ||||||||||||
| Fridrich I. Barbarossa | ||||||||||||
| Filip Švábský | ||||||||||||
| Beatrix Burgundská | ||||||||||||
| Kunhuta Štaufská | ||||||||||||
| Izák II. Angelos | ||||||||||||
| Irena Angelovna | ||||||||||||
| Herina | ||||||||||||
| 'Kunhuta Přemyslovna' | ||||||||||||
| Vševolod IV. Kyjevský | ||||||||||||
| Michal Černigovský | ||||||||||||
| Marie Polská | ||||||||||||
| Rostislav Haličský | ||||||||||||
| Roman Haličský | ||||||||||||
| Marie Haličská | ||||||||||||
| Predslava | ||||||||||||
| Kunhuta Uherská | ||||||||||||
| Ondřej II. Uherský | ||||||||||||
| Béla IV. Uherský | ||||||||||||
| Gertruda Meranská | ||||||||||||
| Anna Uherská | ||||||||||||
| Theodoros I. Laskaris | ||||||||||||
| Marie Laskarina | ||||||||||||
| Anna Komnena Angelina | ||||||||||||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
