sicilská královna, švábská vévodkyně a římská císařovna From Wikipedia, the free encyclopedia
Irena Angelovna, též Marie (1178? – 27. srpna 1208, hrad Hohenštauf) byla krátce královna sicilská a poté švábská vévodkyně a královna římská. Její životní osud úzce souvisel se štaufským výbojem na Sicílii. Walter von der Vogelweide zval Irenu „růží bez trnů, holubicí bez žluče“.[1]
| Irena Angelovna | |
|---|---|
| královna sicilská a římská, vévodkyně švábská | |
 Irenin epitaf v klášteře Lorch | |
| Narození | 1178? |
| Úmrtí | 27. srpna 1208 hrad Hohenštauf |
| Pohřbena | klášter Lorch |
| Manželé | Roger III. Sicilský Filip Švábský |
| Potomci | Beatrix Štaufská Kunhuta Štaufská Marie Štaufská Alžběta Štaufská Rainald Fridrich Beatrix |
| Rod | Angelovci |
| Otec | Izák II. Angelos |
| Matka | Irena Komnenovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irena se narodila v rozmezí let 1177–1181 jako dcera byzantského císaře Izáka II. a Ireny Komnenovny. Pravděpodobně roku 1193 byla provdána za Rogera z Hauteville, krále Sicílie. 24. prosince téhož roku se z mladé manželky stala mladá vdova. Poté, co Sicilské království dobyl císař Jindřich VI., nechal významné muže země preventivně převézt do Říše, na hrad Trifels. Mezi zajatci byla i Irena,[2] která se v květnu 1197 v Gunzelechu u Augsburgu stala manželkou císařova mladšího bratra Filipa, vládce Švábska a Toskánska, který byl původně jako nejmladší syn určen pro duchovní kariéru a také se jí až do smrti dvou starších bratrů skutečně věnoval. Býval biskupem ve Würzburgu. Roku 1198 byl zvolen římským králem a s Otou Brunšvickým bojoval o vládu nad říší.
6. ledna 1205 byla Irena v Cáchách korunována římskou královnou. 21. června 1208 bavorský falckrabě Ota VIII. z Wittelsbachu na sněmu v Bamberku krále Filipa zavraždil. Těhotná Irena se uchýlila na manželův rodový hrad Hohenštauf, kde v srpnu téhož roku společně s novorozenou dcerou zemřela. Byla pochována v benediktinském klášteře Lorch.
Z manželství se narodilo celkem sedm dětí, z nichž se dospělosti dožily čtyři dcery:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
