Král se baví

Král se baví (1832, Le Roi s'amuse) je romantická veršovaná tragédie o pěti jednáních francouzského prozaika, dramatika a básníka Victora Huga. Svým námětem sahá hra do doby vlády francouzského krále Františka I., který je ve hře vylíčen ne jako státník, ale jako zhýralý feudál, kterému je vše dovoleno a který se nemusí ohlížet na zákony a morální zásady. Ve stejném duchu vylíčil Hugo i královský dvůr.^[1]

Král se baví
Plakát ke druhému uvedení hry ve Francii
Základní informace
Původní název	Le Roi s'amuse
Autor	Victor Hugo
Žánr	romantická tragédie
Země	Francie
Jazyk	francouzština
Premiéra	22. listopadu 1832
Místo premiéry	Paříž, Comédie-Française
Překlad	Jaroslav Lipnický roku 1880
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po premiéře byla tragédie ministerským dekretem zakázána jako hra urážející dobré mravy a také proto, že tehdejší cenzura viděla v nemorálním dvoru Františka I. paralelu k režimu krále Ludvíka Filipa. Ještě roku 1832 vyšla hra knižně s autorovu předmluvou, ve které Hugo protestoval proti zákazu hry ve jménu umělecké a občanské svobody. Ve Francii byl pak Král se baví podruhé uveden až roku 1882.^[2]

Obsah hry

Hlavní postavou tragédie je skutečná historická postava, šašek krále Františka I. Triboulet (1479–1536). Ve hře je zobrazen jako groteskní a kontrastní postava, jako nestvůrný hrbáč dvojnásob ponížený pro svůj chudý původ a pro svou ohyzdnost. Na královském dvoře vystupuje Triboulet jako zloduch napomáhající králi v jeho milostných avantýrách, v soukromí je milujícím otcem, který zbožňuje svou dceru Blanche a snaží se utajit její existenci, protože dobře ví, že by se tak jako jiné ženy u dvora stala brzo královou sexuální obětí. Spojuje tak v sobě grotesknost a vznešenost.

František však v přestrojení za prostého člověka a za použití falešných slibů Blanche svede a dvorští šlechtici ji pro královu zábavu unesou. Šašek se chce králi pomstít a zorganizuje jeho vraždu prostřednictví nájemného vraha. Blanche, která krále stále miluje, se nechá zabít místo něho. Triboulet tak zažije strašlivé překvapení, když v pytli, který táhne k Seině, nalezne namísto krále svou umírající dceru.

Tragédie vypovídá o lesku a bezstarostnosti, ale také o vnitřní prázdnotě a krutosti efektního života vybrané společnosti, o tragédii čistoty, stane-li se hříčkou pouhé zábavy a také o tom, že nenávist se obrací sama proti sobě a hubí právě to, co chtěla pomstít.

Adaptace

Triboulet, ilustrace ke knižnímu vydání, autoři Jean-Adolphe Beaucé a Georges Rouget

Hudba

• Rigoletto, (1851), opera italského skladatele Giuseppe Verdiho. Libretista Francesco Maria Piave kvůli cenzuře přenesl děj do Mantovy a namísto francouzského krále zde vystupuje mantovský vévoda.

Film a televize

• Rigoletto (1909), italský němý film, režie Giovanni Pastrone.
• A Fool's Revenge (1909), americký němý film, režie D. W. Griffith.
• The Duke's Jester or A Fool's Revenge (1909), americký němý film, režie J. Stuart Blackton.
• Le roi s'amuse (1909), francouzský němý film, režie Albert Capellani a Michel Carré.
• Der König amüsiert sich (1918), rakouský němý film, režie Jacob Fleck a Luise Fleck
• Il re si diverte (1941), italský film, režie Mario Bonnard.
• El rey se divierte (1944), mexický film, režie Fernando de Fuentes.
• Kráľ sa zabáva (1970), slovenský televizní film, režie Pavol Haspra.
• Král se baví (1998), televizní záznam Moravského divadla v Olomouci, režie Peter Gábor.^[3]

Česká vydání

• Král se baví, obsaženo ve sborníku Divadelní ochotník: repertorium soukromých divadel, Mikuláš a Knapp, Praha 1880, přeložil Jaroslav Lipnický.
• Král se baví, obsaženo v knize Dramata, SNKLU, Praha 1964, přeložil Gustav Francl.

České inscenace (výběr)

• Král se baví, Moravské divadlo Olomouc 1997, přeložil Gustav Francl.^[4]
• Král se baví, rozhlasová hra z roku 2002, přeložil Tomáš Vondrovic.^[5]
• Král se baví, Divadlo na Vinohradech, Praha 2005, přeložil Tomáš Vondrovic.^[6]