Kostel svatého Vavřince (Sobotín)
kostel v Sobotíně From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Vavřince v Sobotíně je pozdně renesanční stavbou s gotickými prvky z roku 1605 s pozdějšími úpravami. Kostel je zapsán na seznamu kulturních památek.[1] Událost s hostií v místním kostele byla záminkou k zahájení neblaze proslulých čarodějnických procesů na losinském panství ve 2. polovině 17. století.
| Kostel svatého Vavřince v Sobotíně | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Sobotín |
| Souřadnice | 50°0′32,04″ s. š., 17°5′33,36″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Sobotín |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1605 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 34950/8-1122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie kostela je úzce spojena s historií obce. V roce 1350 je v listině, kterou bylo vytvořeno litomyšlské biskupství, uváděn v Sobotíně kostel i s farou. Prokazatelnou existenci kostela potvrzuje i listina papeže Klimenta VI. z roku 1351, vydaná v Avignonu. Další zmínka o kostele pochází z konce 16. století, kdy zde působil luterský pastor Pavel Braun.
Současný kostel byl postaven na místě staré evangelické modlitebny v letech 1605 - 1607 za Jana ze Žerotína. Základní kámen byl položen v dubnu 1607 a vlastní stavební práce trvaly 28 týdnů. První kázání proběhlo 14. října 1607 a tento den se slaví jako posvěcení chrámu. Architektem kostela byl stavitel Antonio Thoma, jemuž jsou připisovány i další obdobné stavby v regionu (Velké Losiny, Branná). Stavba byla financována hlavně z darů obyvatel Sobotína, Vernířovic a Rudoltic. Na zvelebení kostela přispěli také Žerotínové, kteří v r. 1609 darovali mj. cínovou křtitelnici ve tvaru kalicha (od r. 1999 v depozitáři památkového oddělení Olomouckého arcibiskupství). V roce 1673 hradili Žerotínové náklady na nový hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince, který namaloval Franz Proper de Mus z Vikantic. V roce 1675 byl do Sobotína dosazen první stálý katolický farář. [2] V roce 1678 byla v kostele přistižena žebračka z Vernířovic, která po přijímání vyjmula z úst hostii, neboť věřila, že když ji dá krávě, bude tato lépe dojit. Tento čin byl důvodem k zahájení neblaze proslulých čarodějnických procesů na Šumpersku. Ze Sobotína byli za domnělé čarodějnictví upáleni rychtář Axmann s manželkou. Připomínkou těchto událostí je pamětní deska u kostela.
Objekt kostela prošel v průběhu staletí řadou přestaveb i drobných úprav a rekonstrukcí. V roce 1761 uhodil do dřevěné věže kostela blesk a silně poškodil také klenbu. Hrozilo zřícení kostela, proto byla nutná zásadní přestavba věže. V roce 1780 je dochována zmínka o prvních úpravách a roku 1792 byla ke kostelu přistavěna věž na západní straně a vzniklo nové průčelí. Tuto proměnu celkového vzhledu kostela dokládá pamětní deska s chronogramem nad portálem hlavního vstupu. Přistavěna byla sakristie s oratoří a na hlavní oltář byl umístěn nový obraz sv. Vavřince. [3]Roku 1844 se patronem kostela stala rodina Kleinů, která se stala majitelem vízmberského panství vč. sobotínských železáren. Albert Klein nechal upravit interiér kostela a zhotovit velkou část vybavení : nový oltářní stůl i s kamenem, sochařskou výzdobu hlavního oltáře a dvou bočních oltářů, kazatelnu a velký kříž u dveří do sakristie v presbytáři. Další opravy proběhly letech 1845-1847, kdy byla opravena střecha a věž kostela. Roku 1876 byly na věž umístěny nové hodiny, roku 1895 byly na kůr instalovány nové varhany, které vyrobili bratři Braunerové z Uničova. V roce 1937 byla uskutečněna generální oprava celé stavby. V roce 1964 byla opravena věž kostela, roku 1994 zpevněny krovy a nově pokryta střecha. Mezi lety 2005 a 2008 byla opravena venkovní fasáda. Poslední opravou bylo restaurování průčelí a soklu fasády v r. 2014.
Areál
Kostel stojí v areálu hřbitova, obehnaném zdí z lomového kamene z 18. století se třemi vestavěnými kapličkami a klasicistní kostnicí s márnicí. Kapličky jsou zděné, zastřešeny sedlovou nebo pultovou střechou a završeny železným křížkem. Dvě mají v nikách litinový a mramorový kříž, třetí malbu na plechu.
U kostela stojí kamenný kříž z r. 1878 s reliéfem Piety na podstavci. Kříž s rameny zakončenými trojlístkem nese malý korpus Ježíše Krista.[1]
Exteriér
Kostel sv. Vavřince v Sobotíně je podélná jednolodní stavba se sálovou půdorysnou dispozicí, na východní straně uzavřenou pětibokým závěrem. Délka kostela dosahuje 26m, šířka 8,5 m a výška 9,5 m. Jedná se o orientovaný kostel tzv. kazatelského typu, tedy bez odsazeného presbytáře, který je od samotné lodi oddělen pouze iluzorně. V průčelí je představěna hranolová věž, spojená s lodí prohnutými křídly. V přízemí věže je hlavní vstup do kostela. Zakončení věže tvoří cibulová báň s lucernou, makovicí a křížem. Při severní straně presbyteria se nachází nižší, ale poměrně rozlehlá sakristie se šlechtickou oratoří v patře. K jižní straně lodi je přistavěna malá předsíň s bočním vchodem. Vnější fasáda lodi je rytmicky členěna na obou stranách řadou šesti hranolovitých neodstupněných opěráků, mezi nimiž jsou špaletová okna s lomenými záklenky. Opěráky jsou zdobeny jednoduchým rytým dekorem okrové barvy imitujícím kamenné kvádry. Výplně oken byly původně z čirého skla, v 19. století nahrazeny barevnými vitrážemi. Strmá sedlová střecha je v místech nad presbytářem ukončená trojdílnou valbou. Uprostřed střechy je sanktusník. Přístavby, tedy boční vchod a sakristie s oratoří, mají samostatné zastřešení. [4]
Interiér
Kostel je zaklenutý valenou klenbou s výsečemi pokrytou geometrickou štukovou výzdobou. Místo triumfálního oblouku je jen jednoduchý pás zdobený malovaným dekorem, spočívající na pilastru s římsovou hlavicí. Na severní straně presbytáře se nacházejí dva balkonky vedoucí do šlechtické oratoře. V západní části lodi je dvouposchoďová kruchta na dvou párech dřevěných sloupů s vyřezávanými hlavicemi. Na dřevěných plochých předprsních jsou ve dvou řadách medailony s obrazy světců. Hlavní oltářní obraz sv. Vavřince namaloval v r. 1790 Ferdinand Licht a restaurován byl Antonínem Austem koncem 19. století. Významnou památkou je dřevěná socha představující Krista u sloupu z počátku 17. století.[4]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
