triumfální stavba From Wikipedia, the free encyclopedia
Vítězný nebo také triumfální oblouk je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která byla už od starověku stavěna na počest vítězství ve válce. První zprávy o nich pocházejí ze Říma z období přelomu letopočtu. Dosud zachované jsou v Římě: oblouk Konstantina I. vedle Kolosea, Titův vítězný oblouk a Oblouk Septimia Severa – oba na Foru Romanu.
Jelikož byly triumfální průvody pro římské vojevůdce a císaře organizovány výhradně v Římě a Konstantinopoli, měly by se vítězné oblouky mimo tato města označovat jako slavobrány.[zdroj?] Později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v Itálii, Francii a Rusku. V roce 1986 byly nalezeny zbytky nejseverněji položené římské slavobrány ve městě Mainz-Kastel.
Největším vítězným obloukem světa je Památník revoluce v Mexiku, druhý nejvyšší vítězný oblouk v pořadí se nachází v hlavním městě Severní Koreje Pchjongjangu. Byl vybudován podle vzoru slavného Napoleonova vítězného oblouku v Paříži, ve skutečnosti je ovšem vyšší.
V katolickém kostele se tímto označením označuje oblouk oddělující kněžiště a loď. Používá se pro něj také termín triumfální oblouk. Ve středověku byl na rozhraní lodi a kněžiště postaven tzv. letner (nazývaný také lektorium neboli chórová přepážka). Ve vítězném (triumfálním) oblouku bývala v úrovni patek oblouku na vodorovném břevně umístěna rozměrná dřevěná socha ukřižovaného Krista s Pannou Marií a svatým Janem.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.