Kostel svatého Prokopa (Chotětov)
kostel v Chotětově From Wikipedia, the free encyclopedia
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Prokopa v Chotětově je původně gotická, později barokizovaná, sakrální stavba[2] nacházející se na jižní straně návsi na bývalém hřbitově. Dominantou kostela je hranolová věž s cibulovou střechou a barokní vstupní brána. Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3] Také blízká fara (čp. 22) je chráněna jako kulturní památka České republiky.[4]
| Kostel sv. Prokopa v Chotětově | |
|---|---|
 Průčelí kostela sv. Prokopa v Chotětově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Chotětov |
| Souřadnice | 50°20′12,17″ s. š., 14°48′4,3″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Chotětov |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Prokop |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | okolo roku 1546, přestavba 1773 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 34343/2-1569 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel byl vystavěn v gotickém slohu okolo roku 1546 na místě starší církevní stavby ze 14. století. V roce 1773 byl kostel přestavěn do barokní podoby.[2]
Stavba je obdélná, jednolodní. Na jeho triumfálním oblouku se nachází nápisová deska. Kostel má průčelní věž, jižní předsíň a oratoř z roku 1612. Presbytář je užší, polygonální. Jsou zde opěráky a půlkruhová okna. Věž je hranolová, dole hladká, výše je členěna vpadlými rámy. Na vrcholu je cibulová střecha. Věž je vestavěna do hladkého průčelí s vysokým štítem. Okna jsou ve tvaru půlkruhu.[2]
Loď má plochý strop. V lodi se nachází zděná kruchta spočívající na třech arkádách. Jižní přístavek je sklenut v obou podlažích valeně. Presbytář je sklenut žebrovým křížem a paprsčitě s klínovými vyhloubenými žebry. V kostele je nástěnný výklenkový pozdně gotický sanktuář.[2]
Zařízení je rokokové z roku 1773. Hlavní oltář je portálový, sloupový a zdvojený. Je na něm kopie sázavského obrazu sv. Prokopa. Na stranách se nachází dvojice bust sv. Václava a sv. Víta. Na kredenčním oltáříčku je obrázek sv. Anny v rokokovém rámečku, který je adorován dvěma anděly. Dále jsou v kostelu dva boční protějškové oltáře. Jsou rámové s anděly a s obrazem Snímání s kříže, který se nachází na levé straně. Na pravé straně je obraz sv. Jana Nepomuckého s historicky novými anděly a novým psuedorokokovým retáblem. Kazatelna je zdobena reliéfy Čtyř evangelistů. Dále je v kostele prosklený rokokový oltáříček (svatyňka) s gotickým krucifixem, na kterém je gotický korpus z 15. století. Na zdi nad vchodem do sakristie je obraz Bolestné Panny Marie v rozvilinovém barokním rámu s medailóny z počátku 18. století. Lavice v kostele jsou umělecky kvalitním barokním dílem. Jsou vyřezávané v barokním stylu z 1. poloviny 18. století. Křtitelnice je cínová a pochází z roku 1531.[2]
Nad studánkou na návsi pod kostelem je empírová výklenková kaplička z roku 1819. Na návsi je také barokní sousoší Korunování Panny Marie asi z roku 1730. Restaurováno bylo v roce 1936. Na rozcestí směrem na Bezno jsou Boží muka. Jedná se o zděnou polygonální kapli s lichými arkádami a s kovaným křížem ze 2. poloviny 17. století.[2]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
