Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty (Brno-město)
kostel v Brně-městě From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty, běžně zvaný jako kostel svatých Janů, je římskokatolický chrám postavený ve 13. století při minoritském klášteře v historickém centru Brna. Areál kláštera s kostelem a loretánskou kaplí je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]
| Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty | |
| Místo | |
| Stát | Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°11′39,43″ s. š., 16°36′40,19″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanství | brněnské |
| Farnost | Brno-sv. Janů |
| Status | farní kostel |
| Současný majitel | Konvent minoritů v Brně |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Datum posvěcení | 1257 |
| Světitel | Bruno ze Schauenburku |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Mořic Grimm |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1722 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | severovýchod |
| Další informace | |
| Adresa | Minoritská 602 00 Brno-střed |
| Ulice | Minoritská |
| Oficiální web | http://brno.minorite.cz/ |
| Kód památky | 17416/7-55 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky klášter minoritů) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
Minoritský řád přišel do Brna někdy mezi lety 1227 a 1239. Společně se vznikem klášterního provizoria byl postaven i provizorní kostelík svatého Jana Křtitele, jehož pozůstatky byly údajně nalezeny při stavebních pracích v roce 1722.[2] V polovině 13. století vznikl definitivní chrám, který byl roku 1257 vysvěcen olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku. O pět let později byl celý areál kláštera postižen požárem.[3] Donátorem obnovy stavby se stal Mikuláš Opavský, jenž také společně s chotí Anežkou našel v kostele místo posledního odpočinku.[4]
Po klášterní novostavbě a opravách kostela existoval na začátku 14. století minoritský chrám, jenž je v obvodových zdech zachován dodnes. V severním rohu mezi lodí a kněžištěm stála štíhlá věž. V této gotické trojlodní podobě zůstal chrám až do 17. století, kdy byla roku 1678 věž zbořena.
Hrobka opavských Přemyslovců
Původně se měl kostel stát rodovým pohřebištěm vedlejší linie opavských Přemyslovců.[5] Pohřbeni zde jsou:
- Mikuláš Opavský – nemanželský syn českého krále Přemysla Otakara II.
- Adelheida Opavská – manželka Mikuláše Opavského
Barokní přestavba
K výrazným úpravám došlo v první polovině 18. století: v sousedství kostela byla postavena loretánská kaple, konvent byl rozšířen a klášterní kostel byl zbarokizován ve dvou etapách Mořicem Grimmem. Nejprve byl v roce 1722 upraven presbytář, který dostal novou klenbu a nová okna, následně v letech 1729–1733 byla přestavěna hlavní loď. Grimm nechal strhnout sloupy trojlodí (chrám je nyní jednolodní) a původní klenbu, kterou nechal nahradit novou barokní, zesílil obvodové zdi, prodloužil loď o jedno pole a vystavěl nové průčelí v duchu dynamického baroka.[3] V této podobě existuje kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty dodnes.
Farním kostelem
Dne 1. září 1784 se minoritský chrám při reorganizaci farní správy nově stal farním kostelem pro jednu třetinu tehdejšího Brna (tedy třetinu dnešního historického centra).[6] Farnost byla později rozšířena do oblasti Cejlu.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.