Opavští Přemyslovci

Opavští Přemyslovci byli vedlejší větví přemyslovské dynastie, kterou založil Mikuláš I. Opavský (narozen kolem 1255–1256), nemanželský, avšak legitimizovaný syn českého krále Přemysla Otakara II. Tato linie spojila své osudy s Opavskem a okolními regiony a vymřela v roce 1521, tedy více než 200 let poté, kdy v osobě krále Václava III. vymřela po meči hlavní přemyslovská linie.

Vznik vedlejší linie rodu

Zakladatelem opavské linie Přemyslovců se stal Mikuláš I. Opavský, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, kterému Přemysl přenechal správu Opavska (jako opavské knížectví ovšem definitivně až od roku 1318, předtím v pramenech jen zdůrazňováno vydělení opavské provincie). Přestože se Přemyslu Otakaru II. podařilo u papeže vymoci uznání Mikuláše za svého syna, nepodařilo se prosadit Mikuláše jako dědice českého trůnu. Pravděpodobně i proto nikdy žádný z opavských Přemyslovců, pokud je známo, nevznesl nárok na českou korunu, a to ani po roce 1306, kdy se Mikuláš II. Opavský stal významným diplomatem ve službách Jana Lucemburského a později i Karla IV. V roce 1338 získal za své služby do držby i ratibořské knížectví, které rodu zůstalo až do jeho vymření. Zajímavostí je, že v majetku rodu byl mimo jiné také dnešní Faustův dům.

Úpadek opavských Přemyslovců

Smrtí Mikuláše II. (1365) skončila největší doba slávy rodu. Z ekonomického hlediska byla pozice rodu oslabována zvykem převzatým z piastovského Slezska, podle kterého se doména dělila mezi všechny mužské dědice. V roce 1377 tak vznikly větev ratibořská opavských Přemyslovců a vlastní opavská větev. Po husitských válkách ztráceli zástupci rodu také na politickém významu. Kníže Arnošt Opavský byl natolik zadlužen, že Opavské knížectví prodal českému králi Jiřímu z Poděbrad. Ten území koupil pro své syny, Viktorín z Poděbrad odtud ale utekl před uherským králem Matyášem Korvínem. Nemanželští Přemyslovci tak zůstali pouze ratibořskými knížaty, a to až do roku 1521, kdy zemřel jejich poslední zástupce, Valentin Hrbatý.^[1]

Rodokmen

• Mikuláš I. Opavský (1255 - 1318)
  • Mikuláš II. Opavský (asi 1288 - 1365)
    • Jan I. Ratibořský (okolo 1332 - 1380/1382)
      • Jan II. Opavský (asi 1365 - 1424)
        • Mikuláš V. Krnovský (asi 1409 - 1452)
          • Jan IV. Krnovský (asi 1440 - 1483)
          • Václav V. z Rybnika a Pštíny (asi 1442 - 1478)
          • Barbora Krnovská, manželka osvětimského knížete Jana IV.
        • Václav IV. Ratibořský (asi 1405 - 1456)
          • Jan V. Ratibořský (asi 1446 - 1493)
            • Mikuláš VII. Ratibořský (asi 1483 - 1506)
            • Jan VI. Ratibořský (asi 1484 - 1506)
            • Valentin Hrbatý (asi 1485 - 1521)
      • Mikuláš V. z Bruntálu (asi 1370 - 1405/1407)
      • Markéta, manželka těšínského knížete Boleslava I.
    • Markéta Opavská (1325/1330 - 1363), manželka markraběte moravského Jana Jindřicha
    • Mikuláš III. Opavský (okolo 1339 - 1394)
    • Václav I. Opavský (1362 - asi 1381)
    • Anna Opavská, manželka Petra ze Šternberka
    • Přemysl I. Opavský (po 1365 - 1433)
      • Václav II. Opavský (1397 - 1445/1449)
        • Jan III. Pobožný (asi 1425 - 1482/1485)
        • Hanuš z Fulneka (asi 1420 - 1454)
      • Mikuláš IV. Opavský (asi 1400 - 1437)
      • Vilém I. Opavský (asi 1410 - 1452)
        • Bedřich Opavský (asi 1440 - 1470/1473)
        • Václav III. Opavský (asi 1445 - 1474)
        • Přemysl III. Opavský (asi 1450 - 1493)
        • Kateřina Opavská († 1505), manželka zahaňského a hlohovského knížete Jana II. Šíleného
        • Anna Opavská († 1515)
      • Arnošt Opavský (asi 1415 - 1464)
      • Přemysl II. Opavský (1423/1425 - 1478)

Reference

1. ČAPSKÝ, Martin. Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců. Dějiny a současnost. 2006, roč. 28, čís. 2, s. 36–38. ISSN 0418-5129.

Literatura

• ČAPSKÝ, Martin. Marné hledání paměti. Opavští Přemyslovci ve stínu zájmu nejstaršího dějepisectví moravsko-slezského pomezí. Časopis Matice moravské. 2004, roč. 123, čís. 2, s. 431–441. ISSN 0323-052X.
• ČAPSKÝ, Martin. Proměny dvorské elity jako odraz poklesu zeměpanské prestiže opavských Přemyslovců. In: DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana. Dvory a rezidence ve středověku. Praha: Historický ústav AV ČR, 2006. ISBN 80-7286-095-X. S. 123–144.
• ČAPSKÝ, Martin. Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců. Dějiny a současnost. 2006, roč. 28, čís. 2, s. 36–38. ISSN 0418-5129.
• KONVIČNÁ, Jana. Dynastické počátky opavských Přemyslovců a jejich vazby na politiku českých králů. Paginae historiae : sborník Státního ústředního archivu v Praze. 1996, roč. 4, s. 5–38. ISSN 1211-9768.
• KONVIČNÁ, Jana. Opavsko a opavští Přemyslovci za vlády posledních Lucemburků. Paginae historiae : sborník Státního ústředního archivu v Praze. 1997, roč. 5, s. 5–25. ISSN 1211-9768.
• KONVIČNÁ, Jana. Opavští Přemyslovci. In: SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci : budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 318–321.
• PIETRZYK, Iwona. Jan II opawsko-raciborski jako starosta kłodzki. In: BOBKOVÁ, Lenka; KONVIČNÁ, Jana. Korunní země v dějinách českého státu. II. Společné a rozdílné - Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve 14. - 16. století. Sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném ve dnech 12. a 13. května 2004 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Praha: Ústav českých dějin FF UK Praha, 2005. ISBN 80-86971-07-4. S. 57–68. (polsky)
• PIETRZYK, Iwona. Kancelaria i dokument Przemyślidów opawskich w XIV i początkach XV wieku. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 2008. 196 s. ISBN 978-83-226-1700-7. (polsky)
• PRIX, Dalibor. Vévoda Václav I. Opavský. Příspěvek k dějinám Opavského vévodství počátkem poslední čtvrtiny 14. století. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. Řada C 3. Opava: Slezská univerzita, 1997. ISBN 80-85879-89-1. S. 54–89.
• PRIX, Dalibor. Vévoda Václav II. Opavský a Hlubčický. Ve stínu otce, husitů a bezvládí. 1. Časopis Slezského zemského muzea. Série B. 1999, roč. 48, čís. 2, s. 152–192. ISSN 1211-3131.
• PRIX, Dalibor. Vévoda Václav II. Opavský a Hlubčický. Ve stínu otce, husitů a bezvládí. 2. Časopis Slezského zemského muzea. Série B. 1999, roč. 48, čís. 3, s. 193–223. ISSN 1211-3131.
• STARÝ, Marek. Opavští Přemyslovci : genealogie posledních generací českého královského rodu. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2021. 181 s. ISBN 978-80-87632-82-6.
• STŘEŠTÍKOVÁ, Markéta. Králův syn. Dětství a jinošství Mikuláše I. Opavského. In: Opava. Sborník k dějinám města 3. Opava: Matice slezská ; Zemský archiv v Opavě, 2003. ISBN 80-903055-6-3. S. 12–16.
• WIHODA, Martin. Mikuláš I. Opavský mezi Přemyslovci a Habsburky. Český časopis historický. 2001, roč. 99, s. 209–230. ISSN 0862-6111.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Opavští Přemyslovci na Wikimedia Commons
• (česky) Genealogie opavských Přemyslovců Archivováno 29. 7. 2009 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kompletní rodokmen nemanželských Přemyslovců Archivováno 10. 9. 2017 na Wayback Machine.

Portály: Historie | Slezsko