opavský a ratibořský kníže From Wikipedia, the free encyclopedia
Mikuláš II. Opavský (1288? – 8. prosince 1365) byl opavským (od r. 1318) a ratibořským (od r. 1337) knížetem a vnukem českého krále Přemysla Otakara II.
| Mikuláš II. Opavský | |
|---|---|
| kníže opavský a ratibořský | |
 pečeť Mikuláše II. Opavského, rok 1318 | |
| Doba vlády | 1318–1365 (Opavsko) 1336–1365 (Ratibořsko) |
| Narození | 1288 |
| Úmrtí | 8. prosince 1365 (ve věku 76–77 let) |
| Pohřben | kostel svatého Ducha, Opava |
| Předchůdce | Lešek Ratibořský |
| Nástupce | Jan I. Ratibořský |
| Manželky | Anna Ratibořská Hedvika Olešnická Juta Falkenberská |
| Potomci | Jan I. Ratibořský Eufemie Alžběta Anna Markéta Opavská Mikuláš III. Opavský Václav I. Opavský Anna Přemysl I. Opavský |
| Dynastie | opavští Přemyslovci |
| Otec | Mikuláš I. Opavský |
| Matka | Adelheida Opavská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako syn Mikuláše Opavského a Adelhaid, vzdálené příbuzné římského krále Rudolfa Habsburského.
3. července 1318 se Mikuláš I. Opavský se syny Mikulášem, Janem a Václavem setkali v Praze s Janem Lucemburským. Český král přijal od Mikuláše II. lenní přísahu a Mikuláš II. pak panoval na Opavsku do své smrti. Opavsko bylo odloučeno od Moravy. K tomu s manželkou Annou Ratibořskou Mikuláš vyženil sousední ratibořské knížectví. Získal úřad královského komořího a patřil k předním důvěrníkům Karla IV. Roku 1350 se s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic vydal k papeži Klimentovi VI. do Avignonu, aby zde požádali o souhlas s Karlovou císařskou korunovací. Karel IV. byl potomkem přemyslovských králů, stejně jako Mikuláš II., a jejich dobré vztahy potvrzuje i svatba Mikulášovy dcery Markéty, která se stala druhou manželkou Karlova mladšího bratra, moravského markraběte Jana Jindřicha.
Mikuláš byl ženatý celkem třikrát, poprvé s Annou Ratibořskou, podruhé s Hedvikou, dcerou vévody Konráda I. Olešnického, potřetí s Jutou, dcerou vévody Bolka I. Opolsko-Falkenberského. Zemřel v 77 letech krátce před narozením desátého dítěte, syna Přemysla I.
Počátkem roku 1366 se moc v opavsko-ratibořském panství rozdělila dle závěti Mikuláše II: nejstarší syn Jan I. získal 3/4 země a druhorozený syn Mikuláš III. Opavský 1/4 s hradem Edelštejn. Bylo však jen otázkou času, než mezi nimi začnou spory o území. 10. dubna 1377 se sešla rozhodčí komise, aby rozdělila zemi mezi bratry Jana I., Mikuláše III., Václava a Přemysla I. 18. dubna 1377 bylo oznámeno, že Jan I. a Mikuláš III. se stali vládci západní části vévodství. Mikuláš III. výsledek napadl; dle nového výroku komise z úterý 21. dubna 1377 se Jan I. stal pánem Ratibořska (dále Krnovska a Bruntálska). Mikuláš III. získal Hlubčicko s hradem Edelštejn a polovinu hradu Cvilína. Václav a Přemysl si rozdělili jihovýchodní část země s městem Opavou, hrady Landekem a sídelním Hradcem Opavským. Opavští Přemyslovci už nikdy nezískali takovou moc jako za Mikuláše II.
Manželka (asi 1318) Anna Ratibořská (zem. 1340):
Manželka Hedvika Olešnická (zem. 1359):
Manželka (1360) Juta Falkenberská (zem. 1380):
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš II. Opavský na Wikimedia Commons | Předchůdce: — |
 |
Opavský kníže 1318–1365 |
|
Nástupce: Jan I. Ratibořský Mikuláš III. Opavský Václav I. Opavský Přemysl I. Opavský |
| Předchůdce: Lešek Ratibořský |
 |
Ratibořský kníže Mikuláš I. 1336–1365 |
|
Nástupce: Jan I. Ratibořský |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
