Diecéze brněnská
diecéze římskokatolické církve From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Diecéze brněnská (latinsky Dioecesis Brunensis) je římskokatolická diecéze, která se nachází na jihu historické země Moravy (a od 1. ledna 2013 zahrnuje též farnosti Dolní Cerekev a Vyskytná nad Jihlavou nacházející se převážně v Čechách).
Remove ads
Podle současného správního dělení České republiky se diecéze rozkládá na většině území Jihomoravského kraje, části Kraje Vysočina a několika farnostmi zasahuje i do Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje. Sídlem biskupa je krajské město Brno, katedrálou pak katedrála svatého Petra a Pavla.
Založena byla na žádost Marie Terezie bulou Suprema dispositione papeže Pia VI. 5. prosince 1777. Současným (čtrnáctým) diecézním biskupem je Pavel Konzbul, který kanonicky byl uveden do úřadu diecézního biskupa 29. června 2022. Emeritním biskupem je Vojtěch Cikrle. Působí zde 16 mužských a 24 ženských řádů a kongregací. Diecéze má 61 poutních míst (z toho je 33 zasvěceno Panně Marii). Prvním biskupem brněnské diecéze byl Matyáš František Chorinský z Ledské.
Remove ads
Znak

Současný znak diecéze pochází z roku 1946, kdy první a čtvrté pole svého biskupského znaku prohlásil Karel Skoupý za znak diecéze. V původním znaku diecéze bylo pět kuželů a císařský orel s rakouským štítkem na hrudi s písmeny MT.
Vlajka

Vlajka diecéze pochází z roku 2006, autorem jejího návrhu je Zděnek Velebný z Ústí nad Orlicí. Zlaté zkřížené klíče a stříbrný meč vyskytující se i ve znaku jsou umístěny v modrém vodorovném středním pruhu, který je odkazem na mariánskou tradici. Nad a pod ním jsou směrem od středu umístěny vodorovné pruhy barev žluté, bílé a červené (poslední o dvojnásobné výšce), což je odkaz na barvy Moravy (červená a žlutá) a Brna (červená a bílá). Vodorovné dělení listu je v poměru 2:1:1:9:1:1:2.[1]
Remove ads
Historie
Související informace naleznete také v článcích Seznam brněnských biskupů a Perzekuce kněží brněnské diecéze.
Kolem roku 1768 byly nastoleny úvahy o možném vzniku nového církevního dělení, v roce 1773 byla ustavena komise, která měla vypracovat návrh na nové rozdělení území Moravy na tři diecéze, které by měly sídlit v Brně, Opavě a Olomouci, kdy olomoucké biskupství by se mělo stát arcibiskupstvím. Dekret o vzniku olomouckého arcibiskupství byl vydán dne 24. května 1777 po smrti biskupa Maxmiliána z Hamiltonu, který byl velice vlivným a těžce se smiřoval s novým rozdělením. V císařském nařízení z roku 1782 je uvedeno, že do brněnského biskupství spadá brněnský, znojemský a jihlavský kraj.[2]
Po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí byl biskupským dekretem Msgre. Josefa Kupky (uveřejněném v Acta curiae eposcopalis Brunensis pod č. 1152) generálním vikářem odtržené části brněnské diecéze dne 16. listopadu 1938 ustanoven probošt mikulovské kapituly Mons. Franz Linke,[3] který spravoval 104 farností. Biskupský generální vikariát se sídlem v Mikulově zahrnoval arcikněžství Mikulov s děkanáty Hustopeče-Drnholec, Hrádek, Mikulov a Olbramovice a arcikněžství Znojmo s vikariáty Vranov nad Dyjí, Hostěradice, Slavonice a Znojmo.[4] S biskupským generálním vikariátem sousedily děkanáty Telč, Dačice, Jemnice, Jevišovice, Horní Dunajovice, Ivančice, Dolní Kounice, Modřice, Židlochovice, Klobouky, Velké Pavlovice a Podivín.[5] Po náhlé smrti Franze Linkeho byl provizorním správcem ustanoven Johann Zabel. Od konce května 1945 přebírala správu brněnská kapitulární konzistoř a od 1. ledna 1946 byl zrušen generální vikariát v Mikulově.[6]
Rozdělení diecéze
Diecéze je tvořena 445 farnostmi, které jsou od 1. srpna 1999 rozděleny do 20 děkanství (jedna farnost, Brno-dóm, je exemptní, tj. nezačleněna do žádného děkanství).
Přehled duchovních úkonů
Statistiky
V roce 2018 bylo v diecézi 547 300 pokřtěných osob z celkového počtu 1 389 300 obyvatel, což představuje 39,4 %.[14]
Remove ads
Osobnosti diecéze
- sb. Jan Bula
- Felix Maria Davídek
- Prokop Diviš
- Stanislav Drobný
- Beda František Dudík
- ct. Marie Vojtěcha Hasmandová
- sv. Klement Maria Hofbauer
- Leoš Janáček
- Vojtěch Jílek
- bl. Marie Restituta Kafková
- Jiří Josef Kamel
- sv. Jan Kapistránský
- Pavel Křížkovský
- Cyril Martinek
- Řehoř Jan Mendel
- Zdeněk Rotrekl
- Jan Blažej Santini-Aichel
- sv. Jan Sarkander
- ct. Antonín Cyril Stojan
- ct. Martin Středa
- František Sušil
- sb. Tomáš Týn
- Jan Zahradníček
- sv. Zdislava z Lemberka
Remove ads
Galerie
- Dolní Kounice, torzo kláštera Rosa coeli
- Třebíč, bazilika sv. Prokopa (UNESCO)
- Zelená hora u Žďáru nad Sázavou, kostel sv. Jana Nepomuckého (UNESCO)
- Znojmo, kostel sv. Mikuláše
- Románský portál kostela sv. Jana Křtitele v Měříně
- Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netíně u Velkého Meziříčí
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads