Karel Josef Khun
český kněz From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Josef Kuhn, též Karl Khun, (2. června 1736 Praha – 16. června 1829 Vyšehrad[1]) byl římskokatolický kněz, jezuita, kanovník královské kolegiátní kapituly Vyšehradské.
| Jeho Milost Karel Josef Khun | |
|---|---|
 | |
.jpg) Karel Josef Khun, maloval Antonín Machek v roce 1825 | |
| Církev | římskokatolická |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1763 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 2. června 1736 |
| Místo narození | Praha České království |
| Datum úmrtí | 16. června 1829 (ve věku 93 let) |
| Místo úmrtí | Vyšehrad Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se v Praze, kde studoval Akademické gymnázium a již během studia v 15 letech se stal novicem staroměstské koleje jezuitského řádu. Dále přestoupil do Olomouce. Vystudoval filozofii a teologii a nastoupil jako pedagog na jezuitská gymnázia, postupně do Klatov, Mnichova Hradiště a nakonec do Jindřichova Hradce. V roce 1763 přijal kněžské svěcení, slavné sliby složil roku 1769. Téhož roku papež Klement XIV. jezuitský řád zrušil. Khun pak vstoupil do duchovní správy jako farář v Odoleně Vodě. Dosáhl titulu magistra filozofie a bakaláře teologie.
Roku 1804 byl zvolen sídelním vyšehradským kanovníkem. Finančně dobře situovaný Khun daroval kapitule svou liturgickou soupravou ze stříbra. Vyšehradský probošt Karel Rudolf hrabě Buol – Schauenstein si roku 1810 Khuna vybral za svého prokurátora. V roce 1826 usiloval o prebendu, děkana, ale nedosáhl na ni. Khun zůstal až do smrti v roce 1829 aktivním a oblíbeným kazatelem, pečoval o kostel a o vyšehradskou školu. Jeho impozantní zjev dokumentuje portrét od Antonína Machka, objednaný roku 1825 ke Khunovým devadesátinám.
Dílo
Psal populárně naučné spisy, jako Krátký výtah křesťanské dokonalosti, také praktické příručky Biblická konkordace (1784), vzorová kázání pro venkovské kněze (5 dílů, 1776 – 1882), Katechismus ženichův (1802), a Průvodce katolickou věroukou (1802).
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.