jihokorejský cvičný a lehký bojový letoun From Wikipedia, the free encyclopedia
KAI T-50 Golden Eagle je rodina nadzvukových jednomotorových proudových cvičných a víceúčelových bojových letounů vyvinutých konsorciem tvořeným jihokorejskou společností Korea Aerospace Industries (KAI) a americkou Lockheed Martin. T-50 je první nadzvukový bojový letoun vyvinutý v Korejské republice a jeden z mála nadzvukových cvičných letounů (viz např. Northrop T-38 Talon). Vývoj letounu byl zahájen na konci 90. let 20. století. První let prototypu proběhl v roce 2002 se zkušebním pilotem pplk. Cho Gwang-Je z továrního letiště KAI v Sachonu. Jihokorejské letectvo letoun zařadilo do služby v roce 2005. Ze základního cvičného letounu T-50 byla následně odvozena akrobatická varianta T-50B, cvičně-bojová varianta pro pokročilý výcvik TA-50 a dále plnohodnotný víceúčelový bojový letoun FA-50. Typ provozují či si jej objednala letectva Korejské republiky, Indonésie, Iráku, Filipín a Thajska.
T-50 Golden Eagle | |
---|---|
Určení | cvičný letoun / lehký bojový letoun |
Původ | Jižní Korea |
Výrobce | Korea Aerospace Industries |
První let | 20. srpna 2002[1] |
Zařazeno | 22. února 2005[2] |
Charakter | Ve službě |
Uživatel | Letectvo Korejské republiky Indonéské letectvo Irácké letectvo Filipínské letectvo |
Výroba | 2001–dosud |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Základem celé rodiny je nadzvukový cvičný letoun T-50, který byl vyvinut ve spolupráci KAI a americké společnosti Lockheed Martin. Z něj byla vyvinuta ozbrojená verze TA-50 (LIFT). Indonésie roku 2011 objednala 16 letounů ve verzi T-50I.[3] V roce 2010 byl letoun nabídnut USA jako náhrada za tamní cvičný letoun Northrop T-38 Talon.[4] Americké letectvo má v rámci programu T-X zájem až o 1000 cvičných letounů. Amerikanizovaná verze T-50A byla veřejnosti představena v únoru 2016.[5]
Z ozbrojeného cvičného letounu TA-50 je odvozen lehký víceúčelový bojový letoun FA-50, kterým jihokorejské letectvo nahradí letouny typu F-5E/F Freedom Fighter a A-37 Dragonfly.[6] První prototyp vznikl přestavbou stroje T-50 a byl zalétán v roce 2011. V prosinci 2011 jihokorejské letectvo objednalo prvních 20 strojů FA-50 s termínem dodání v roce 2014. V květnu 2013 byla zadána výroba dalších 40 kusů.[7] Dosažení plné operační způsobilosti jihokorejských FA-50 je plánováno na rok 2016.[6] Prvním exportním úspěchem typu FA-50 byla filipínská objednávka 12 letounů ve verzi T-50PH.[3]
Verze FA-50 má oproti T-50 zdokonalenou avioniku a vybavení kokpitu, upravený drak, objemnější palivové nádrže a je schopna nést širší spektrum podvěšené výzbroje. Pod delším radomem v přídi nese nový radar vyvinutý na základě izraelského typu ELTA EL/M-2032. Další odlišností je instalace nového datalinku, nebo výmetnic klamných cílů. V případě potřeby může být instalován i motor odlišného typu. Pohonný systém tvoří proudový motor General Electric F404-102 s tahem 78 kN a digitálním řízením FADEC. Výzbroj tvoří rotační 20mm kanón a až 4500 kg výzbroje nesené na sedmi závěsných bodech. Tvoří ji například protizemní střely AGM-65 Maverick, klasické i naváděné pumy, kontejnerové pumy, nebo protiletadlové řízené střely AIM-9 Sidewinder.[8]
23. května 2017 spustila filipínská armáda útok ve městě Marawi v provincii Lanao del Sur s cílem zajmout vůdce skupiny Abu Sayyaf, která byla spřízněná s organizací Islámský stát. Výsledkem byla nejdelší městská bitva v moderních filipínských dějinách. Po dvou dnech pozemních bojů se do operace zapojilo i filipínské letectvo. Jeho úkolem bylo uskutečnit letecké údery na asi 30 zbývajících ozbrojenců z džihádistické skupiny Mauti, které se pozemním jednotkám nedařilo vytlačit z jejich pozic ve třech vesnicích v okolí města.
Do konce prvního týdne kampaně nasadilo filipínské letectvo oba své bojové letouny - FA-50 a OV-10 Bronco. Po krátkém příměří, během něhož byli evakuováni civilisté, se 3. června pozemní potyčky a letecké údery obnovily. K "slovu" se opět dostaly FA-50, které bombardovaly centrum města. O dva dny později se do blízké palebné podpory pozemních jednotek zapojily spolu s FA-50 i vrtulníky AW109E. Do oblasti nad městem Marawi se stíhačky vrátily znovu 9. června, když prováděly nálety na okolní vesnice pod kontrolou džihádistů z Mauti.
Po počátečních úspěších letadel FA-50 se však odehrál incident, při kterém tyto stroje takříkajíc pálily do vlastních řad. K případu došlo 12. července, kdy se stíhačky FA-50PH pokusily shodit čtyři neřízené pumy na obranné pozice asi 80 militantů ze skupiny Mauti a IS. Jedna z pum dopadla přibližně 200 metrů od vytyčeného cíle a zasáhla budovu, ve které se nacházely vládní jednotky. V důsledku tohoto incidentu byli zabiti dva vojáci a 11 dalších utrpělo zranění. Po provedení téměř 70 úspěšných misí tak musela být celá letka FA-50PH kvůli vyšetřování dočasně uzemněna.
Do bojů se letadla FA-50 znovu zapojila v polovině srpna a byla nasazována až do úplného ukončení celé operace. Ta oficiálně skončila 23. října 2017 po pěti měsících bojů, když filipínský tajemník národní obrany Delfin Lorenzana informoval o vítězství nad teroristy v Marawi.[9]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.