senátor a bývalý český ministr průmyslu a obchodu ČR From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří Cieńciała (Jerzy Cieńciała) [vysl. přibližně čjeňčaua] (* 10. března 1950 Vendryně) je bývalý generální ředitel Třineckých železáren, v letech 2016 až 2022 senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek, v letech 2007 až 2017 působil ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR a od roku 2012 byl rektorem Vysoké školy podnikání, resp. v letech 2015 až 2016 rektorem Vysoké školy podnikání a práva. Od července 2013 do ledna 2014 byl členem Rusnokovy vlády jako ministr průmyslu a obchodu.
| doc. Ing. Jiří Cieńciała, CSc. (Jerzy Cieńciała) | |
|---|---|
 | |
| 10. ministr průmyslu a obchodu ČR | |
| Ve funkci: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 | |
| Předseda vlády | Jiří Rusnok |
| Předchůdce | Martin Kuba |
| Nástupce | Jan Mládek |
| 4. senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek | |
| Ve funkci: 15. října 2016 – 15. října 2022 | |
| Předchůdce | Petr Gawlas |
| Nástupce | Zdeněk Matušek |
| 3. rektor Vysoké školy podnikání | |
| Ve funkci: 16. února 2012 – 28. září 2015 | |
| Předchůdce | Vladimír Krajčík |
| Nástupce | VŠ zrušena |
| 1. rektor Vysoké školy podnikání a práva | |
| Ve funkci: 1. června 2015 – 25. září 2016 | |
| Předchůdce | VŠ vznikla |
| Nástupce | Jaromír Veber |
| Generální ředitel Třineckých železáren | |
| Ve funkci: 1997 – 2011 | |
| Předchůdce | Bronislav Cienciala |
| Nástupce | Jan Czudek |
| Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR | |
| Ve funkci: 28. dubna 2011 – 13. dubna 2017 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (bývalý člen) |
| Nestraník | |
| v české vládě | nezávislý (2013–2014) |
| v Senátu | za „OSN“ (2016–2022) |
| Narození | 10. března 1950 (74 let) Vendryně  Československo |
| Děti | syn Michal |
| Alma mater | VŠ báňská v Ostravě |
| Webová stránka | www.jiricienciala.cz |
| Commons | Jiří Cieńciała |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pochází z polské menšiny v Českém Slezsku. Vystudoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě (promoval v roce 1974). V roce 1982 obhájil kandidátskou práci (získal titul CSc.), deset let pak byl externím vyučujícím na VŠB Ostrava. Habilitoval se (získal titul doc.) na své alma mater v roce 2003, o rok později byl jmenován docentem pro obor řízení průmyslových systémů.[1]
Svou profesní kariéru začínal v Třineckých železárnách. V této ocelářské firmě působil na různých hospodářských pozicích více než 37 let. Nejprve pracoval v útvaru výpočetní techniky, později jako pracovník automatizace výroby a následně byl ředitelem pro vývoj a obchod strojírenské divize. V roce 1997 se stal generálním ředitelem Třineckých železáren. Z této funkce odešel až na konci roku 2011. V říjnu 2012 byl zvolen členem dozorčí rady této akciové společnosti.[2]
V prosinci 1999 se stal členem dozorčí rady nově založené akciové společnosti Moravia Energo,[3] ve které setrval až do prosince 2008, kdy společnost po prudkém poklesu cen elektřiny nebyla schopna hradit své závazky vůči energetické burze.[4][5] Po následném prohlášení konkursu museli věřitelé odepsat pohledávky v řádu miliard korun.[6] Podle médií mohly na pádu Moravie Energo vydělat Třinecké železárny, které získaly možnost nakoupit si na počátku roku 2009 elektřinu za nižší ceny.[7]
V červenci 2007 byl kooptován do předsednictva Svazu průmyslu a dopravy ČR,[8] v dubnu 2011 byl pak zvolen viceprezidentem pro výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání.[9] Na funkce rezignoval v dubnu 2017, jelikož se stal senátorem.[10]
V únoru 2012 byl zvolen rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě.[11] Ta byla na konci září 2015 zrušena a stala se součástí soukromé Vysoké školy podnikání a práva, jejímž rektorem se Cieńciała stal už od června téhož roku. Funkci rektora zastával do září 2016.[12] Zároveň působí jako externí člen ve vědeckých radách VŠB – TU Ostrava a Ostravské univerzity.
V roce 2008 získal ocenění „Manažer roku“.[13][14] Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Zasedá v dozorčí radě asociace Hutnictví železa (sdružuje ocelářské podniky v České republice a na Slovensku). Předsedá představenstvu Česko-polské obchodní komory v Ostravě.
Jiří Cieńciała má syna Michala.[15]
Do politiky vstoupil, když mu designovaný premiér Jiří Rusnok nabídl 2. července 2013 post ministra průmyslu a obchodu ve své vládě.[16] Nabídku přijal 4. července 2013.[17] Prezident Miloš Zeman jej do funkce jmenoval 10. července 2013.[18] Vláda Jiřího Rusnoka jej usnesením č. 952 ze dne 11. prosince 2013 jmenovala zmocněncem vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského a Ústeckého kraje.[19]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za hnutí OBČANÉ SPOLU – NEZÁVISLÍ („OSN“) v obvodu č. 73 – Frýdek-Místek.[20] Se ziskem 46,18 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 73,35 % : 26,64 % lidovkyni Pavlu Golasowskou. Stal se tak senátorem.[21][22] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 svůj mandát již neobhajoval.[23]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
