dvanáctá vláda České republiky From Wikipedia, the free encyclopedia
Vláda Jiřího Rusnoka byla od 10. července 2013 do 29. ledna 2014 vládou České republiky, která nahradila předchozí Nečasův kabinet, jenž byl v demisi. Tvořilo ji čtrnáct nestraníků a jeden člen KDU-ČSL. Dne 25. června 2013 byl Jiří Rusnok jmenován předsedou vlády a zároveň byl pověřen sestavením nového kabinetu. Vládu jmenoval 10. července 2013 prezident republiky Miloš Zeman. Část občanů ji podle průzkumu v srpnu 2013 vnímala jako „vládu přátel Miloše Zemana“.[2]
| Vláda Jiřího Rusnoka | |
|---|---|
 Předseda vlády Jiří Rusnok (2013) | |
| Pořadí | dvanáctá (od r. 1993) |
| Předseda | Jiří Rusnok |
| 1. místopředseda | Jan Fischer |
| Místopředsedové | Martin Pecina |
| Počet členů | 15 |
| Politické subjekty | nestraníci, KDU-ČSL |
| Jmenována | Milošem Zemanem |
| Datum jmenování | 10. července 2013 |
| Nevyslovení důvěry | 7. srpna 2013[1] A 93, N 100, Z 0 / 193 |
| Podpora | ČSSD, KSČM, VV, 3 nezařazení |
| Demise | 13. srpna 2013 |
| Konec v úřadu | 29. ledna 2014 |
| Důvod ukončení | nevyslovení důvěry volby do PSP ČR 2013 |
| Stínová vláda | Bohuslava Sobotky (ČSSD) Jiřího Paroubka (LEV 21) |
| Webová stránka | www.vlada.cz |
| Programové prohlášení | |
| Posloupnost vlád | |
< Nečas Sobotka > | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve středu 7. srpna 2013 vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně, když pro ni hlasovalo 93 poslanců, proti bylo 100 poslanců.[3] Předseda vlády Rusnok předal demisi vlády do rukou prezidenta republiky v úterý 13. srpna.[4] Prezident Zeman následně pověřil Rusnoka vedením vlády jako vlády v demisi až do vytvoření nové politické vlády po předčasných volbách.
17. června 2013 v 18:03 podal Petr Nečas, předseda tehdejší vlády, demisi do rukou prezidenta republiky v důsledku kauzy Nagyová.[5] Prezident jej následně pověřil vedením vlády jako vlády v demisi, až do doby jmenování vlády nové.[zdroj?] Během pátku 21., soboty 22. a neděle 23. června prezident Zeman jednal jednotlivě se zástupci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.[zdroj?] Během této doby se[kdo?] již spekulovalo, že Zeman jmenuje vládu odborníků.[zdroj?] Spekulovalo se[kdo?] o několika jménech, např. o Martinu Pecinovi a také o Jiřím Rusnokovi. Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM – liberálními demokraty navrhla pokračování současné vlády s jiným premiérem, a sice Miroslavou Němcovou.[6]
V úterý 25. června 2013 oznámil prezident Zeman, že téhož dne již pověřil Jiřího Rusnoka, exministra průmyslu a obchodu, financí a bývalého člena ČSSD, sestavením nové, tzv. "úřednické", vlády. Jiří Rusnok ještě 25. června oznámil, že většina budoucích ministrů nové vlády již má vládní zkušenosti. V týž den bylo oznámeno, že ministrem vnitra se stane Martin Pecina, který již vedl tentýž resort ve vládě Jana Fischera.[7] Dne 26. června se[kdo?] začalo spekulovat o dalších lidech, kteří by měli usednout v Rusnokově vládě. Jednalo se[kdo?] o Janu Kohoutovi, který měl být ministrem zahraničních věcí (stejný post vykonával ve vládě Jana Fischera). Dále se[kdo?] taky spekulovalo o Miroslavu Tomanovi na post ministra zemědělství a Vladimíru Drymlovi či Miladě Emmerové na funkci ministra zdravotnictví. ČSSD prostřednictvím svého předsedy Bohuslava Sobotky kritizovala, že vláda Jiřího Rusnoka nebude „vláda odborníků“, ale vláda SPOZ, tedy strany, jejímž čestným předsedou je prezident Miloš Zeman.[8]
| Úřad | Člen vlády | Subjekt | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Jiří Rusnok | |
nestraník | 25. června 2013 | 29. ledna 2014 | |
| 1. místopředseda vlády Ministr financí |
Jan Fischer |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Místopředseda vlády Ministr vnitra |
Martin Pecina |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministryně spravedlnosti Předsedkyně Legislativní rady vlády |
Marie Benešová |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr práce a sociálních věcí | František Koníček |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr pro místní rozvoj | František Lukl |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Martin Holcát |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | ||
| Ministr zahraničních věcí | Jan Kohout |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr kultury | Jiří Balvín |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr průmyslu a obchodu | Jiří Cieńciała |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr zemědělství | Miroslav Toman |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Dalibor Štys |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr obrany | Vlastimil Picek |  |
nestraník | 10. července 2013 [p 1] | 29. ledna 2014 | |
| Ministr dopravy | Zdeněk Žák |  |
nestraník | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
| Ministr životního prostředí | Tomáš Podivínský |  |
KDU-ČSL | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | |
Jediným členem vlády, který působil také v Nečasově kabinetu, byl ministr obrany Vlastimil Picek. Nabídku pokračovat ve své funkci dostal od Jiřího Rusnoka i ministr školství v demisi Petr Fiala, ale ten ji 26. června odmítl.[20]
Téměř všichni členové vlády byli v době jmenování nestraníci. Předseda vlády Jiří Rusnok byl do roku 1989 kandidátem členství v KSČ,[21][22] od roku 1998 byl členem ČSSD,[21] v níž mu roku 2006 hrozilo vyloučení[21] a v lednu 2010 z ní sám vystoupil pro nesouhlas s jejím údajným populismem[23] a stal se externím ekonomickým poradcem Strany práv občanů Miloše Zemana.[23][22] Tři členové (Marie Benešová, Jan Kohout a František Koníček) v souvislosti se vstupem do vlády pozastavili členství v České straně sociálně demokratické.[24] Kohout měl již v minulosti členství pozastavené na dobu působení ve Fischerově vládě v roce 2009.[25] Martin Pecina byl v minulosti postupně členem ODS a ČSSD[22][26] a vyjádřil i připravenost vstoupit k Zemanovcům.[26] Jan Kohout,[26][22] František Koníček,[22][27] Vlastimil Picek,[26][22] Jan Fischer[22] a Jiří Cieńciała[22] byli v minulosti členy KSČ. Pecina, Koníček, Toman, Lukl a Žák kandidovali ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 jako bezpartijní na kandidátce SPOZ. Žák tak učinil poté, co byl z pražské kandidátky vyškrtnut Miroslav Šlouf. Žádný jmenovaný ve volbách neuspěl.
Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský je od roku 1997 členem KDU-ČSL. Po devíti letech ze strany vystoupil a asi po roce se do ní znovu vrátil.[28] V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 za tuto stranu úspěšně kandidoval jako lídr v Moravskoslezském kraji.[29]
Vláda Jiřího Rusnoka, ještě před hlasováním o důvěře, zvýšila svým usnesením ze 16. července 2013 minimální mzdu z předešlých 8000 Kč na 8500 Kč. Tato změna nabyla účinnosti 1. 8. 2013.[30] Zvýšení minimální mzdy se však netýká osob pobírajících invalidní důchod.[31]
Dne 7. srpna 2013 nezískala vláda Jiřího Rusnoka důvěru v Poslanecké sněmovně. Pro vládu hlasovalo 93 poslanců, včetně zástupců ČSSD, KSČM a Věcí veřejných. Proti bylo 100 zákonodárců, včetně většiny členů ODS, TOP 09 a LIDEM. Sedm členů Poslanecké sněmovny nebylo přítomno, z toho dva občanskodemokratičtí poslanci Tomáš Úlehla a Jan Florián, stejně jako liberální demokratka Karolína Peake, opustili sál. Předseda vlády Rusnok oznámil, že demisi podá do rukou prezidenta republiky neprodleně ve čtvrtek nebo v pátek.[3][32] Vláda se poté na svém pátečním jednání z 9. srpna usnesla, že premiér předá její demisi v úterý 13. srpna.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
