Jednotné Rusko

Jednotné Rusko (rusky Единая Россия, Jedinaja Rassija) je ruská parlamentní putinistická personalistická politická strana, která byla založena v prosinci 2001. Předsedou strany je Dmitrij Medveděv. Strana dosáhla vrcholu v ruských parlamentních volbách v roce 2007, zatímco v posledních letech zaznamenala pokles její popularity. Jednotné Rusko mělo parlamentní většinu ve Státní dumě a ústavní většinu od roku 2003.

Jednotné Rusko
Единая Россия
Datum založení	1. prosince 2001
Předseda	Dmitrij Anatoljevič Medveděv
Zakladatel	Unity, Vlast – Všechna Rus, Boris Berezovskij, Sergej Kužugetovič Šojgu, Jurij Michajlovič Lužkov, Mintimer Şäymief a Boris Vjačeslavovič Gryzlov
Sídlo	Moskva
Ideologie	personalismus rašismus militarismus putinismus duginismus (de facto) antiatlantismus antiamerikanismus
Počet členů	2 miliony
Barvy	modrá, červená a bílá
Volební výsledek	49,8% (2021)
Oficiální web	www.er.ru
Zisk mandátů ve volbách
Státní Duma	324/450
Některá data mohou pocházet z datové položky.

12. kongres Jednotného Ruska

Volební kampaň během voleb 2007

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Volební reklama během voleb 2007 v Petrohradě

Charakteristika a zapojení do politického systému

Strana vznikla sloučením Jednotné strany Ruska a Vlasti – Všeruské strany. Svůj „všenárodní“ a propodnikatelský program profiluje jako středový až pravicový. Přítomné jsou také prvky ruského nacionalismu. Oblibu strany zajišťuje hlavně Vladimir Putin, který jako kandidát této strany uspěl v prezidentských volbách (71 %). V současné době je také JR nejsilnější parlamentní stranou, má přes 1,5 milionů členů a v Dumě jí náleží 343 mandátů (54,2 % při volbách).

Ideologie

Centrismus a konzervatismus

Strana jako svoji ideologii uvádí centrismus a konzervatizmus, ve vnitrostátní pozici pak pragmatismus, čímž se liší od mnohých ruských radikálních hnutí. Strana podporuje současnou kremelskou vládu (sama v ní zasedá). V parlamentních volbách představila tzv. Putinův plán.

Národní konzervatismus a sekularismus

Strana se profiluje jako národně a sociálně konzervativní, avšak zároveň respektuje práva etnických a národnostních menšin, které tvoří zhruba 1/4 ruské populace. Strana také podporuje náboženskou svobodu, včetně islámu, ke kterému se v Ruské federaci hlásí 10–15 % obyvatel.

Řekli o straně

Naše ideologie je postupný a trvalý rozvoj výroby, hromadění zásob a neustálé zlepšování. V sociálně-ekonomické sféře akumulace sociální spravedlnosti v tržním hospodářství. Ve vývoji společnosti akumulace inovací, hodnot, lidského a sociálního kapitálu. V politice akumulace demokracie a důvěry v politické instituce, v první řadě ve volbách.

Vjačeslav Volodin, tajemník prezídia Generální rady Jednotného Ruska

Jednotné Rusko nemá ideologii, nemá jasný program. Má jen dva cíle. První je udržet se u koryta a druhý je přisát se k hlavnímu toku peněz, tedy rozpočtu.

Gennadij Zjuganov, lídr ruských komunistů

Historie strany

Jeden ze sjezdů (nápis znamená Společně zvítězíme)

Dříve se strana skládala z bloků Jednota (vůdcem Sergej Šojgu), Vlast (Jurij Lužkov) a Celé Rusko (Mintimer Šajmijev).

V roce 2000 dosáhla již jednotná strana volebního úspěchu v prezidentských volbách.

Před volbami do Dumy 2007 byla opozicí kritizována za zneužívání státní moci.

Neúspěch ve volbách 2011

Ve volbách 2011 obdržela strana historické minimum hlasů – o přibližně 15% méně než před 4 lety. Přesto si udržela většinu ve Státní dumě. Oznámení výsledků voleb bylo následováno masovými protesty v Moskvě, Petrohradu, Kaliningradu a dalších stovkách měst. Protestující si stojí za tím, že volby byly zfalšovány.

Pokles podpory po důchodové reformě (2018)

Poslanci strany v ruském parlamentu schválili návrh zákona o důchodové reformě, který v Rusku zvyšuje hranici penzijního věku. Nepopulární reforma byla důvodem porážky několika kandidátů Jednotného Ruska v gubernátorských volbách. Podepsala se i na propadu popularity prezidenta Putina, která v srpnu klesla na 62 procent proti 72 procentům v červnu, kdy vláda s návrhem přišla.^[1]

Kritika strany

Je známo, že 28. září 2010 prohlásil Boris Němcov ve vysílání Rádia Svoboda: „Celý národ ví, že je to strana zlodějů a korupčníků.“

Mnozí kritici strany používají alternativní název Strana podvodníků a zlodějů (rusky: Партия жуликов и воров, vyslov Pártija žúlikav i varóv zkratka ПЖиВ, čti pe že i ve), jenž vymyslel Alexej Navalnyj, který argumentoval tím, že ve straně je velké množství vysoce postavených úředníků a byznysmenů, kteří jsou tvářemi velkých hospodářských kauz. 2. února 2011 řekl Navalnyj následující:

„Jednotné Rusko se mi moc nelíbí. Jednotné Rusko, to je strana korupce, to je strana podvodníků a zlodějů.“

Poté, co advokát Šotta Goradze pohrozil žalobou, Navalnyj uspořádal anketu, ve které 40 000 hlasujících označilo stranu za „podvodníky a zloděje“.^[2] Na ruském internetu se rozvinula proti straně kampaň.

Volební výsledky

Státní Duma

Volby	Počet hlasů	%	Počet mandátů
2003	22 779 279	37,57	223
2007	44 650 107	64,23	315
2011	32 379 135	49,32	238
2016	28 527 828	54,20	343
2021	28 064 258	49,82	324

Prezidentské volby

Volby	Kandidát	Počet hlasů	%
2004	Vladimir Putin	49 565 238	71,31
2008	Dmitrij Medvěděv	52 530 712	71,25
2012	Vladimir Putin	45 513 001	63,64
2018	Vladimir Putin	56 430 712	76,69

Reference

1. Ruská důchodová reforma prošla parlamentem. Je v ni zapracovaný i Putinův návrh na zmírnění. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 27.září 2018]. Dostupné online.
2. Единая Россия подает на меня в суд. navalny.livejournal.com [online]. Навальный, 2011-02-15 [cit. 2011-02-15]. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jednotné Rusko na Wikimedia Commons
• Zpráva Jednotné Rusko vítězí v regionálních volbách ve Wikizprávách
• (rusky) Oficiální internetové stránky

Portály: Politika | Rusko