volby v Rusku From Wikipedia, the free encyclopedia
Prezidentské volby v Rusku se konaly ve dnech 15.–17. března 2024.[1]
| Prezidentské volby v Rusku 2024 | ||
|---|---|---|
| Stát | Rusko | |
| Druh voleb | prezidentské | |
| Volební termín | 15.–17. března 2024 | |
| Předchozí volby | 2018 | |
| Volební účast | 77,44 % | |
| Počet kandidátů | 4 | |
| Výsledky | ||
| Prezident | ||
| Před volbami | Vladimir Putin nestraník | |
| Po volbách | Vladimir Putin nestraník | |
Dosavadní prezident Vladimir Putin se díky změně ruské ústavy, potvrzené referendem v roce 2020, mohl ucházet o znovuzvolení.[2] A to přesto, že tuto funkci zastával již čtyřikrát. Boris Naděždin byl považován za jediného opravdu opozičního kandidáta, který byl zároveň proti válce na Ukrajině, ačkoli Vladislav Davankov později také slíbil „mír a jednání“.
Opozice na poslední den voleb vyhlásila protestní akci Poledne proti Putinovi, během níž se měli ve volebních místnostech sejít jeho odpůrci. Šlo o akci, kterou před svou smrtí ve vězeňském táboře podpořil opoziční politik Alexej Navalnyj.[3]
_(cropped).jpg)
_2_(cropped).jpg)
_(cropped).jpg)
Ústřední volební komise zaregistrovala kromě Putina jen tři další kandidáty, kteří vyjadřovali podporu politice Kremlu, a jejichž funkcí bylo podle analytiků vytvořit zdání konkurence.[4]
Vzhledem k tomu, že většina potenciálních skutečně opozičních kandidátů je buď mrtvá, uvězněná, v exilu nebo jim úřady znemožnily kandidovat, očekávalo se, že prezident Putin svou funkci obhájí.[4]
Už v srpnu 2023 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že tyto volby se teoreticky ani nemusí pořádat, protože je jasné, že je opět vyhraje Putin. Listu The New York Times řekl, že ruské prezidentské volby „nejsou skutečná demokracie, je to nákladná byrokracie“, a předpověděl, že Putin bude zvolen více než 90 procenty hlasů.[11]
Ruské úřady v době voleb nepovolují žádné demonstrace. Ovšem i tak volby poprvé provázely ve velké míře protestní akce. Již v první den voleb lidé na nejméně čtyřech místech způsobili požáry, v Moskvě starší žena zapálila plentu, v Petrohradě studentka hodila zápalnou láhev ke vstupu do školy, kde byly volební místnosti. S ohněm se také potýkali v chanty-mansijském okruhu a ve městě Jurga.
V nejméně deseti místech pak lidé polili volební lístky v urnách barvou, například v Moskvě, Voroněži, nebo na Krymu. Za narušení hlasování hrozí až pětileté vězení.[12]
Podle průzkumu nezávislé agentury Levada, který byl proveden ve dnech 22.–28. června 2023, by Putina volilo 42% dotázaných Rusů.[13]
Podle průzkumu státní sociologické agentury VCIOM, který byl proveden v listopadu 2023, tedy předtím než došlo k nominaci kandidátů, by Putina volilo 37.3% dotázaných Rusů.[14]
Podle průzkumu Russian Field z ledna 2024 by byl volební zisk Vladimira Putina 62.2 %, Borise Naděždina 7.8 %, Nikolaje Charitonova 2.3 %, Leonida Sluckého 1.9 % a Vladislava Davankova 1.0 %.[15]
Průzkum státní sociologické agentury VCIOM ze dne 4. března 2024 zjistil, že Putina by volilo 56.2% dotázaných Rusů, 4.5% by volilo Davankova, 3% Charitonova a 2.25% Sluckého. Ostatní dotázaní odpověděli, že by volili někoho jiného, jsou nerozhodnutí nebo se voleb nezúčastní[16]
| Kandidát | Strana | Hlasy | % | |
|---|---|---|---|---|
| Vladimir Putin | nestraník[p. 1] | 76 277 708 | 88,48 | |
| Nikolaj Charitonov | Komunistická strana Ruské federace | 3 768 470 | 4,37 | |
| Vladislav Davankov | Noví lidé | 3 362 484 | 3,90 | |
| Leonid Sluckij | Liberálně-demokratická strana Ruska | 2 795 629 | 3,24 | |
| Celkem | 86 204 291 | 100 | ||
| Registrovaní voliči/Účast | 114 212 734 | 77,44 | ||
| Zdroj: Ústřední volební komise[nedostupný zdroj] | ||||
Podle ruských úřadů Putina volilo 98,99 % voličů v Čečensku, 95,37 % v Tuvě, 95,23 % v okupovaném Doněcku, 93,60 % na okupovaném Krymu, 92,93 % v Dagestánu, 92,59 % v Krasnodarském kraji, 92,83 % v okupované Záporožské oblasti, 90,90 % v Baškortostánu, 90,66 % v Bělgorodské oblasti, 88,74 % v Tatarstánu, 88,12 % v okupované Chersonské oblasti, 87,79 % v Jakutsku, 87,17 % v Kalmycku, 85,59 % v Tambovské oblasti, 85,13 % v Moskvě, 84,24 % v Marijsku, 81,65 % v Petrohradu a 79,53 % v Karélii.[32]
Pouze 4 % ruských občanů v Česku, kteří přišli volit na ruskou ambasádu v Praze, uvedlo v anonymním dotazníku před ambasádou,[33] že budou volit Vladimira Putina.[34]
Podle nezávislého ruskojazyčného projektu Vote Abroad, který dělal v průběhu voleb průzkum formou anonymního dotazníku, Putina se rozhodlo volit 2 % Rusů žijících v Nizozemí, 3 % v Srbsku, Černé Hoře a ve Varšavě, Polsku, 4 % v Litvě, 5 % v Istanbulu, Turecku, 6 % v Británii a Argentině, 7 % v Rakousku, Irsku a na Slovensku, 8 % v Jerevanu, Arménii a v Estonsku, 9 % v Kazachstánu, 10 % v Thajsku, ve Finsku a v Berlíně, Německu, 11 % v Paříži, Francii a v Madridu, Španělsku, 13 % v Norsku, 14 % ve Švédsku a Maďarsku, 15 % ve Vietnamu a Spojených státech, 16 % v Tel Avivu, Izraeli, 17 % v Japonsku, 22 % na Kypru, 23 % v Miláně, Itálii, 31 % v Dubaji, 35 % v Moldavsku 36 % v Kyrgyzstánu, 38 % v Římě, Itálii, a 59 % v Řecku.[34]
Prezidentské volby v Rusku provázely masové podvody.[35] Ruské nezávislé hnutí Golos, které monitoruje volby v Rusku, označilo prezidentské volby za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země."[36] Podle výpočtů ruskojazyčného portálu Novaja gazeta Jevropa, který použil Špilkinovu metodou umožňující odhalit anomálie v celkovém počtu hlasů, Putin získal nejméně 31,6 milionu hlasů podvodem.[37] Dva ruští regionální představitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě, uvedli pro ruskojazyčný zpravodajský server Meduza, že regionálním správám bylo z Kremlu nařízeno, aby dosáhly minimálně 80 % pro Putina a účasti přes 70 %.[38] Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov se postaral, aby Putin v Čečensku získal 98,99 % hlasů.[39]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
