Jan Simota (19. září 1920 Bechyně – 13. března 2007 Praha) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog.
| Prof. Jan Simota | |
|---|---|
| Narození | 19. září 1920 Bechyně  Československo |
| Úmrtí | 13. března 2007 (ve věku 86 let) Praha Česko |
| Národnost | česká |
| Povolání | pedagog, sochař, učitel, medailér, keramik a vysokoškolský učitel |
| Významná díla | viz Dílo |
| Ocenění | národní umělec (1982) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
V roce 1937 dokončil Státní odbornou školu keramickou v Bechyni, obor hrnčířství. Poté studoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesorů Mařatky a Laudy, kde absolvoval v roce 1941. Na VŠUP následně působil jako asistent, od roku 1950 jako odborný asistent u profesora Jana Kavana v ateliéru užitého sochařství. Roku 1952 se stal profesorem (obor modelování pro architektonickou tvorbu a plošné obory), v roce 1963 byl jmenován docentem, poté prorektorem (1966–1972) a nakonec rektorem VŠUP (1972/1973–1985); období jeho vedení je někdy hodnoceno jako bezinvenční a formalistické.[1]
V roce 1976 byl jmenován zasloužilým a následně roku 1982 národním umělcem.
- Socha Jana Nerudy na pražském Petříně, odhalená 22. října 1970 – spolu s architektem Karlem Lapkou vytvořili muže starého, životem unaveného
- portréty Emy Destinnové,[2] J. B. Foerstera a Jana Zrzavého (tato busta Jana Zrzavého se objevila také na československé známce 2 Kčs z roku 1982)
- Umění radosti a Umění boje v interiéru Nové scény Národního divadla
- alegorie husitství na stanici metra Želivského – bronzový, 3,5 m vysoký reliéf znázorňující (zprava) Jana Želivského, Jana Husa, Jana Žižku a ženu s chlapcem-práčetem)
- plastiky Milicionář a Antonín Zápotocký
- cyklus Lidice – pískovcové reliéfy v glorietu/amfitu lidického památníku[3]
- společně s Janem Kavanem vytvořil bronzové dveře s plastickou výzdobou od Síně Sovětské armády v Národním památníku na Vítkově[4]
- návrh pamětní stokoruny k 100. výročí narození Antonína Zápotockého (1984)[5]
- komorní plastiky a medaile…
- busta Vítězslava Nezvala v Dalešicích[6]
Jan Neruda na Petříně v Seminářské zahradě
Busta Emy Destinnové na Kaiserštejnském paláci
Sádrový návrh sousoší bratří Čapků
Busta V. Nezvala
Alegorie husitství na stanici metra Želivského
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
