Jan Larisch-Mönnich II.
slezský šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
slezský šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Larisch-Mönnich, též Hans Larisch-Mönnich (6. října 1872 Fryštát[1] – 10. listopadu 1962 Palfau[2]) byl slezský šlechtic, podnikatel v uhelném průmyslu a politik; poslanec Slezského zemského sněmu a Říšské rady za Rakouska-Uherska.
| JUDr. Jan Larisch-Mönnich II. | |
|---|---|
 Jan Larisch-Mönnich II. | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1904 – 1907 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Slezského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1902 – ??? | |
| Panovník | František Josef I. |
| Narození | 6. října 1872 Fryštát  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. listopadu 1962 (ve věku 90 let) Palfau  Rakousko |
| Choť | Olivia Lucretia Fitzpatricková (od 1912) |
| Rodiče | Jindřich II. Larisch z Mönnichu a Henrieta Larischová z Mönnichu |
| Děti | Jan Larisch-Mönnich III Marie Františka Larischová z Mönnichu |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Commons | Johann Larisch-Moennich II |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl nejstarším synem Jindřicha Larisch-Mönnicha II. Na Vídeňské univerzitě vystudoval práva, na této univerzitě získal i doktorát.[2]
Byl činný ve státní správě i armádě. V roce 1895 se stal rezervním důstojníkem I. hulánského pluku, o rok později se stal c. k. komořím. Spolu s dalšími osobnostmi založil v roce 1901 Pomocný spolek pro nemocné TBC pro rakouské země a české království. Ve spolku byl od začátku místopředsedou a od roku 1904 předsedou. Kromě této činnosti byl předsedou kuratoria zemědělské školy v Chotěbuzi a prezidentem Rakousko-slezské společnosti pro zemědělství a lesnictví. Od roku 1902 byl členem Slezského zemského sněmu.[2]
Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1904 (poté co zemřel poslanec Ernst Sedlnitzky) získal mandát na Říšské radě za kurii velkostatkářskou v Slezsku. Slib složil 19. dubna 1904.[3] K roku 1907 se profesně uvádí jako zemský poslanec.[4]
Po smrti otce v roce 1918 se stal správcem panství - musel řešit problémy se vznikem Československé republiky: část rodinného majetku byla v Polsku, v Československu došlo k pozemkové reformě, která část majetku rodu přerozdělila (došlo k přerozdělení jen pozemků, vlastnictví průmyslových podniků se netýkalo), nová republika zrušila šlechtické tituly. V době první republiky jej poznamenala i aféra Karla Zajíčka, ředitele jeho dolů.[2]
V roce 1945 odešel před přibližující se frontou do Palfau v Rakousku. Po roce 1945 byl majetek rodu konfiskován. Ačkoliv se po skončení druhé světové válce snažil o návrat československého občanství a majetku, nebyl úspěšný. Do konce života žil v Palfau.[2]
29. dubna 1912 se oženil s Olivií Lukrécií Fitz-Patrickovou, Američankou, pocházející ze šlechtického rodu Upper-Ossory.[2] Z jejich manželství vzešly následující děti:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
