Hyaenodon

Hyaenodon (z řečtiny: „hyení zub“^[1]) byl rod masožravého savce z řádu creodonta, žijící od pozdního eocénu do raného miocénu. Šlo o vrcholového predátora své doby, měl velmi silný skus čelistí a na kořist útočil kousnutím do krku či hlavy.^[1] Existovalo mnoho druhů rodu Hyaenodon. Různé druhy se vyskytovaly v Africe, Severní Americe, Asii a Evropě. Vyhynul zřejmě v důsledku změny klimatu a vzniku šelem ze skupiny Amphicyonidae.

Hyaenodon Stratigrafický výskyt: Pozdní eocén-raný miocén, před 40-20 miliony let[1].
Rekonstrukce Hyaenodon horridus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Podtřída	placentálové (Placentalia)
Řád	Creodonta
Čeleď	Hyaenodontidae
Rod	Hyaenodon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Rekonstrukce Hyaenodona

Šlo o velkého dravce, největší druh Hyaenodon gigas byl dlouhý až 3 metry, vysoký 110 centimetrů a vážil až 500 kilogramů. Nejznámější druh Hyaenodon horridus vážil 40-60 kilogramů. Nejmenší druhy Hyaenodon microdon a Hyaenodon mustelinus však vážily pouhých 5 kg. Všechny druhy měly velkou, mohutnou, dlouhou lebku, v porovnání k velikosti těla mnohem větší než dnešní psi, a velmi dobrý čich. Mozek Hyaenodona byl však poměrně malý, menší než u dnešních šelem. Rovněž měl velké, silné a ostré zuby, které se opotřebovávaly pomaleji než u dnešních šelem.

Lebka druhu Hyaenodon horridus

Druhy

• H. andrewsi
• H. brevirostris
• H. chunkhtensis
• H. crucians
• H. filholi
• H. gigas
• H. horridus
• H. incertus
• H. leptorhynchus
• H. matthewi
• H. megaloides
• H. microdon
• H. mongoliensis
• H. montanus
• H. mustelinus
• H. pilgrimi
• H. raineyi
• H. venturae
• H. vetus
• H. weilini
• H. yuanchensis