Hranice na Moravě (nádraží)
železniční stanice v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Hranice na Moravě (dřívější název: Mährisch Weißkirchen, Hranice) jsou železniční stanice, která se nachází na trati Přerov–Bohumín, původní železniční trať společnosti c.k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v městě Hranice na adrese Nádražní 498. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru.
Hranice na Moravě | |
---|---|
![]() Nádraží v roce 2015 | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Město | Hranice |
Souřadnice | 49°33′55,38″ s. š., 17°44′30,24″ v. d. |
![]() Hranice na Moravě | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 337220 |
Tratě | Přerov–Bohumín, Hranice na Moravě – Púchov |
Nadmořská výška | 262 m n. m. |
V provozu od | 1880 |
Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
Dopravní koleje | 8 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Výstavba probíhala v roce 1844 do roku 1847. Výstavbu trati řídil Karl Hummel. V letech 1960–1963 byla trať elektrizována. Od roku 1949 nese název Hranice na Moravě.[1]
Výstavba II. koridoru ČD probíhala v letech 1999–2001 a v roce 2012 byl zaveden pravostranný provoz.[2]
Od 29. května 2009 je stanice dálkově řízena z CDP Přerov.[3]
Tratě
Vlečky
Stanice
Železniční stanice byla postavena podle plánů architektů Karla Hummela a Ernsta Ehrenhause podle plánu z roku 1845. Naproti výpravní budovy byla postavena v klasicistním slohu budova vodárny a obytný dům, který byl zbourán v roce 1938.[1] V roce 1935 bylo zrušeno samostatné nádraží místní dráhy. Byla provedena přestavba kolejiště, krytí ostrovních nástupišť a vybudován podchod (1938–39).[5]
K nástupištím vede podchod, pro bezbariérový přístup na druhé a třetí nástupiště slouží výtahy. První nekryté nástupiště je u první koleje. Druhé kryté nástupiště je pro třetí a čtvrtou kolej. Třetí kryté nástupiště je u sedmé a osmé koleje.[6] V roce 2024 Správa železnic představila vítězný návrh výstavby nové výpravní budovy na novém místě, která bude propojena s dálkovou autobusovou přepravou, příměstskou a individuální dopravou (parkoviště P+R). Vítězný návrh je od švýcarsko-českého konsorcia Nemec Taller Architektur. Výstavba by měla začít na konci roku 2027.[7][8]
Výpravní budova
Dne 3. března 1847 byla dokončena výstavba výpravní jednopatrové budovy kryté valbovou střechou. V budově se nacházely čekárny, dvě restaurace, kanceláře a v patře byly byty.[9] Klasicistní budova s tříosým rizalitem zakončeným trojúhelníkovým tympanonem, přízemí bylo členěné pásovou rustikou. V roce 1870 byla budova rozšířena na obě strany z sedmi okenních os na devět. V období 1895 do 1896 bylo stavitelem z Nového Jičína Jindřichem Czeikem provedeno rozšíření a přestavba výpravní budovy. Na obou bocích budovy byly rohové rizality zakončené trojúhelníkovými tympanony, přízemí bylo zdobeno bosáží. V roce 1939 byl vypracován projekt přestavby výpravní budovy Ing. arch. Jiřím Žalmanem. Projekt byl uskutečněn až po ukončení 2. světové války v letech 1946–1948.[1]
Služby ve stanici
V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: mezinárodní pokladní přepážka, vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, výdej In Karet (ČD), čekárna, ČD kurýr, úschovna kol, úschovna zavazadel, bufet.[10] Před nádražím je autobusové stanoviště.[11]
Turistické trasy a cyklotrasy začínají u nádraží:[12][13][14]
modrá turistická značka směr Lipník nad Bečvou
červená turistická značka směr Potštát
žlutá turistická značka vede na Masarykovo náměstí k turistickým značkám
a
a dále pokračuje na Zbrašov
- cyklotrasa 6139A, která se napojuje na cyklotrasy 6139, 6058 a další např.
cyklostezka Bečva.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.