Herzlija
From Wikipedia, the free encyclopedia
Herzlija (hebrejsky הֶרְצְלִיָּה, v oficiálním přepisu do angličtiny Herzliyya[2]) je město v Izraeli v Telavivském distriktu.
| Herzlija הרצליה | |
|---|---|
 Ulice Rechov Sokolov v centru města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°9′15″ s. š., 34°50′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 20 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Telavivský |
  Herzlija | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,585 km²[1] |
| Počet obyvatel | 93 989 (2017) |
| Hustota zalidnění | 4 354,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1924 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 46100–46160 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nachází se v nadmořské výšce 20 metrů v Šaronské planině, severně od Tel Avivu v metropolitní oblasti Guš Dan, nedaleko od pobřeží Středozemního moře. Na severozápadním okraji města začíná vádí Nachal Rišpon.
Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.
Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 2 a dálnice číslo 20, které probíhají severojižním směrem skrz západní část města. Po severním okraji Herzlije byla trasována nová dálnice číslo 531. Obcí prochází i pobřežní železniční trať. Nachází se tu železniční stanice Herzlija. Z této trati se má výhledově prodloužit k východu železniční spojení do Ra'anany, kam již vede nově budovaná železniční trať Tel Aviv – Ra'anana.
Herzlija, která je pojmenována po zakladateli moderního sionismu Theodoru Herzlovi, byla založena 23. listopadu 1924[2][3] jako vesnice typu mošav, jehož obyvatele tvořili jak nově příchozí imigranti, tak starousedlíci. Po založení Státu Izrael tedy po roce 1948 se zde usídlilo velké množství lidí a obec rychle nabývala městského charakteru. 11. dubna 1960 Herzlija byla prohlášena městem.[4][3]
Jednou ze čtvrtí města je Herzlija Pituach, jedna z nejluxusnějších izraelských lokalit, jež je domovem mnoha velvyslanců a zahraničních diplomatů. Přiléhá k rozsáhlému plážovému areálu s hotely a silným turistickým ruchem.
V Herzliji se nachází soukromá vysoká škola Interdisciplinary Center, která nabízí vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, počítačových věd, ekonomiky, politologie a dalších vědních disciplín.[5] Ve městě rovněž sídlí největší izraelské televizní a filmové studio Ulpanej Herzlija (Herzlijská studia). Herzlijský přístav byl vybudován v 70. letech. Město má malé letiště (kód: HRZ), tři malá obchodní centra (Arena, Seven Stars a Outlet), kina, divadla, muzea, kulturní centra a stadion.
Herzlijská konference
Od roku 2000 se zde každoročně koná Herzlijská konference, jež je summitem, kde se setkávají nejvýznamnější Izraelci a mezinárodní představitelé. Konference se účastní vládní ministři, členové Knesetu, vysocí důstojníci armády, představitelé izraelských podnikatelů, akademici, zástupci izraelských a zahraničních médií, delegáti světových židovských organizací, zahraniční hodnostáři a izraelští diplomati.[6]
- Me'ir Har-Cijon (1934–2014) – elitní izraelský voják, někdejší člen speciální Jednotky 101
Starostové
- Avraham Rafael Hirsch, 1937–1938
- Šimon Levin, 1938–1943
- Ben Cijon Michaeli, 1943–1960
- Pesach Jifcher, 1960–1966
- Natan Rozental, 1966–1967
- Josef Navo, 1969–1983
- Jicchak Avraham Landau, 1983–1998 (Likud)
- Ja'el German, 1998–2013 (Merec-Jachad)
Herzlija má dva fotbalové kluby: Maccabi a Hapoel. V roce 2020 hrají oba v lize „Alef“ (doslova „první“, fakticky třetí v pořadí). Oba kluby využívají městský stadion. Je zde rovněž basketbalový tým Bnej ha-Šaron.
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 83 900 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 86 900 osob).[2]
Jde o velkou obec městského typu s populací, která po delší stagnaci začala okolo roku 2010 opět narůstat. K 31. prosinci 2017 zde žilo 94 000 lidí.[7]
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1948 | 5 287 |
| 1949 | 9 000 |
| 1950 | 12 200 |
| 1951 | 17 000 |
| 1952 | 18 600 |
| 1953 | 19 200 |
| 1954 | 19 900 |
| 1955 | 21 000 |
| 1956 | 21 500 |
| 1957 | 23 300 |
| 1958 | 23 900 |
| 1959 | 24 600 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1960 | 26 000 |
| 1961 | 28 400 |
| 1962 | 30 000 |
| 1963 | 31 800 |
| 1964 | 32 900 |
| 1965 | 34 100 |
| 1966 | 35 000 |
| 1967 | 35 600 |
| 1968 | 36 300 |
| 1969 | 37 300 |
| 1970 | 38 500 |
| 1971 | 40 100 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1972 | 41 200 |
| 1973 | 44 300 |
| 1974 | 45 900 |
| 1975 | 47 800 |
| 1976 | 49 700 |
| 1977 | 52 000 |
| 1978 | 54 300 |
| 1979 | 56 400 |
| 1980 | 58 900 |
| 1981 | 60 700 |
| 1982 | 63 200 |
| 1983 | 63 200 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1984 | 66 100 |
| 1985 | 67 100 |
| 1986 | 68 600 |
| 1987 | 70 200 |
| 1988 | 71 600 |
| 1989 | 73 200 |
| 1990 | 77 200 |
| 1991 | 80 200 |
| 1992 | 81 800 |
| 1993 | 82 700 |
| 1994 | 83 800 |
| 1995 | 82 945 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1996 | 82 958 |
| 1997 | 82 452 |
| 1998 | 82 277 |
| 1999 | 82 500 |
| 2000 | 83 139 |
| 2001 | 83 229 |
| 2002 | 83 300 |
| 2003 | 83 600 |
| 2004 | 83 600 |
| 2005 | 83 700 |
| 2006 | 84 100 |
| 2007 | 84 200 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2008 | 86 300 |
| 2009 | 87 000 |
| 2010 | 88 100 |
| 2011 | 88 700 |
| 2012 | 89 200 |
| 2013 | 89 800 |
| 2014 | 90 700 |
| 2015 | 91 900 |
| 2016 | 93 100 |
| 2017 | 94 000 |
| 2018 | 95 100 |
Alicante, Španělsko
Banská Bystrica, Slovensko
Bursa, Turecko
Columbus, Spojené státy americké
Dnipro, Ukrajina
Funchal, Portugalsko- Hollywood, Spojené státy americké
Marl, Německo
San Isidro, Argentina
San Isidro, Peru
Toulon, Francie
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
