německý politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Nikolaus Heinrich Ferdinand Herbert Fürst (kníže) von Bismarck (28. prosince 1849 Berlín – 18. září 1904 Friedrichsruh) byl německý politik.
| Herbert von Bismarck | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Freikonservative Partei |
| Rodné jméno | Nicolaus Heinrich Ferdinand Herbert von Bismarck |
| Narození | 28. prosince 1849 Berlín, Pruské království |
| Úmrtí | 18. září 1904 (ve věku 54 let) Friedrichsruh, Německé císařství |
| Místo pohřbení | Bismarckovo mauzoleum |
| Choť | Markéta Hoyosová ze Stichsensteinu |
| Rodiče | Otto von Bismarck a Johanna von Puttkamer |
| Děti | Hana Leopoldina von Bismarck-Schönhausen Goedela von Keyserling Otto Christian von Bismarck Gottfried von Bismarck-Schönhausen Albrecht von Bismarck |
| Příbuzní | Wilhelm von Bismarck a Marie von Bismarck (sourozenci) Leopold Bill von Bredow[1] (vnuk) |
| Profese | politik a diplomat |
| Commons | Herbert von Bismarck |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herbert von Bismarck se narodil v Berlíně jako nejstarší syn říšského kancléře Otto von Bismarcka a Johanny , roz. von Puttkamer. Měl ještě starší sestru Marii (nar. 1847) a mladšího bratra Viléma (nar. 1852).
Studoval práva, účastnil se francouzsko-pruské války v řadách kavalerie (v srpnu 1870 byl raněn u Mars-la-Touru). V roce 1873 vstoupil do diplomatických služeb, na přání svého otce, a nejprve působil převážně jako jeho osobní sekretář. Během tohoto působení se ovšem také podílel na zahraničních cestách. Takto byl vyslán jako velvyslanecký rada do Londýna (1882), Petrohradu a Haagu (oba 1884). V roce 1885 byl jmenován státním podsekretářem (podtajemníkem), a o rok později se stal státním sekretářem pro zahraniční záležitosti (Německé císařství nemělo ministerstvo zahraničí, byl tedy jakýmsi kvazi ministrem zahraničí). V Pruském království se stal v roce 1888 ministrem. Se svým otcem měl od roku 1881 velmi komplikovaný vztah, neboť Herbert zamýšlel sňatek s o 10 let starší rozvedenou katoličkou, kněžnou Elisabeth von Carolath-Beuthen. Prostřednictvím výhrůžek a vydírání, že jej vydědí, nakonec otec dosáhl svého. Právě tato zkušenost přispěla k tomu, že se z Herberta stal zahořklý muž, jehož zálibou byl alkohol. Díky svému hodně nevlídnému vystupování se stal u svých současníků velmi neoblíbeným. Byly mu přisuzovány dobré vyhlídky na nástupnictví v úřadu kancléře po svém otci.
Roku 1892 se nakonec oženil s hraběnkou Marguerite Hoyos, která pocházela ze zámožného rodu uherských magnátů původem ze Španělska, přičemž sama byla napůl Angličanka. Jejím dědečkem byl Robert Whitehead, vynálezce torpéda. Společně s Herbertem měli 5 dětí.
Poté, co císař Vilém II. Pruský v březnu 1890 požadoval demisi jeho otce Otto von Bismarcka, opustil svůj úřad pár dní poté také Herbert, a to navzdory Vilémovým protestům.
V roce 1893 byl zvolen do Reichstagu za Svobodně-konzervativní stranu (Freikonservative Partei).
Když roku 1898 zemřel jeho otec, Herbert po něm zdělil titul knížete von Bismarck-Schönhaussen.
10 let po své smrti obdržel Herbert k uctění své památky v mramoru vytvořený epitaf v kostele v Schönhausenu (sochařská práce Wilhelma Wandschneidera).
Je autorem díla „Politische Reden 1878–1898" (Politické hovory 1878–1898).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
