infekční onemocnění From Wikipedia, the free encyclopedia
Hepatitida A (známá jako infekční žloutenka) je akutní infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A (HAV).[1] Řadí se mezi alimentární onemocnění. Příznaky jsou v mnoha případech mírné, nebo se vůbec nevyskytují, zvláště u mladých lidí. [2] Doba, která uplyne od nákazy do projevu prvních příznaků u jedinců, u nichž se vyskytnou, se pohybuje v rozmezí od dvou do šesti týdnů. [3] Pokud jsou příznaky přítomny, obvykle trvají osm týdnů a mohou zahrnovat: nevolnost, zvracení, průjem, žluté zabarvení kůže a očí, horečku, a bolesti břicha.[2] U přibližně 10–15 % lidí se příznaky znovu objeví v prvních šesti měsících po počáteční infekci.[2] Akutní selhání jater se vyskytne vzácně a je častější u starších osob.[2]
| Hepatitida A | |
|---|---|
 Případ žloutenky způsobené hepatitidou A. | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | B15 |
| MeSH | D006506 |
| Minimální inkubační doba | 15 d |
| Maximální inkubační doba | 48 d |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nákaza se obvykle šíří požitím potravin nebo vody, které byly kontaminovány infikovanými výkaly.[2] Měkkýši, jejichž tepelná úprava nebyla dostatečná, představují poměrně běžný zdroj.[4] Může se také přenášet blízkým kontaktem s infikovanou osobou.[2] I když nakažené děti často příznaky nevykazují, jsou i nadále schopny nakazit ostatní.[2] Po jednou prodělané infekci se jedinec stává imunní po celý zbytek svého života.[5] Diagnóza vyžaduje krevní testy, jelikož podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění.[2] Je jednou z pěti známých virových hepatitid: A, B, C, D, a E.
Vakcína proti hepatitidě A je vhodným preventivním nástrojem.[2][6] První vakcína byla v Evropě schválena v roce 1991 a v USA v roce 1995.[7] Některé země běžně doporučují očkování dětí a jednotlivců, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku nákazy a nebyli dosud očkováni.[2][8] Očkování se zdá být účinné po celý život.[2] Další preventivní opatření zahrnují mytí rukou a řádné tepelné zpracování potravin.[2] Neexistuje žádná specifická léčba, doporučuje se odpočinek a léky na nevolnost nebo průjem na základě potřeby.[2] Infekce zpravidla odezní úplně a bez dlouhotrvajícího onemocnění jater.[2] Léčba akutního selhání jater, pokud k němu dojde, se řeší transplantací jater.[2]
Celosvětově se každoročně vyskytne kolem 1,5 milionů symptomatických případů[2] s pravděpodobným celkovým počtem desítek milionů infekcí.[9] Choroba je častější v regionech světa se špatnými hygienickými podmínkami a nedostatkem bezpečné pitné vody.[8] V rozvojovém světě bylo kolem 90 % dětí již nakaženo do 10 let věku a jsou tudíž imunní v dospělosti.[8] K propuknutí nákazy často dochází ve středně rozvinutých zemích, ve kterých nejsou děti viru vystaveny v raném věku a neexistuje zde všeobecné očkování.[8] V roce 2010 akutní hepatitida A měla za následek 102 000 úmrtí.[10] Světový den hepatitidy se každoročně koná 28. července a má zvýšit povědomí o této virové hepatitidě.[8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
