Goleniów
sídlo v Západopomořském vojvodství v Polsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Goleniów (po druhé světové válce Gołonóg, německy Gollnow) je město ve stejnojmenném okrese v Západopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. Protéká jím řeka Ina. V roce 2014 ve městě žilo 22 776 obyvatel.[1]
| Goleniów | |
|---|---|
 Kostel svaté Kateřiny | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°33′55″ s. š., 14°49′50″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | západopomořanské |
| Okres | Goleniów |
| Gmina | Goleniów |
  Goleniów Goleniów, Polsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,78 km² |
| Počet obyvatel | 22 776 (2014) |
| Hustota zalidnění | 1 933,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1268 |
| Telefonní předvolba | (+48) 91 |
| PSČ | 72-100 |
| Označení vozidel | ZGL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okolí města bylo osídleno již v době kamenné. Z období 4200–3500 př. n. l. jsou známé nálezy z okruhu kultury s lineární keramikou a na přelomu doby bronzové a doby železné zde sídlil lid lužické kultury. Četnost nálezů svědčí o soustavném osídlení až do období raného středověku.
První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy zde v zákrutu řeky stála obchodní osada a strážní hrad. Obyvatelé dodávali med, ryby a pryskyřici do Štětína. Rozvoj města nastal po roce 1268, kdy osada obdržela od knížete Barnima I. městská práva magdeburského typu. Město mimo jiné získalo právo volné plavby k ústí Odry. V roce 1317 město získalo lübecká městská práva a roku 1368 se stalo členem obchodního svazu hanzovních měst. Obchodní zájmy vedly ke sporům s blízkým Štětínem, který se snažil ovládnou obchod podél Odry. Konflikt se podařilo urovnat ve prospěch Goleniówa a jeho spojence Stargardu až roku 1397.
V pozdním středověku se město úspěšně rozvíjelo, což se projevilo na jeho podobě. Město obepnula hradba z kamene a cihel prolomená čtveřicí bran, z nichž se zachovala pouze brána Wolińská. Od roku 1386 smělo město razit vlastní mince, tzv. bílé goleniówské groše. Objevovaly se a pokračovaly obchodní spory se Stargardem a zejména se Štětínem, které definitivně skončily až v roce 1618.
V roce 1529 město postihl ničivý požár, ale obyvatele postihovaly také epidemie nemocí a menší požáry. Velký úpadek způsobila třicetiletá válka. Po jejím skončení město připadlo Švédsku, kterému patřilo až do roku 1679. Od roku 1720 se Goleniów stal součástí Pruska a začal znovu presperovat. Vznikla nová předměstí, radnice, nemocnice a školy. V roce 1830 byla postavena silnice do Štětína a o čtyřicet let později také železnice. Od roku 1882 mělo město železniční spojení s Gryficemi a o několik let později se Svinoústí a Kolobřehem.
Na počátku dvacátého století se ve městě rozvíjela výroba nábytku. Během druhé světové války ve městě pracovalo mnoho německých politických vězňů, polských zajatců a nuceně nasazených. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. března 1945, ale 60–65 % jeho rozlohy bylo zničeno včetně mnoha významných budov. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena a město připadlo Polsku.
| 1900 | 1925 | 1939 | 1946 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2002 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 8 539 | 11 627 | 13 754 | 1 713 | 10 300 | 14 641 | 19 100 | 22 500 | 22 327 |
- Kostel svaté Kateřiny postavený v patnáctém století
- Městské opevnění s Wolińskou brána vysokou 26 metrů
- Třípodlažní hrázděná sýpka u bývalého říčního přístavu
Bergen auf Rügen (Německo)- Greifswald (Německo)
Gurkhijski, (Rusko)
Opmeer, (Nizozemsko)
Svedala, (Švédsko)
Pyrzyce, (Polsko)
Městské opevnění
Sýpka
Budova pošty
Historické domy
Most přes Inu
Gymnázium
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
