nizozemský malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Geertgen tot Sint Jans, vlastním jménem Geertgen van Haarlem (c. 1460, Leyden - před 1495, Haarlem) byl nizozemský raně renesanční malíř. Celý život prožil jako laik v haarlemském klášteře Bratrstva sv. Jana a odtud pochází jeho přezdívka, která znamená Malý Gerhard od sv. Jana.[1]
| Geertgen tot Sint Jans | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1460 nebo Desetiletí od 1460 Leiden |
| Úmrtí | 1490 nebo 1495 Haarlem |
| Povolání | malíř a Konvrš |
| Významná díla | The Holy Kinship The Glorification of the Virgin Man of Sorrows |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
O malířově raném životě není nic známo, ale jako místo narození se obvykle uvádí Leyden, který patřil k Burgundskému Nizozemí a byl součástí Svaté říše římské. Na rytině Oplakávání Krista od Jacoba Mathama z roku 1620 je autor předlohy uváděn jako Gerardus van Leydanus ("Cum privil. Sa Cae. M. – Gerardus Leydanus Pictor ad S. Ia Bapt. Harlemi pinxit"). Mráz a Mrázová soudí, že Geertgen se nejprve školil v dílně některého benátského miniaturisty.[1] Karel van Mander uvádí, že byl žákem Alberta van Ouwatera. Životopis umělce psal až sto let po jeho smrti a v dataci se dopouští nepřesností. Tovaryšská léta Geertgena se datují přibližně do let 1475-1480 a patrně je strávil v Bruggách ve Flandrech.
Zjevně chybné datování díla se týká jeho triptychu s Ukřižováním pro klášter Johanitů, který měl být poničen za španělského obléhání Haarlemu v roce 1473. Vyplývá z toho, že by ho malíř vytvořil ve 13 letech. Oltář byl ale vytvořen později a rozebrán až během reformace v letech 1484 až 1490. Zachovalo se z něj pouze pravé oboustranně malované křídlo, které bylo později rozděleno na dvě desky: Oplakávání Krista, Legenda o ostatcích sv. Jana Křtitele (1484 - 1490, Kunsthistorisches Museum, Vídeň). Geertgen tot Sint Jans zemřel velmi mladý, pravděpodobně ve věku 28 let. Anonymní portrét umělce ve Wikimedia Commons pochází až ze 17. století a nezachycuje jeho skutečnou podobu.
Za první dílo, připisované Geertgenu tot Sint Jans se považuje Kristovo příbuzenstvo (1480). V raných obrazech přejímá kompoziční schéma i figurální typy od Ouwatera, ale překonává ho přirozenějším postojem postav, dokonalejším spojením s prostorem a vyvinutým smyslem pro světelné jevy. Jeho figury jsou štíhlé, s oválnými hlavami, jejichž tvar patrně ovlivnilo řezbářství.[2] Jako první z nizozemských malířů zobrazil Narození Krista jako noční výjev, kde nadpřirozené světlo vychází z Ježíška a anděla zvěstujícího pastýřům v pozadí.[1]
Obrazy z pozdějšího období prozrazují obeznámenost s díly Huga van der Goes a Rogiera van der Weyden, ale odlišují se upřímností a prostotou.[3] Na obrazu Legendy o ostatcích sv. Jana Křtitele vedou křivky potůčku zvlněnou krajinou do listnatého lesa a krajina plynule přechází do kopců a hor na vzdáleném obzoru.[1] Je zde také první známý skupinový portrét v nizozemském malířství, kde jsou zachyceni členové klášterní komunity Bratrstva sv. Jana. V obrazech s Klaněním tří králů (Rijksmuseum, Národní galerie v Praze) se mu podařilo dokonale začlenit hlavní výjev do krajiny v pozadí. Pražský obraz vyniká půvabem mladistvé Panny Marie a tichou, veškerého patosu zbavenou lyričností výjevu. Vřelost i něha je patrná z opatrného gesta, jímž klečící mág uchopuje ručku dítěte. Malba obsahuje řadu drobných detailů, jako koně pijícího z řeky, které mu dávají věrohodnost.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
