český ilustrátor a malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Felix Jenewein (4. srpna 1857 Kutná Hora[1] – 2. ledna 1905 Brno[2]) byl český malíř a ilustrátor.
| Felix Jenewein | |
|---|---|
 Felix Jenewein (foto Jan Mulač, 1898) | |
| Narození | 4. srpna 1857 Kutná Hora  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. ledna 1905 (ve věku 47 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Kutná Hora |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, litograf, učitel, grafik, kreslíř a ilustrátor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Felix Jenewein pocházel z rodiny Felixe Jeneweina (* 1805), úředníka továrny na tabák v Sedlci u Kutné Hory, a jeho ženy Barbory (* 1818). Měl sestry Filipínu a Barbaru. Otec pocházel z Hallu v Tyrolsku, později rodinu opustil a odstěhoval se na Žižkov.[3][4]
Na doporučení Antonína Lhoty šel ke zkouškám na pražskou Akademii, kde pak studoval historickou malbu v ateliéru Antonína Lhoty a Jana Sweertse. Ve studiu pokračoval na vídeňské akademii u prof. Josefa Matyáše Trenkwalda, během studií se svým profesorem pracoval na freskové výzdobě Votivního chrámu ve Vídni. Přátelil se s Josefem Tulkou a Maxem Pirnerem, patřil ke generaci Národního divadla. Vyšel z romantismu Mánesova ladění, postupně přešel k nazarenismu a secesi.
14. ledna 1877 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 25. pěšímu pluku do Chamulu. 7. srpna 1882 se v kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích oženil s učitelkou Marií Stehlíkovou z Kutné Hory (1862–1941),[5] která vydala paměti. O svého bratra pečovala také malířova sestra také Filipína Jeneweinová, učitelka a ředitelka dívčí obecné školy v Praze na Žižkově.[6]
Většinu svého tvůrčího života působil v Praze.
Zúčastnil se soutěže na výzdobu Rudolfina. Uplatnil se jako ilustrátor (časopisy Paleček, Šotek, Zlatá Praha) a v letech 1890–1892 jako profesor kreslení na Uměleckoprůmyslové škole. Od roku 1902 vyučoval v Brně na Vysokém učení technickém. V Brně byl také členem poradního sboru a nákupní komise Moravského zemského muzea.
V Brně předčasně zemřel stižen mrtvicí. Byl pohřben v Kutné Hoře na hornickém hřbitově Všech Svatých.[7]
Vytvořil především sugestivní historická díla, v kterých navazuje na nazarenskou katolickou tematiku a kompozici. V mládí se nesetkal s velkým pochopením pro svá tragická a katastrofická témata i temné barevné ladění. Jeho umělecký názor byl doceněn teprve s nástupem secesního symbolismu. Jeho největší monumentální realizací je výzdoba interiéru kostela Svaté rodiny ve Vídni na Neu-Ottakringu z roku 1898 (malba rodokmenu Kristova a apoštolů). Stěžejním dílem je také šestidílný cyklus kartonů Mor malovaný technikou kvaše, dnes ve sbírce Národní galerie v Praze. Jeneweinovu uměleckou pozůstalost odkoupila Moderní galerie Království českého v Praze. Město Kutná Hora zřídilo Galerii Felixe Jeneweina, která pravidelně pořádá výstavu z jeho díla. Jeho práce jsou rovněž ve sbírkách GVU v Ostravě a Moravské galerie v Brně.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
