Narodil se 21. ledna1890 jako druhé zpěti dětí Alfredu Wiesnerovi ajeho ženě Bertě, rozené Winterové. Otec měl vMalackách koncesi naprodej papíru apsacích potřeb, kterou později rozšířil iotiskárnu tiskopisů. VMalackách žila rodina asi doroku1898, kdy přesídlila doBrna. V roce 1909 bylo Alfredu Wiesnerovi uděleno vBrně domovské právo avroce 1911 už měl jeho podnik prestižní adresu vcentru města (Veselá ulice 37).
Ve školním roce 1901/1902 začal studovat Zemskou vyšší reálnou školu (Landes Oberschule) v Brně. Roku 1905 začal studovat na stavebním odboru Vyšší průmyslové školy (Höhere Gewerbeschule, Abteilung für Baufach) v Brně. Studium zakončil maturitou svyznamenáním roku1909. Pomaturitě odešel doVídně, kde se zapsal jako mimořádný posluchač stavební školy vídeňské techniky (Bau- /Architektur/ Schule K. k. Technische Hochschule, dnes Technische Universität Wien). Další rok přešel navídeňskou Akademii výtvarných umění doMistrovské školy architektury, kterou vedl Friedrich Ohmann. Studium zakončil roku 1913. Jeho velkým vzorem (apozději též přítelem akolegou) byl Adolf Loos. Vté době má už zasebou svou první realizaci – přestavbu vily Heinricha Kellnera vRosicích. Rok poukončení studia pracoval jako první asistent vOhmannově ateliéru. Během první světové války 1914–1918 sloužil vhodnosti poručíka uženijního pluku vPolsku, Dalmácii ajižním Tyrolsku.
Po skončení války krátce působil ve Vídni na ministerstvu války (1918–1919), poté se vrátil do Brna, kde založil samostatnou projekční kancelář. První realizací se stal zahradní domek pro Samuela Berana a jeho ženu Hermine. Jeho otec zakoupil roku 1918 dům v Pekařské ulici 10. Povedl úpravy tohoto domu a později si v dvorním křídle zřídil vlastní ateliér a byt, kde pracoval až do roku 1939. První rozsáhlejší prací se stal „Gutmannův dům“ – činžovní vila v Údolní ulici a přestavba domu pro administrativní účely pro téhož investora. V roce 1920 zpracoval návrh zastavění bloku mezi Mozartovou a Beethovenovou ulicí. Na jeho základě zde postavil v letech 1921–1923 budovu Moravské zemské životní pojišťovny a v letech 1923–1925 budovu České banky Union. V roce 1925 byl vyzván k účasti na soutěži na stavbu městského krematoria, kterou vyhrál. Tak vznikla v letech 1926–1930 jeho nejvýše ceněná stavba. Ve stejné době (1926–1929) projektoval další svou mimořádnou stavbu – Palác Morava v Divadelní ulici. V roce 1928 se zúčastnil „Výstavy moderního bydlení“ a pro kolonii „Nový dům“ navrhl rodinný dvojdům. Zde se také poprvé setkal s Bohuslavem Fuchsem. Ještě téhož roku obdrželi oba první ceny za návrh budovy Moravské banky na Náměstí Svobody. Poté byli vyzváni, aby projekt zpracovali společně.
Začátkem třicátých let se zúčastnil několika dalších soutěží. Z ekonomických důvodů tyto stavby nebyly nikdy realizovány. Současně navrhoval vily, činžovní domy a interiéry obchodů a módních salonů.
Z Brna uprchl na poslední chvíli dne 15. března1939 apřesNěmecko, Holandsko aBelgii se uchýlil doVelké Británie. Tam dostal politický azyl ataké pracovní povolení Královské společnosti britských architektů (RIBA). Vletech 1940–1943 pracoval pro Radu hrabství Cumberland (County Council ofCumberland), v letech 1943–1945 pracoval pročeskoslovenskou exilovou vládu v Londýně. Začátkem čtyřicátých let se oženil sněmeckou herečkou Evou-Marií Wiesnerovou.
Po skončení druhé světové války pracoval jako architekt vLondýně. Vletech 1947 a1948 krátce navštívil iBrno. Vúnoru 1948 se vrátil doVelké Británie azačal učit naŠkole architektury astavebnictví vOxfordu. Tato škola ale nebyla součástí Oxfordské university. Vroce 1950 se přihlásil dokonkursu namísto naŠkole architektury přiUniversitě vLiverpoolu (Liverpool School of Architecture, University of Liverpool), který vyhrál anakonci roku 1950 se přestěhoval doLiverpoolu. Zde působil až dosvého odchodu dopenze asi vroce 1955(?). Vroce 1954 mu Liverpoolská universita udělila nejvyšší britskou poctu – titul Master of Architecture. V Liverpoolu konvertoval kekatolické církvi. Díky přátelství sliverpoolským arcibiskupem patrně získal několik zakázek, mj. isvou jedinou větší realizaci – soubor škol sv.Mikuláše vsousedství liverpoolské katedrály.[1]
Zemřel 15. července1971 v Liverpoolu.[4] Podle odborné literatury byl jeho hrob považován za ztracený. V roce 2022 byl však nalezen na allertonském hřbitově v Liverpoolu.[5]
Členství ve spolcích a organizacích
umělecká sekce Německé společnosti pro vědu a umění v Brně
1920–1939 – přestavby a vnitřní vybavení továren, skladů a prodejen firmy na cukrovinky OPP A.G. Brno, v Brně (Cejl 109, Křenová 75, Lidická 23, Malinovského nám. 4, Masarykova 3/5, Palackého 13, Pekařská 54, Václavská 13), a dále v Praze, Olomouci, Ostravě, Opavě a jinde (celkem asi 30 prodejen)
1921–1922(?) – administrativní budova Moravské zemské životní pojišťovny, Brno, Mozartova 3
1921–1938 – úprava textilní továrny Paula Neumarka, Brno, Nadační 5 (dnes Přízova 5, areál Vlněny)
1923–1925 – administrativní budova České banky Union, Brno, Beethovenova 4
1923–1925 – správní budova Žilinské a Ladecké portlandcementové továrny, Bratislava, Gunduličova 8, (spolupráce s Fridrichem Weinwurmem a Ignácem Vécsei)
1926 – soutěžní návrh na hotel, Brno, Divadelní ul. 3
1926–1929,1933,1936 – Palác Morava – obytný, obchodní a administrativní dům Moravské zemské životní pojišťovny s kavárnou a kinem Kapitol, Brno, Divadelní 3
1927 – návrh na budovu Okresní politické správy a Okresního soudu s věznicí, Bílovec
1938 – soutěžní návrh na administrativní budovu Lidové noviny|Lidových novin s tiskárnou a bytem majitele, Brno, Zelný trh 9
1938 – návrh na rodinný dům Rudolfa Kellnera, Rosice
1938 – účast na soutěžním návrhu Bohumila Babánka na Osvětový dům, Brno, Veselá ul.
1938–1939 – adaptace bytu JUDr. V. Rozsypala, Brno, Čápkova 18
1939 (?) – koželužna firmy Antonín Jelínek, Velké Meziříčí, Náměstí 13
1941–1943 – úprava interiérů (?) citadely (Nisi Prius Court) pro účely správy hrabství Cumberland, Carlise, Velká Británie
1943–1945 – přestavba a zařízení úřadů československé exilové vlády, Londýn (Cadogan Gardens, Belgrave Street, Piccadilly cirkus, Landdowne Crescent, Pont Street) Velká Británie
1945–1947 – přestavba československého velvyslanectví, Londýn, Grosvenor Place, Velká Británie
1948 – kolonie osmi rodinných domů pro zaměstnance koželužny Antonín Jelínek, Velké Meziříčí, Družstevní 14, 16
1949–1951 – přestavba administrativní budovy a chemické továrny Pest Kontrol Ltd. Cambridge, Velká Británie
ŠLAPETA, Vladimír. Cesta do Liverpoolu v září 1979 a Wiesnerova výstava. In: Petr Pelčák, Ivan Wahla. Ernst Wiesner. Brno: Obecní dům Brno, 2005. ISBN80-239-5613-2.
Setkání Mojmíra Kyselky s Ernstem Wiesnerem v Liverpoolu roku 1965. In: Petr Pelčák, Ivan Wahla. Ernst Wiesner. Brno: Obecní dům Brno, 2005. ISBN80-239-5613-2.
Životopis byl zpracován na základě:
KUDĚLKOVÁ, Lenka. Architekt Ernst Wiesner. In: Petr Pelčák, Ivan Wahla. Ernst Wiesner. Brno: Obecní dům Brno, 2005. ISBN80-239-5613-2.