Pohled na Ostravu zroku 1699Pohled na Ostravu zroku 1728Pohled na Ostravu zroku 1855
V 2.polovině 19. století dochází k rozvoji průmyslu, Slezská Ostrava se stává průmyslovým centrem Habsburské monarchie. Spolu s okolními vesnicemi Hrušov, Muglinov, Michálkovice a Radvanice spadala administrativně do Slezska, tedy pod Opavu a to až do roku 1928, kdy byla země Slezská spojena s Moravskou v Moravskoslezskou s centrem v Brně.
Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves a Hrabůvka byly součástí země Moravské, spadající pod Brno.
1556: největší požár, zničeny téměř všechny domy na náměstí
1585: založení městského hřbitova na území dnešní Puchmajerovy ulice
1615: Ostrava přestává být odvolací instancí pro moravská města hukvaldského panství (Příbor, Brušperk, Frenštát), nadále tuto funkci ale plní pro slezská biskupská města Osoblahu, Ketř a Místek
Letecký pohled na Moravskou Ostravu za protektorátu
Moravská Ostrava byla jako významné průmyslové centrum obsazena nacistickým Německem ještě dříve, než prezident Emil Hácha podepsal v Berlíně dohodu s Hitlerem. O významu města pro německý zbrojní průmysl svědčí i Hitlerova slova: „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!“ Ostrava byla osvobozena v rámci Ostravské operace.
1941 (1. července): podle vládního nařízení č. 236/1941 Sb. z. a n. ze dne 29. května1941 došlo k rozšíření území města Moravské Ostravy o 8slezských a 4moravské obce. Rozšířené město se stalo statutárním městem a jeho městský statut byl odvozen od moravského obecního zřízení.
1942: vrchní starosta Emil Beier vydal knihu Mährisch Ostrau
1944 (29.srpna): útok 15.bombardovací flotily USA na Ostravu, těžce poškozeno centrum města
Těsně po válce došlo opravám bytového fondu a městské infrastruktury. Během 50.–80.let 20. století došlo k obrovskému přílivu obyvatel a stavebnímu rozmachu města. Byla zahájena výstavba sídlišť v Hrabůvce, Zábřehu a Porubě. Nastal intenzivní rozmach těžkého průmyslu, především hutního. V šedesátých letech bylo vybudováno výstaviště Černá louka a pokračovala necitlivá asanace historického centra města. Za starosty Josefa Kempného pokračovala výstavba ostravských sídlišť a řešila se problematika možné těžby uhlí pod středem města. Po srpnu 1968 došlo k výstavbě sídlišť i na asanovaných plochách (např. Fifejdy). V 70.letech se primátor Eduard Foltýn podílel na tvorbě nového územního plánu; mj. prosadil výstavbu svinovských a frýdlantských mostů, obnovu komunikační sítě města a vybudování krajské nemocnice v Porubě. Stále však pokračovala necitlivá asanace centra města. Posledním předlistopadovým primátorem byl Bedřich Lipina, který rozšířil elektrárnu v Třebovicích a zahájil výstavbu ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze a zpracovatelského závodu komunálních odpadů v Kunčicích. Informace o správním vývoji Ostravy naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.
1946 (28.června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo1522/1946 Ú.l.I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou č. 123/1947Sb.[2]
Po sametové revoluci navázala Ostrava standardní vztahy s jinými městy tuzemskými i zahraničními. Vznikla Ostravská univerzita, byly založeny pobočky Alliance Francaise a British Council. Ostrava se také zapojila do mezinárodní spolupráce regionů v rámci programu Ouverture. Primátor Evžen Tošenovský se významně angažoval na realizaci Centra tísňového volání, ojedinělého projektu na území České republiky. Kladně bylo hodnoceno jeho pracovní i osobní nasazení během povodně v roce 1997. Bylo postaveno Divadlo loutek a rekonstruováno Divadlo Antonína Dvořáka. Realizována byla také výstavba nové čtyřproudé komunikace ve Vítkovicích, rekonstrukce ulice Poděbradova, výstavba podzemního kolektoru v centru města a rekonstrukce tramvajové vozovny v Křivé ulici.
1991: 89% obyvatel se přihlásilo k české národnosti, Ostrava jedna z mála měst na Moravě, kde se naprostá většina obyvatel v devadeátých letech považovala za Čechy
1992: založení Kolegia primátorů statutárních měst
1993: založení Sdružení obcí Horního Slezska a severní Moravy; založení Agentury pro regionální rozvoj
