Dessau se nachází v nadmořské výšce 61 metrů. Nejvyšší nadmořská výška je asi 110 m vysoká bývalá skládka odpadu (Scherbelberg) jihozápadně od města. Město je obklopeno několika paláci a parky, a proto je jedním z nejzelenějších měst v Německu. Dessau je pravidelně ohrožováno povodněmi. Podstatná část parků je od roku 2000 pod ochranou UNESCO jako tzv. „Desavsko-wörlitzská zahradní říše“.[2]
Město Dessau bylo rozděleno pro statistické účely do 21 okresů a 49 statistických oblastí.
01 Innerstädtischer Bereich Nord
02 Innerstädtischer Bereich Mitte
03 Innerstädtischer Bereich Süd
04 Süd
05 Haideburg
06 Törten
07 Mildensee
08 Waldersee
09 Ziebigk
10 Siedlung
11 Großkühnau
12 Kleinkühnau
13 West
14 Alten
15 Kochstedt
16 Mosigkau
17 Zoberberg
18 Kleutsch
19 Sollnitz
20 Brambach
21 Rodleben mit Ortsteil Tornau
Bauhaus
Budova Bauhausu je stavba z let 1925/26, kterou navrhl architekt Walter Gropius pro výtvarnou školu Bauhaus v Dessau. Roku 1996 byla přidána do seznamu světového dědictví UNESCO společně s dalšími stavbami Bauhausu ve Výmaru, Desavě a Bernau bei Berlin.[3] Podobně jako motto Bauhausu – spojit architekturu, umění, design a řemeslo v jeden celek, tak působí i tato budova, kterou je možné chápat jako manifest funkcionalizmu.
Budova Bauhausu je dnes sídlem nadace „Stiftung Bauhaus“, která byla založena roku 1994, jejímž úkolem je zachování kulturního dědictví historického Bauhausu. Nadace je rozčleněna do tří sekcí: Dílna, Sbírka a Akademie. V archivním fondu Bauhausu je uchováváno na 25 000 originálních dokumentů – záznamů, výsledků stavebních výzkumů i rekonstrukcí a jiných materiálů. V knihovně Bauhausu se nacházejí historická i aktuální díla zabývající se problematikou, architektury, krajinotvorbou, životním prostředím, uměním, designem, typografií, grafikou, fotografií i divadlem. Vedle univerzálních přednášek, rozsáhlého archivu a knihovny nabízí Bauhaus také publikace, výstavy, slavnosti, prohlídky s odborným výkladem, exkurze a také prostorné jeviště. Výstavy se pořádají také v domech mistrů.
Divadla a muzea
Anhaltské divadlo[4] včetně Gregor Seyffert & Compagnie
Muzeum historie města
Anhaltská umělecká galerie v paláci Georgium s parkem (v současné době uzavřena)
LEO – Das Anhalt Magazin. LEO – Das Anhalt Magazin [online]. [cit. 2024-06-20]. Dostupné online. (německy)
Bernd G. Ulbrich: Dessau im 20. Jahrhundert. 800 Jahre Dessau-Roßlau. Eine Stadtgeschichte, Band 2. Mitteldeutscher Verlag, Halle (Saale) 2014, ISBN978-3-95462121-7.
Erich Keyser (Hrsg.): Deutsches Städtebuch. Handbuch städtischer Geschichte. Band II: Mitteldeutschland. Im Auftrag der Konferenz der landesgeschichtlichen Kommissionen Deutschlands mit der Unterstützung des Deutschen Gemeindetages, Stuttgart, 1941
Thomas Brockmeier, Dirk Hackenholz (Hrsg.): Aufstieg, Fall & Neubeginn. Zur wirtschaftlichen Entwicklung der Junkers- und Bauhausstadt Dessau (Anhalt) im 19. und 20. Jahrhundert. Mitteldeutscher Verlag, Halle (Saale) 2010, ISBN978-3-89812-714-1
Frank Kreisler. Archivbilder Dessau. Sutton Verlag, Erfurt 1999. ISBN978-3-89702-167-9.
Hans-Joachim Böttcher. Entlang der Mulde zwischen Eilenburg und Dessau- Sutton Verlag, Erfurt 2010. ISBN978-3-86680-653-5.