důlní komplex v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Důl Paskov je důlní komplex společnosti OKD. Jako organizační jednotka společnosti OKD je označen názvem Závod Důl Paskov a skládá se ze tří lokalit:[1]
| Důl Paskov | |
|---|---|
 Nádraží a úpravárenský závod u dolu Paskov (2014) | |
| Základní údaje | |
| Typ díla | hlubinný důl |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| kraj | Moravskoslezský |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Souřadnice | 49°42′4,32″ s. š., 18°16′15,96″ v. d. |
  Důl Paskov | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | OKD |
| Období těžby | 1965-2017 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Produkce dolu Paskov činila v roce 2012 celkem 950 tisíc tun koksovatelného černého uhlí. Důlní pole se rozléhá na ploše 40 km².[1] Těžba probíhá v Podbeskydské uhelné pánvi (geomorfologický celek Ostravská pánev) a jedná se o jediný činný důl této pánve.
Průzkum geologického podloží na Frýdecko-Místecku probíhal již v období první světové války a k jeho ukončení došlo v roce 1955. V roce 1961 došlo k hloubení výdušné jámy a následně také vtažné jámy. V roce 1965 došlo k přípravám k těžbě ve slojích 17 a 20.[2] V prosinci téhož roku byla zahájena těžba uhlí ve sloji 20 vlastního dolu Paskov. K těžbě v dole Staříč, který byl budován od roku 1962, došlo až v roce 1966. Při výstavbě dolů docházelo k problémům s geologickým podložím. V roce 1971 se součástí těžebních lokalit stal také úpravárenský komplex, k jehož modernizaci došlo v roce 1994. K ukončení těžby dolu Paskov v ostravsko-karvinském revíru došlo v roce 1999.[2][3]
Ke konci noční směny z pátku 3. na sobotu 4. dubna 1970 došlo na Dole Paskov v OKR při trhací práci v porubu 20 100 k výbuchu metanu, který si vyžádal 26 obětí.[4]
V současné době (2014) je Závod Důl Paskov provozovaný společností OKD a jeho součástí jsou tři těžební lokaliy.[1] Lokalita dolu Staříč se nachází severně od obce Staříč a jihozápadně od města Paskov v okrese Frýdek Místek. Součástí dolu Staříč je také neaktivní těžební lokalita Sviadnov. Těžební lokalita dolu Chlebovice leží jižně od obce Staříč a severozápadně od obce Chlebovice v okrese Frýdek-Místek. Poslední těžební lokalitou je důl Frenštát ležící u města Frenštát pod Radhoštěm v okrese Nový Jičín, který byl však roku 1991 uveden do konzervačního provozu a není tedy aktivní.[1][5]
V roce 2013 oznámilo vedení společnosti New World Resources, že plánuje uzavřít důl Paskov, jehož provoz je prodělečný.[6][7] O práci by tak mělo přijít až 3000 lidí.[7] Prezident republiky Miloš Zeman a předseda vlády Jiří Rusnok usilovali o prodloužení těžby za současných podmínek minimálně do roku 2016, při vyjednáváních však nebyli úspěšní.[6] Na počátku roku 2014 podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala a ředitel společnosti OKD Dale Ekmark tzv. Memorandum o porozumění. To by mělo určit, za jakých podmínek bude těžba probíhat a zda se na ní bude podílet také stát.[8] V červnu 2014 byla podepsána dohoda mezi zástupci vlády a společností New World Resources o prodloužení těžby do roku 2017.[9] V listopadu 2016 věřitelský výbor rozhodl o uzavření dolu Paskov k 31. březnu 2017 kvůli ztrátě téměř 400 milionů korun za půlrok.[10]
Okolnostmi plánovaného uzavření dolu se zabýval dokumentární film Karla Žaluda Já, horník! (2014) z cyklu Český žurnál.[11]
Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. Před ukončením těžby v Dole Paskov pracovalo více než 1300 zaměstnanců, z nichž asi jen 200 mělo přejít do Dolů ČSA a ČSM v karvinské části OKD. Hornické lokality Paskov, Staříč a Chlebovice byly od tohoto dne minulostí. Od 1. dubna 2017 měl bývalý Důl Paskov nové jméno Závod Útlum - Jih. Vzhledem k vyššímu věkovému průměru a omezeným příležitostem v jiných místech většina bývalých zaměstnanců počítala s využitím sociálních programů, respektive s odchodem do předčasného důchodu.[12]
