Remove ads
Bohuslavice u Kyjova (v dolském nářečí Búslavice, německy Bohuslawitz) jsou místní část Kyjova, původně samostatná obec Bohuslavice (do roku 1980). Místní říkají oblastem Dědina (střed), Kopec (SV), Pod Starú Horú (JZ) a Zákostelí (SZ). Bohuslavice byly osídleny již od pravěku. Svědčí o tom nálezy v okolí i v obci. V Bohuslavicích bylo výhodné místo pro zakládání osad poblíž vody a ochrana kopci a svahy. Obcí protéká řeka Kyjovka. Podle pověstí zde dříve na kopci stával hrad (dnes se kopci říká Na hradě), tvrz (za práškovou lakovnou VATAX) a dokonce prý kožený most přes bažinu.
| Bohuslavice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Kyjov |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′1″ s. š., 17°7′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 645 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bohuslavice u Kyjova (16,72 km²) |
| PSČ | 696 55 |
| Počet domů | 335 (2011)[2] |
  Bohuslavice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 6581 |
| Kód k. ú. | 606588 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Remove ads
Území Bohuslavic je relativně bohaté na archeologické nálezy. Z mladší doby kamenné (4500 až 2500 př. n. l.) existují nálezy u tvrze: sídliště s volutovou keramikou, nález hrobu skrčence, naběračka ze sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou (nálezy při stavbě trati v roce 1885 a 1942). Z pozdní doby kamenné (2500 až 1800 př. n. l.) pak sídliště s keramikou, přesleny a hliněná závaží, sekeromlat a keramika zvoncových pohárů. Mladší doba bronzová (do 1200 př. n. l.) je zastoupena nedokončeným sídlištním opevněním na Hradišti. Dále se z doby bronzové dochovaly již jen ojedinělé nálezy: zlomky bronzových jehlic a několik nálezů keramiky. U Čeložnic je stodvanáct mohyl ze střední doby bronzové.
Starší doba železná (700 až 400 př. n. l.) je přítomna na pohřebišti Na Pískách, kde byly nalezeny ozdoby a štěrkátka. Z laténského období (do 400 n. l.) jsou opět jen ojedinělé nálezy: náramek a keltská duhovka (jediná zlatá keltská mince nalezena na Kyjovsku). Doba římská (až do 500 n. l.) není zastoupena v nálezech vůbec. Naopak z doby stěhování prvních Slovanů na toto území (až 10. století n. l.) je doloženo slovanské pohřebiště (na Šotnerech s padesáti mohylami z poloviny 9. století) a u Nechvalína dvě pohřebiště s hroby velkomoravských velmožů. V Chobotech pak další dva velkomoravské hroby (asi část většího pohřebiště). Co se týče nálezů ze středověku, jde o úlomky keramiky na hradě, u tvrze, pod Šotnery a v Darovech, respektive nad Masaříkovým mlýnem.
Remove ads
- Oldřich Pecl (1903–1950), právník, oběť komunistického režimu
- Bohumil Sekla (1901–1987), genetik, profesor Univerzity Karlovy
- Včelařská stezka
- Jednota COOP (v dědině)
- Základní škola Kyjov - Bohuslavice (a pošta) (v dědině)
- Mateřská škola Kyjov - Bohuslavice (a Knihovna) (pod starú horú)
- Rudolf Jeřela - Truhlárna
- občerstvení Pod Ořechem (v dědině)
- zmrzlina U Cahlíků (v zákostelí)
- ART mlýn - ART muzeum legend (v zákostelí)
- Přírodní koupací BIOTOP Bohuslavice (na hradě - v zákostelí)
- Fotbalové hřiště s vlastní hospodou TJ Sokol Bohuslavice (v chrástce)
- ByaS, s.r.o. (Kyjov, Bohuslavice) - Kovovýroba
- VATAX spol. s r. o. - Prášková lakovna a výroba zahradních doplňků (v chrástce)
- Zahrádkářská chaloupka (Český zahrádkářský svaz - ČZS) (v chrástce)
- Bývelé JZD (jednotné zemědělské družstvo) dnešní prášková lakovna Vatax (v chrástce)
- Bývalé JZD (jendotné zemědělské družstvo) dnešní ROMILL AGROCULTURE sro (v zákostelí)
- Pálenice
- Vlaková zastávka Bohuslavice (ČSAD) (na kopci-v zákostelí)
- Kovářství Záha
- Mx Bohuslavice (motokrosová trať)
Kostel sv. Filipa a Jakuba
Rybník na řece Kyjovce
Bývalý hostinec U Vodičků
Železniční stanice
Pomník odbojové skupiny Carbon
Včelařská naučná stezka
Přírodní památka Bohuslavické stráně
Stará zástavba
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads