český šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Bedřich Karel Kinský (18. února 1834 Vídeň[3][4] – 23. září 1899 Kostelec nad Orlicí[5]) byl český šlechtic a politik z rodu Kinských, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Bedřich Karel Kinský | |
---|---|
Bedřich Karel Kinský jako předseda výboru jubilejní zemské výstavy 1891 | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1866 – 1867 | |
Ve funkci: 1878 – 1892 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873[1] – 1893 | |
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 1. dubna 1893 – 23. září 1899 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Český klub (Str. konzervativního velkostatku) |
Narození | 18. února 1834 nebo 13. února 1834 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. září 1899 (ve věku 65 let) Kostelec nad Orlicí Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Hrobka Kinských v Budenicích |
Titul | hrabě |
Choť | (1864) Sophie Mensdorff-Pouilly (1845–1909) |
Rodiče | Josef Kinský (1806–1862) a Marie Henrietta Czerninová z Chudenic (1806–1872) |
Děti | Maria Theresia Schwarzenberg Therese Marie Clary-Aldringen Wilhemine Marie Henckel von Donnersmarck Marie Josephina Löwenstein-Wertheim-Rosenberg František Josef Kinský |
Příbuzní | Josef Kinský, František Antonín Kinský z Vchynic a Tetova, Bedřich Karel Kinský z Vchynic a Tetova[2], Alfons Kinský z Vchynic a Tetova a Marie Žofie Kinská z Vchynic a Tetova[2] (vnoučata) |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl synem hraběte Josefa Kinského (1806–1862), mladšího syna knížete Ferdinanda Jana Kinského, a jeho ženy Marie Černínové z Chudenic (1806–1872). Sídlil na rodovém panství v Kostelci nad Orlicí. Zapojil se zde do veřejného i politického života. Zastával funkci prvního okresního starosty v Kostelci nad Orlicí. V roce 1870 nechal v tomto městě zbudovat panský cukrovar. Byl aktivní při prosazení výstavby železniční trati Hradec Králové - Kyšperk. V Kostelci se podílel na vzniku různých spolků.[4]
Ve volbách roku 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk, Ústí nad Orlicí atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[6] Jako český konzervativní šlechtic a stoupenec českého státního práva totiž podobně jako liberální česká politická reprezentace odmítal legitimitu ústředních zákonodárných sborů a praktikoval tak politiku pasivní rezistence.
V lednu 1866 byl v doplňovacích volbách za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na krátkou dobu za poslance Českého zemského sněmu.[7] Opětovně zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu v letech 1878–1892.[8] Patřil do Strany konzervativního velkostatku. Roku 1890 byl jedním z osmnácti vyjednavačů během takzvaných punktací (pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách, později odmítnutý mladočechy jako nevýhodný pro českou stranu).[9] Na schůzi sněmu v září 1892 byla oznámena jeho rezignace na mandát.[10]
Do práce Říšské rady se zapojil až po volbách roku 1879, v nichž byl zvolen za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve stejné kurii i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do 10. října 1893, kdy byla oznámena na schůzi sněmovny jeho rezignace.[6] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[11] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[12]
Od roku 1893 působil jako doživotní člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[13][3] Od mládí byl též držitelem hodnosti c. k. komořího (1863) a v roce 1888 obdržel titul c. k. tajného rady.
V roce 1864 se ve Vídni oženil s hraběnkou Žofií Mensdorff-Pouilly, dcerou Alfonse Bedřicha Mensdforff-Pouilly a neteří rakouského ministra zahraničí Alexandra Mensdorffa-Pouilly. Žofie byla od roku 1865 dámou Řádu hvězdového kříže a později se stala c. k. palácovou dámou.[14] Z jejich manželství pocházelo sedm dětí:[15]
Jeho švagrem byl hrabě Bohuslav Chotek, otec Žofie Chotkové.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.