Punktace

Další významy jsou uvedeny na stránce Punktace (rozcestník).

Punktace bylo označení pro plán o 11 bodech (německy Punkte) z roku 1890 snažící se o česko-německé vyrovnání. Dohodla se na nich vídeňská vláda, konzervativní i „ústavověrná“ šlechta, němečtí liberálové a staročeši. Čeští vyjednavači je označovali za rozumný kompromis, zatímco Němci je slavili jako vytyčení hranic dalšího českého vývoje a tedy i své vítězství. Mladočeši, kteří k jednání o plánu nebyli přizváni, prohlásili punktace za nepřijatelnou snahu o rozdělení českých zemí na dvojjazyčnou oblast a čistě německou oblast. Rozladění českojazyčného prostředí vedlo k drtivé prohře staročechů ve volbách roku 1891 a k jejich odchodu z politické scény. Z celého punktačního ujednání byly uplatněny jen některé body, základní smysl však realizován nebyl.

Karikatura Karla Krejčíka z listopadu 1890, komentující hrozící neúspěch dohod

Body punktace:^[1]

1. Složení a zařízení zemské školní rady
2. Školy menšin
3. Základní pravidla o novém upravení zemědělské rady pro království České
4. Zřízení obchodní a živnostenské komory ve východních Čechách
5. Revise volebního řádu obchodních komor
6. Vymezení soudních okresů
7. Zařízení při vrchním zemském soudě v Praze
8. Obsazování při soudech první stolice
9. Revise nařízení o užívání jazyků
10. Zákon o užívání jazyků zemských při samosprávných úřadech
11. Oprava volebního řádu pro sněm a zřízení národních kurií

Reference

1. ČAPKA, František. Dokumenty a materiály ke studiu národních dějin v letech 1848–1918. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 116 s. ISBN 978-80-210-5120-1. S. 57–63.

Literatura

• BĚLINA, Pavel; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan, a kol. České země v evropských dějinách: Díl třetí 1756-1918. Praha: Paseka, 2006. 404 s. ISBN 80-7185-793-9.
• Porady o vyrovnání česko-německém. Praha: Hlas národa, 1890. 50 s. Dostupné online. — protokol shrnující dosažené dohody

Související články

• Moravský pakt