Bedřich August Hannoverský

Bedřich August Hannoverský, vévoda z Yorku a Albany (16. srpna 1763 Londýn – 5. ledna 1827 Londýn) byl britský a německý princ z Hannoverské dynastie^[2]. Byl velitelem britské armády s hodností polního maršála. Byl posledním kníže-biskup biskupství v Osnabrücku.

vévoda z Yorku a Albany Bedřich August Hannoverský
vévoda z Yorku a Albany, 1816
Narození	16. srpna 1763 St. James's Palace, Londýn
Úmrtí	5. ledna 1827 (ve věku 63 let) Rutland House, Londýn
Místo pohřbení	kaple svatého Jiří
Choť	Frederika Pruská
Partner(ka)	Mary Anne Clarke Sarah Delaval
Rodiče	Jiří III. Šarlota Meklenbursko-Střelická
Příbuzní	Jiří IV. Britský[1], Vilém IV. Britský[1], Šarlota Hannoverská, Eduard August Hannoverský[1], Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, August Frederik, vévoda ze Sussexu, Adolf z Cambridge[1], Marie Hannoverská[1], Žofie Britská, Oktavius Britský, Alfréd Britský a Amelia Britská (sourozenci)
Vojenská kariéra
Hodnost	polní maršál
Sloužil	Britská armáda
Složka	Britská armáda
Bitvy	bitva u Hondshoote bitva u Beamontu obležení pevnosti Valenciennes (1793)
Vyznamenání	Podvazkový řád Řád lázně Řád Guelfů Řád černé orlice Řád sv. Ducha Řád sv. Ondřeje Řád sv. Alexandra Něvského Řád Karla III. Vojenský řád Marie Terezie
Podpis
multimediální obsah na Commons

Životopis

Narodil se 16. srpna 1763 v paláci svatého Jakuba v Londýně jako druhorozený syn britského krále Jiřího III., který byl také vévodou brunšvicko-lüneburským a kurfiřtem hannoverským a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické. Pokřtěn byl 14. září 1763 v paláci sv. Jakuba arcibiskupem z Canterbury Thomasem Seckerem, jeho kmotry byli jeho prastrýc vévoda Bedřich Sasko-Gotha-Altenburg (za kterého zastupoval hrabě Granville Leveson-Gower), jeho strýc Eduard August Hannoverský vévoda z Yorku (za kterého byl přítomen Francis Hastings hrabě z Huntingdonu) a jeho pradědečka teta Amelia Sofie Hannoverská. V letech 1764 až 1803 byl profesionálním vojákem. Během let 1781 až 1787 žil britský princ v Hannoversku, kde studoval spolu se svými mladšími bratry, Eduardem Augustem, Arnoštem Augustem a Adolfem na univerzitě v Göttingenu. V roce 1782 byl jmenován plukovníkem 2. jízdní granátnické gardy britské armády, ještě téhož roku je jmenován generálmajorem a v roce 1784 se stal generálporučíkem. V roce 1784 mu byl otcem udělen titul vévody z Yorku a Albany a stal se členem Soukromé rady Spojené království. Dne 26. května 1789 se zúčastnil souboje s plukovníkem Charlesem Lennoxem, který ho urazil, protivník zmeškal palbu, princ odmítl vrátit palbu. V roce 1791 si vzal svojí sestřenici Frederiku Pruskou, manželství nebylo šťastné a manželka jej brzy opustila a žila odděleně. V roce 1793 je odeslán do Flander, kde se účastnil britské kampaně. Byl úspěšný v obléhání pevnosti Valenciennes^[3], ale téhož roku 1793 byl v září poražen u bitvy Hondschoote. Následující rok 1794 byla kampaň úspěšná v bitvě o Beaumont a v následné bitvě u Courtrai, bitvě o Tourcoing byl poražen. Britská armáda byla evakuována přes Brémy v dubnu 1795. Po návratu byl svým otcem povýšen na polního maršála a byl jmenován vrchním velitelem armády. V roce 1799 neuspěl s anglo-ruskou invazi v Holandsku a byl napadán za její neúspěch. Tento neúspěch poukázal na slabost britské armády ,a proto se rozhodl slabiny odstranit reformou, která se projevila v následném konfliktu španělské válce za nezávislost. V roce 1801 podporoval založení Královské vojenské akademie Sandhurstu. V roce 1809 odstoupil v důsledku možného uplácení, které se neprokázalo. V roce 1811 byl opětovně jmenován vrchním velitelem. Vévoda z Yorku a Albany zemřel v roce 1827 na kardiovaskulární onemocnění. Byl pohřben v kapli svatého Jiří na hradě Windsor.

Tituly a vyznamenání

Tituly

• 16. srpna 1763 – 27. listopadu 1784: Jeho královská výsost princ Frederick
• 27. listopadu 1784 – 5. ledna 1827: Jeho královská výsost vévody z Yorku a Albany

Vyznamenání

• KG: Královský rytíř Podvazkového řadu, 1771
• GCB: Rytíř velkokřížoví (vojenský) Řádu lázní, 1815
• GCH: Rytíř velkokřížoví Řád Guelfu, 1815
• Rytíř Řádu Černé orlice, 1814
• Rytíř Řádu svatého ducha, Francie 1814
• Rytíř Řádu sv. Ondřeje, Rusko, 1814
• Řád svatého Alexandra Něvskyého, Rusko, 1814
• Velký rytíř Řádu Karla III., Španělského, 1814
• Velký rytířský Řádu Marie Terezie, Rakousko, 1814^[2]

Vývod z předků

Jiří I.

Jiří II.

Žofie Dorotea z Celle

Frederik Ludvík Hannoverský

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Karolina z Ansbachu

Eleonora Sasko-Eisenašská

Jiří III.

Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská

Augusta Sasko-Gothajská

Karel Anhaltsko-Zerbstský

Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská

Žofie Sasko-Weissenfelská

Bedřich August

Adolf Fridrich I. Meklenburský

Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický

Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský

Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská

Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská

Šarlota Meklenbursko-Střelická

Arnošt Sasko-Hildburghausenský

Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský

Žofie Henrieta Waldecká

Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Jiří Ludvík I. Erbašský

Žofie Albertina z Erbachu

Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská