britská královna (1744–1818) From Wikipedia, the free encyclopedia
Šarlota Meklenbursko-Střelická (německy Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
| Šarlota Meklenbursko-Střelická | |
|---|---|
| Královna Velké Británie, Irska a Hannoveru | |
1.jpg) královna Šarlota Meklenbursko-Střelická na korunovační portrétu z roku 1761 | |
| Doba vlády | 1761–1818 |
| Korunovace | 22. září 1761 |
| Úplné jméno | Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz |
| Narození | 19. května 1744 Mirow, Německo |
| Úmrtí | 17. listopadu 1818 Londýn, Velká Británie |
| Pohřbena | Kaple svatého Jiří ve Windsoru |
| Předchůdce | Karolina z Ansbachu |
| Nástupce | Karolina Brunšvická |
| Sňatek | 8. září 1761 |
| Manžel | Jiří III. |
| Potomci | Jiří IV. Bedřich August Vilém IV. Šarlota Augusta Eduard August Augusta Žofie Alžběta Ernst August I. August Frederik Adolf Frederik Marie Žofie Oktávius Alfréd Amélie |
| Dynastie | Dynastie Meklenburských |
| Otec | Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický |
| Matka | Alžběta Sasko-Hildburghausenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jejími rodiči byli vévoda meklenbursko-střelický Karel Ludvík Fridrich a jeho manželka Alžběta, saská princezna. Šarlota se narodila jako osmá z jejich deseti dětí. 11. prosince roku 1752 zemřel starší bratr jejího otce, čímž se zcela změnilo postavení její rodiny – otec se stal panovníkem Meklenburska a změnila se i Šarlotina pozice jako nevěsty.
Její bratři a matka vdova pro ni hledali výhodný svazek. V 17 letech byla vybrána jako nevěsta pro mladého britského krále Jiřího III., třebaže její ruka nebyla první, o niž se ucházel – uvažoval o několikero mladých princeznách, jež však jeho matka Augusta Sasko-Gothajská i její rádci nepovažovali za vhodné partie.
Šarlota přijela do Velké Británie v roce 1761 a 8. září téhož roku se provdala za krále Jiřího III. v Královské kapli St James's Palace. O dva týdny později byli oba korunováni ve Westminsterském opatství.
Tchyně, waleská princezna Augusta Sasko-Gothajská, Šarlotu nepřivítala s otevřenou náručí a jistý čas panovalo mezi oběma ženami velké napětí. Přes tento nedostatek sympatií ze strany tchyně i přesto, že Jiří měl před manželstvím mnoho avantýr, bylo jejich manželství šťastné; po svatbě již byl Jiří Šarlotě vždy věrný. V průběhu času získala Šarlota velký vliv na Jiřího a přístup do vlády, nezneužívala jej však.
Královna Šarlota se zajímala o umění, podporovala Johanna Christiana Bacha, který byl jejím učitelem hudby, i Wolfganag Amadea Mozarta, jenž jí ve věku 8 let věnoval jedno ze svých děl. Královna byla i velmi zdatným amatérským botanikem a významně přispěla k vybudování Královských botanických zahrad (Kew Gardens). Zakládala domy a nemocnice pro nastávající matky.
Velkou váhu přikládala vzdělání jako takovému, především však vzdělání a výchově dívek a žen; ona sama dohlížela na to, aby její dcery získaly lepší vzdělání než bylo běžné u mladých žen té doby.
Po vypuknutí Jiřího choroby, tehdy označované jako šílenství, se Šarlota ujala péče o něj, nemohla však s ním být tak často, jak by chtěla pro jeho nepříčetné chování a časté nepředvídatelné nebezpečné reakce. Přesto však Šarlota byla jeho oporou v nemoci (dnes se předpokládá, že šlo o projevy porfyrie, těžké metabolické poruchy), jež se časem zhoršovala. Třebaže jejich syn Jiří převzal panovnické povinnosti, Šarlota byla po právní stránce královou zástupkyní, a to od roku 1811 až do své smrti.
Zemřela v Dutch House v Surrey u paláce Kew 17. listopadu roku 1818 v 74 letech věku. Zhasla sedíc v křesle při malování portrétu rodiny; v okamžiku její smrti byl po jejím boku její nejstarší syn, waleský princ Jiří, budoucí král Jiří IV., který podpíral její ruku.
Pochována byla v kapli sv. Jiří na hradě Windsor.
Šarlota a Jiří měli spolu patnáct potomků, devět synů a šest dcer, mezi nimi dva budoucí krále Velké Británie. Dva poslední synové zemřeli v útlém věku na neštovice.
Šarlota udržovala úzké vztahy s francouzskou královnou Marií Antoinettou. Spojovala je láska k hudbě a umění, jimž se i samy věnovaly; nikdy se však osobně nesetkaly. Po vypuknutí francouzské revoluce britská královna již chystala apartmány pro Marii Antoinettu a její rodinu, předpokládajíc, že jejich údělem bude exil, vývoj událostí však spěl jinam – francouzskému královskému páru se nepodařilo prchnout ze země a byl popraven. Šarlota byla jejich tragickým osudem zdrcena.
| Jan VII. Meklenburský | ||||||||||||
| Adolf Bedřich I. Meklenburský | ||||||||||||
| Žofie Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
| Adolf Bedřich II. Meklenburský | ||||||||||||
| Julius Arnošt Brunšvicko-Dannenberský | ||||||||||||
| Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská | ||||||||||||
| Marie Východofríská | ||||||||||||
| Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
| Antonín Kynter I. Schwarzbursko-Sondershausenský | ||||||||||||
| Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský | ||||||||||||
| Maria Magdalena de Birkenfeld | ||||||||||||
| Kristiana Emílie Schwarzbursko-Sondershausenská | ||||||||||||
| Albert Frederick, Count of Barby-Muhlingen | ||||||||||||
| Antonie Sybille of Barby-Mühlingen | ||||||||||||
| Žofie Uršula Oldenburská | ||||||||||||
| Šarlota Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
| Arnošt I. Sasko-Gothajský | ||||||||||||
| Arnošt Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
| Alžběta Žofie Sasko-Altenburská | ||||||||||||
| Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
| Jiří Fridrich Waldecko-Eisenberský | ||||||||||||
| Žofie Henrieta Waldecká | ||||||||||||
| Alžběta Šarlota Nasavsko-Siegenská | ||||||||||||
| Alžběta Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
| Jiří Albrecht I. z Erbachu | ||||||||||||
| Jiří Ludvík I. z Erbachu-Fürstenau | ||||||||||||
| Alžběta Dorotea z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu | ||||||||||||
| Žofie Albertina z Erbach-Erbach | ||||||||||||
| Filip Dětřich Waldecký | ||||||||||||
| Amálie Kateřina Waldecko-Eistenburská | ||||||||||||
| Mary Magdalene of Nassau-Siegen | ||||||||||||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
.svg){kind=small}
