Remove ads
Šarlota Meklenbursko-Střelická (německy Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
| Šarlota Meklenbursko-Střelická | |
|---|---|
| Královna Velké Británie, Irska a Hannoveru | |
1.jpg) královna Šarlota Meklenbursko-Střelická na korunovační portrétu z roku 1761 | |
| Doba vlády | 1761–1818 |
| Korunovace | 22. září 1761 |
| Úplné jméno | Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz |
| Narození | 19. května 1744 Mirow, Německo |
| Úmrtí | 17. listopadu 1818 Londýn, Velká Británie |
| Pohřbena | Kaple svatého Jiří ve Windsoru |
| Předchůdce | Karolina z Ansbachu |
| Nástupce | Karolina Brunšvická |
| Sňatek | 8. září 1761 |
| Manžel | Jiří III. |
| Potomci | Jiří IV. Bedřich August Vilém IV. Šarlota Augusta Eduard August Augusta Žofie Alžběta Ernst August I. August Frederik Adolf Frederik Marie Žofie Oktávius Alfréd Amélie |
| Dynastie | Dynastie Meklenburských |
| Otec | Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický |
| Matka | Alžběta Sasko-Hildburghausenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jejími rodiči byli vévoda meklenbursko-střelický Karel Ludvík Fridrich a jeho manželka Alžběta, saská princezna. Šarlota se narodila jako osmá z jejich deseti dětí. 11. prosince roku 1752 zemřel starší bratr jejího otce, čímž se zcela změnilo postavení její rodiny – otec se stal panovníkem Meklenburska a změnila se i Šarlotina pozice jako nevěsty.
Její bratři a matka vdova pro ni hledali výhodný svazek. V 17 letech byla vybrána jako nevěsta pro mladého britského krále Jiřího III., třebaže její ruka nebyla první, o niž se ucházel – uvažoval o několikero mladých princeznách, jež však jeho matka Augusta Sasko-Gothajská i její rádci nepovažovali za vhodné partie.
Manželství
Šarlota přijela do Velké Británie v roce 1761 a 8. září téhož roku se provdala za krále Jiřího III. v Královské kapli St James's Palace. O dva týdny později byli oba korunováni ve Westminsterském opatství.
Tchyně, waleská princezna Augusta Sasko-Gothajská, Šarlotu nepřivítala s otevřenou náručí a jistý čas panovalo mezi oběma ženami velké napětí. Přes tento nedostatek sympatií ze strany tchyně i přesto, že Jiří měl před manželstvím mnoho avantýr, bylo jejich manželství šťastné; po svatbě již byl Jiří Šarlotě vždy věrný. V průběhu času získala Šarlota velký vliv na Jiřího a přístup do vlády, nezneužívala jej však.
Královna Šarlota se zajímala o umění, podporovala Johanna Christiana Bacha, který byl jejím učitelem hudby, i Wolfganag Amadea Mozarta, jenž jí ve věku 8 let věnoval jedno ze svých děl. Královna byla i velmi zdatným amatérským botanikem a významně přispěla k vybudování Královských botanických zahrad (Kew Gardens). Zakládala domy a nemocnice pro nastávající matky.
Velkou váhu přikládala vzdělání jako takovému, především však vzdělání a výchově dívek a žen; ona sama dohlížela na to, aby její dcery získaly lepší vzdělání než bylo běžné u mladých žen té doby.
Manželova nemoc
Po vypuknutí Jiřího choroby, tehdy označované jako šílenství, se Šarlota ujala péče o něj, nemohla však s ním být tak často, jak by chtěla pro jeho nepříčetné chování a časté nepředvídatelné nebezpečné reakce. Přesto však Šarlota byla jeho oporou v nemoci (dnes se předpokládá, že šlo o projevy porfyrie, těžké metabolické poruchy), jež se časem zhoršovala. Třebaže jejich syn Jiří převzal panovnické povinnosti, Šarlota byla po právní stránce královou zástupkyní, a to od roku 1811 až do své smrti.
Zemřela v Dutch House v Surrey u paláce Kew 17. listopadu roku 1818 v 74 letech věku. Zhasla sedíc v křesle při malování portrétu rodiny; v okamžiku její smrti byl po jejím boku její nejstarší syn, waleský princ Jiří, budoucí král Jiří IV., který podpíral její ruku.
Pochována byla v kapli sv. Jiří na hradě Windsor.
Remove ads
Šarlota a Jiří měli spolu patnáct potomků, devět synů a šest dcer, mezi nimi dva budoucí krále Velké Británie. Dva poslední synové zemřeli v útlém věku na neštovice.
- 1. Jiří IV. (12. 8. 1762 Londýn – 26. 6. 1830 Windsor), král Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoveru od roku 1820 až do své smrti[1]
- ⚭ 1795 Karolina Brunšvická (17. 5. 1768 Braunschweig – 7. srpna 1821 Londýn)[2], na své vlastní přání pohřbena ve svém rodném městě v kryptě katedrály svatého Blažeje v Braunschweigu[3]
- 2. Bedřich August Hannoverský (16. 8. 1763 Londýn – 5. 1. 1827 tamtéž), od roku 1784 vévoda z Yorku a Albany, britský polní maršál a kníže-biskup v Osnabrücku[4]
- ⚭ 1791 Frederika Pruská (7. 5. 1767 Berlín – 6. 8. 1820 Weybridge[5]
- 3. Vilém IV. (21. 8. 1765 Londýn – 20. 6. 1837 Windsor), král Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoveru od roku 1830 až do své smrti[6]
- ⚭ 1818 Adelheid Sasko-Meiningenská (13. 8. 1792 Meiningen – 2. 12. 1849 Londýn)[7]
- 4. Šarlota (29. 9. 1766 Londýn – 5. 10. 1828 Ludwigsburg)[8]
- ⚭ 1797 Fridrich I. Württemberský (6. 11. 1754 Trzebiatów – 30. 10. 1816 Stuttgart), 1. württemberský král od roku 1797 až do své smrti[9]
- 5. Eduard August (2. 11. 1767 Londýn – 23. 1. 1820 Sidmouth), vévoda z Kentu a Strathearnu[10]
- ⚭ 1818 Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (17. 8. 1786 Coburg – 16. 3. 1861 Windsor), rodem saská princezna[11]
- 6. Augusta Žofie (8. 11. 1768 Londýn – 22. 9. 1840 tamtéž), svobodná a bezdětná[12]
- 7. Alžběta (22. 5. 1770 Londýn – 10. 1. 1840 Frankfurt nad Mohanem), pohřbena společně s manželem v mauzoleu lankrabat ve městě Bad Homburg vor der Höhe[13]
- ⚭ 1818 Fridrich VI. Hesensko-Homburský (30. 7. Bad Homburg vor der Höhe – 2. 4. 1829 tamtéž), lankrabě hesensko-homburský od roku 1820 až do své smrti [14]
- 8. Arnošt August (5. 6. 1771 Londýn – 18. 11. 1851 Hannover), vévoda Cumberlandu a Teviotdale, hannoverský král od roku 1837 až do své smrti, společně s manželkou pohřben ve Welfenmausoleu v Hannoveru
- ⚭ 1813 Frederika Meklenbursko-Střelická (2. 3. 1778 Hannover – 29. 6. 1841 tamtéž)[15]
- 9. August Frederik (27. 1. 1773 Londýn – 21. 4. 1843 tamtéž), vévoda ze Sussexu od roku 1801 až do své smrti, pohřben společně s druhou manželkou na hřbitově Kensal Green v Londýně
- I. ⚭ 1793 Augusta Murray (27. 1. 1768 Airth – 5. 3. 1830), sňatek anulován roku 1794[16]
- II. ⚭ 1831 Cecilia Underwood (1785 – 1. 8. 1873 Londýn),[17] roku 1840 jí byl přidělen titul vévodkyně z Iverness[18]
- 10. Adolf Frederik (24. 2. 1774 Londýn – 8. 7. 1850 tamtéž), vévoda Cambridge od roku 1801 až do své smrti[19]
- ⚭ 1818 Augusta Hesensko-Kaselská (25. 7. 1797 Offenbach am Main – 6. 4. 1889 Londýn)[20]
- 11. Marie (25. 4. 1776 Londýn – 30. 4. 1857 Weymouth)[21]
- 12. Žofie (3. 11. 1777 Londýn – 27. 5. 1848 tamtéž), zemřela neprovdána, na vlastní přání byla pohřbena na hřbitově Kensal Green v Londýně
- 13. Octavius (23. 2. 1779 Londýn – 3. 5. 1783 tamtéž)[23]
- 14. Alfred Britský (22. 9. 1780 Windsor – 20. 8. 1782 tamtéž)[24]
- 15. Amélie (7. 8. 1783 Windsor – 2. 11. 1810 tamtéž), svobodná a bezdětná[25]
Remove ads
Šarlota udržovala úzké vztahy s francouzskou královnou Marií Antoinettou. Spojovala je láska k hudbě a umění, jimž se i samy věnovaly; nikdy se však osobně nesetkaly. Po vypuknutí francouzské revoluce britská královna již chystala apartmány pro Marii Antoinettu a její rodinu, předpokládajíc, že jejich údělem bude exil, vývoj událostí však spěl jinam – francouzskému královskému páru se nepodařilo prchnout ze země a byl popraven. Šarlota byla jejich tragickým osudem zdrcena.
| Jan VII. Meklenburský | ||||||||||||
| Adolf Bedřich I. Meklenburský | ||||||||||||
| Žofie Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
| Adolf Bedřich II. Meklenburský | ||||||||||||
| Julius Arnošt Brunšvicko-Dannenberský | ||||||||||||
| Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská | ||||||||||||
| Marie Východofríská | ||||||||||||
| Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
| Antonín Kynter I. Schwarzbursko-Sondershausenský | ||||||||||||
| Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský | ||||||||||||
| Maria Magdalena de Birkenfeld | ||||||||||||
| Kristiana Emílie Schwarzbursko-Sondershausenská | ||||||||||||
| Albert Frederick, Count of Barby-Muhlingen | ||||||||||||
| Antonie Sybille of Barby-Mühlingen | ||||||||||||
| Žofie Uršula Oldenburská | ||||||||||||
| Šarlota Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
| Arnošt I. Sasko-Gothajský | ||||||||||||
| Arnošt Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
| Alžběta Žofie Sasko-Altenburská | ||||||||||||
| Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
| Jiří Fridrich Waldecko-Eisenberský | ||||||||||||
| Žofie Henrieta Waldecká | ||||||||||||
| Alžběta Šarlota Nasavsko-Siegenská | ||||||||||||
| Alžběta Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
| Jiří Albrecht I. z Erbachu | ||||||||||||
| Jiří Ludvík I. z Erbachu-Fürstenau | ||||||||||||
| Alžběta Dorotea z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu | ||||||||||||
| Žofie Albertina z Erbach-Erbach | ||||||||||||
| Filip Dětřich Waldecký | ||||||||||||
| Amálie Kateřina Waldecko-Eistenburská | ||||||||||||
| Mary Magdalene of Nassau-Siegen | ||||||||||||
Remove ads
.svg){kind=small}
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads