Masarykův okruh

Masarykův okruh je závodní okruh u Brna, určený pro automobilové i motocyklové závody. Nynější okruh byl vybudován v letech 1985–1987 v Podkomorských lesích na rozhraní katastrálních území městyse Ostrovačice a městské části Brno-Žebětín, přičemž start a většina blízkého zázemí leží na katastru Ostrovačic. Tento okruh byl náhradou za původní příměstský brněnský okruh vedený po běžných silnicích, na kterém se závodilo již od třicátých let 20. století.

Masarykův okruh

Celkový pohled (2018)
Základní informace
Lokalita	Brno
Souřadnice	49°12′11″ s. š., 16°27′42″ v. d.

Mapa současného okruhu

Každoročně se zde koná několik závodů automobilů i motocyklů, do roku 2020 se zde konal závod Grand Prix České republiky, který byl zařazen do seriálu mistrovství světa silničních motocyklů, neboli MotoGP.

Od roku 2025 bude Grand Prix ČR v rámci MotoGP znovu obnoveno. Pořadatelem bude nově Autoklub ČR a Automotodrom Brno s novým majitelem, který zároveň opraví povrch dráhy.^[1]

Vývoj jednotlivých konfigurací

Základní údaje

Startovní rošt při začátku Závodu superbiků v roce 2008

Casey Stoner během MotoGP na brněnském okruhu (2007)

Současné parametry okruhu

Tato část článku potřebuje úpravy.

---

Délka	5 403,19 m
Šířka	15 m
Zatáčky	14 (6 levých, 8 pravých)
Poloměr zatáček	minimální 50 m
	maximální 300 m
Přímé úseky	počet: 13
	minimální délka: 35,00 m
	maximální délka: 636,56 m
Stoupání	maximální 7,5%, na délce 917,00 m
Klesání	maximální 5%, na délce 410,00 m
Výškový rozdíl	73,75 m
Nadmořská výška:	450 m

Traťové rekordy

Podrobnější informace naleznete v článku Přehled rekordů Masarykova okruhu.

Držitelem současného oficiálního traťového rekordu napříč kategoriemi je s časem 1:36,065 Rakušan Ingo Gerstl. Rekord zajel 10. září 2017 s historickým vozem Formule 1 Toro Rosso STR1 v rámci závodu série BOSS GP.

Historie

Masarykův okruh (1930-1937)

1930–1937

Masarykův okruh 30. léta 20. století

Závody na starém Masarykově okruhu se jezdily od roku 1930 na trase Bosonohy-Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Veselka–Bosonohy a jedno kolo měřilo 29,194 km^[2][3]. Okruh, který byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, dokázali dělníci zbudovat za necelého půl roku. Výstavba stála téměř šest milionů korun československých a finanční záštitu nad stavbou převzala prezidentská kancelář.^[4] Už v roce 1929 souhlasil prezident Tomáš Garrigue Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Při tvorbě okruhu se autoři inspirovali především německým Nürburgringem.^[5] A to přesto, že významnou iniciátorku myšlenky brněnského okruhu Elišku Junkovou, legendární automobilovou jezdkyni, postihla právě na Nürburgringu osobní tragédie, když na něm smrtelně havaroval její manžel Čeněk Junek. Byla členkou organizačního výboru a jejím úkolem bylo mj. získávat nejlepší jezdce pro start na brněnském okruhu.^[6]

Masarykův okruh (1932)

První závod^[7] na silničním okruhu u Brna se konal 28. 9. 1930 a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930–1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a patřily do série Grand Prix automobilů. Velkou cenu Československa jezdily vozy slabší třídy (do 1,5 litru) na 15 kol (437,130 km), silnější na 17 kol (495,414 km). V prvním závodu zvítězil Heinrich-Joachim von Morgen na Bugatti 35 za 4:54.13,6 hod. (průměr přes 101 km/hod.). Závodu přihlíželo více než 100 000 diváků a účastnili se jej přední světoví závodníci, mj. Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola a další i domácí jezdci.

Masarykův okruh, vítěz Louis Chiron na Bugatti. Projíždí zatáčku v Pisárkách (1932)

V III. ročníku (4. 9. 1932) poprvé startovala také žena – Francouzka Anne-Cecile Rose Itierová. Závod, který se jel za deště, však nedojela pro poruchu motoru.^[8]

Masarykův okruh, start závodu silnější kategorie 1937

IV. ročníku závodu (17. 9. 1933) se účastnil rekordní počet startujících ze všech 7 meziválečných ročníků – 44 jezdců, z toho 21 v silnější kategorii. Třetího vítězství v řadě za sebou dosáhl monacký závodník Louis Chiron časem 4:50:22,8 hodin. To jel na voze Alfa Romeo Tipo B/P3.^[9] Od té doby se zaužívalo nejen na Brněnsku úsloví: Jedeš jako Širón ...

Masarykův okruh, vítěz Rudolf Caracciola na Mercedes-Benz (1937)

První oběť na životě si vyžádal Masarykův okruh 28. září 1934 – v ranních hodinách při neoficiálním pátečním tréninku zahynul v zatáčce u Ostrovačic jezdec Josef Brázdil z Bratislavy^[10] (původem z Holešova)^[11] v troskách svého nového vozu Maserati 6C-34. V lesích mezi Ostrovačicemi a Žebětínem se stala další tragická událost v roce 1937. Při havárii Němce Hermanna Langa přišli o život dva diváci a jedenáct jich bylo zraněno.^[12] Automobilových závodů se v meziválečném období jelo na Masarykově okruhu celkem 7 ročníků. V roce 1936 se závod kvůli organizačním problémům nekonal, neuskutečnil se už ani 8. ročník, původně plánovaný na 25. září 1938. V posledním konaném ročníku před II. světovou válkou 26. září 1937 zvítězil Rudolf Caracciola na Mercedes-Benz W 125. Na Masarykově okruhu v Brně měl Caracciola vždy smůlu. Startoval zde čtyřikrát a nikdy nedojel (1930, 1931, 1934, 1935). Až v roce 1937, při 5. startu, protrhl smůlu a v posledním, předválečném závodě typu Grand Prix na starém brněnském okruhu vyhrál.^[13]

Vítězové závodů automobilů

Rok	Pilot	Automobil	Průběh a výsledky	Název závodu
1930	Heinrich-Joachim von Morgen	Bugatti Type 35	Report 1930	1. Masarykův okruh
1931	Louis Chiron	Bugatti Type 51	Report 1931	2. Masarykův okruh
1932	Louis Chiron	Bugatti Type 51	Report 1932	3. Masarykův okruh
1933	Louis Chiron	Alfa Romeo Tipo B/P3	Report 1933	4. Masarykův okruh
1934	Hans Stuck	Auto Union Type A	Report 1934	5. Masarykův okruh
1935	Bernd Rosemeyer	Auto Union Type B	Report 1935	Velká cena Masarykova
1937	Rudolf Caracciola	Mercedes-Benz W 125	Report 1937	Velká cena Masarykova
1949	Peter Whitehead	Ferrari 125	Report 1949	Velká cena Československa

1949–1963

V tomto období se jezdilo na okruhu zkráceném na délku 17,801 km a byl také změněn směr jízdy. Okruh měl 35 levých a 38 pravých zatáček, převýšení bylo 171 m.

25. září 1949 se závod jel poprvé a naposledy v Československu v rámci Grand Prix automobilů.^[14] Tu tehdy sledovalo rekordních 380 tisíc diváků.^[15] Vítězem tohoto závodu se stal britský závodník Peter Whitehead na voze Ferrari. V prvním kole závodu v jedné ze zatáček nebezpečně havaroval legendární italský jezdec Giuseppe Farina, který se následující rok stal prvním vítězem seriálu Formule 1. Nehoda si vyžádala dvě oběti a 10 zranění z řad diváků.^[16] Tato zatáčka dodnes nese Farinovo jméno. Jednalo se o poslední závod této kategorie v Brně, neboť do nově vzniklého ročníku formule 1 již Masarykův okruh zařazen nebyl.

Při Farinově nehodě se zranil také další jezdec – thajský princ B. Bira, který zde jel už v roce 1937 – a byl převezen do brněnské nemocnice. Prince děsila vidina, že zůstane v „rudé“ nemocnici, obával se o život, vědom si toho, co komunisté učinili zejména carské rodině. Přes odpor lékařů trval na propuštění a nechal se v noci odvézt do Vídně. Na hranicích se ale zjistilo, že nemá u sebe cestovní pas, nechal ho schovaný v hotelu za obrazem. Takže cesta zpátky do Brna pro pas a znovu na rakouské hranice. Druhý den pak z Vídně vlakem do Curychu, kde mu švýcarští lékaři potvrdili, že zranění bylo v Brně perfektně ošetřeno.

V roce 1950 se na trati jela novinka v automobilovém sportu u nás – vytrvalostní dvanáctihodinový závod cestovních a sportovních automobilů. Jemu však o týden dříve předcházela Velká cena Československa, která se konala 24. září 1950. Zahraniční jezdci nebyli pozváni. V kategorii závodních vozů (bez rozdílu objemu válců) zvítězil Václav Hovorka na Uhrově Maserati 6CM 1500 s kompresorem před Brunem Sojkou na monopostu Tatra 607 a Václavem Bobkem na Škoda 1100 Supersport s kompresorem. Od stejného roku se začínají na okruhu objevovat i motocyklové závody. Prvním vítězem závodu motorek dlouhého 267km (15 kol) byl ve třídě 500 cm³ Antonín Vitvar na Nortonu, který ovládl první tři ročníky. V roce 1951 se závod nekonal a od roku 1952 se v Brně jezdil Závod družby národů. V roce 1954 se v závodě dvěstěpadesátek poprvé postavil na stupínek nejvyšší legendární František Šťastný. Ten v Brně zvítězil celkem osmkrát – dvakrát vyhrál 250 cm³, pětkrát 350 cm³ a jednou 500 cm³.

V roce 1956 dostává další úsek Masarykova okruhu konkrétní pojmenování, kde havaroval a svým zraněním na místě podlehl německý jezdec Hans Baltisberger. Místo se nachází se kousek pod Farinovou zatáčkou při jízdě směrem do Kohoutovic od staré dálnice. Tragické drama, které se zde odehrálo, motivovalo Bohumila Hrabala k napsání sugestivní povídky „Smrt pana Baltisbergera“.^[17]

Mezi lety 1952 a 1964 se Velká cena z politických důvodů jezdila pod názvem Závod družby národů.^[18] Na tradici automobilových závodu navázaly v roce 1962 monoposty Formule Junior, za jejichž volanty seděli piloti, kteří o několik roků později patřili mezi přední světové závodníky – např. Rakušan Jochen Rindt, Francouz Jean-Louis Schlesser a další.

1964–1986

V roce 1964 byl Masarykův okruh zkrácen vypuštěním úseku přes Žebětín a již třetí podoba trati tak měřila 13,941 km. Okruh dostal nový, hrubozrnný asfaltový povrch, bílé pruhy po stranách silnice. Byly odstraněny nebezpečné předměty v jeho okolí a vybudovány byly také podchody pod silnicí pro diváky.

V roce 1965 se název Masarykův okruh poprvé zapsal do kalendáře Mistrovství světa silničních motocyklů. O rok později dosáhl britský jezdec Mike Hailwood vítězství ve třech třídách – 250, 350, 500 cm³ – na motocyklech Honda. Od roku 1970 se k sólo jezdcům přidali sajdkáristé. V roce 1975 prodělal okruh další radikální přestavbu. Byl vynechán úsek přes Kohoutovice, Pisárky, Nový Lískovec. Délka se snížila na 10,925 km. Za výjezdem z lesa se na vrcholu ulice Žebětínská trať točila doprava na nový úsek. Následovala dlouhá, táhlá levá zatáčka na sídlišti Kohoutovice a navazovala na prudký sjezd kolem Myslivny do prostoru startu a cíle v Bosonohách. Tyto závody se jezdily v Brně až do roku 1982, kdy přes zkrácení tratě nebyli brněnští organizátoři už dále schopni držet krok se stále přísnějšími bezpečnostními požadavky FIM.^[19] Brno zůstalo již posledním přírodním okruhem v seriálu MS a přišlo o homologaci pro tyto závody. Další rok se brněnský závod jel už jen jako mistrovství Evropy. Poslední závod na starém okruhu se jel v roce 1986.

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1965–1982)

Rok	80 cc	125 cc	250 cc	350 cc	500 cc
1965		Frank Perris	Phil Read	Jim Redman	Mike Hailwood
1966		Luigi Taveri	Mike Hailwood	Mike Hailwood	Mike Hailwood
1967		Bill Ivy	Phil Read	Mike Hailwood	Mike Hailwood
1968		Phil Read	Phil Read	Giacomo Agostini	Giacomo Agostini
1969	Paul Lodewijkx	Dave Simmonds	Renzo Pasolini	Giacomo Agostini	Giacomo Agostini
1970	Aalt Toersen	Gilberto Parlotti	Kel Carruthers	Giacomo Agostini
1971	Barry Sheene	Angel Nieto	János Drapál	Jarno Saarinen
1972		Börje Jansson	Jarno Saarinen	Jarno Saarinen	Giacomo Agostini
1973		Otello Buscherini	Dieter Braun	Teuvo Länsivuori	Giacomo Agostini
1974	Henk van Kessel	Kent Andersson	Walter Villa		Phil Read
1975		Leif Gustafsson	Michel Rougerie	Otello Buscherini	Phil Read
1976			Walter Villa	Walter Villa	John Newbold
1977			Franco Uncini	Johnny Cecotto	Johnny Cecotto
1978	Ricardo Tormo		Kork Ballington	Kork Ballington
1979		Guy Bertin	Kork Ballington	Kork Ballington
1980		Guy Bertin	Anton Mang	Anton Mang
1981	Theo Timmer		Anton Mang	Anton Mang
1982		Eugenio Lazzarini	Carlos Lavado	Didier de Radiguès

Vítězové Grand Prix Brno závodu EP (1968-1969), ME (1970-1986) a MS (1987) cestovních automobilů

Vojtěch - Surer, BMW 635 CSI, průjezd Farinovou zatáčkou (Brno 1984)

Závod cestovních automobilů se v letech 1968-1969 jel jako součásti Evropského poháru cestovních automobilů (European Touring Car Challenge),^[20] v letech 1970-1986 jako součást Mistrovství Evropy cestovních automobilů (ETCC, European Touring Car Championship)^[21][22] a v roce 1987 již na novém okruhu jako součást Mistrovství světa cestovních automobilů (WTCC, World Touring Car Championship).^[23]

Rok	Pilot	Automobil
1968	Helmut Kelleners, Erwin Kremer	Porsche 911 L
1969	Dieter Quester	BMW 2002
1970	Toine Hezemans	Alfa Romeo 2000 GTAm
1971	Dieter Glemser	Ford Capri RS 2600
1972	Dieter Glemser	Ford Capri RS 2600
1975	Siegfried Müller Sr, Alain Peltier	BMW 3.0 CSL
1976	Umberto Grano, Jean Xhenceval, Pierre Dieudonné	BMW 3.0 CSL
1977	Carlo Facetti, Martino Finotto	BMW 3.0 CSL
1978	Carlo Facetti, Martino Finotto	BMW 3.0 CSL
1979	Jean Xhenceval, Pierre Dieudonné, Raymond Van Hove	BMW 3.0 CSL
1980	Helmut Kelleners, Siegfried Müller Jr	BMW 320
1981	Helmut Kelleners, Umberto Grano	BMW 635 CSI
1982	Tom Walkinshaw, Chuck Nicholson	Jaguar XJ-S
1983	Tom Walkinshaw, Chuck Nicholson	Jaguar XJ-S
1984	Tom Walkinshaw, Hans Heyer	Jaguar XJ-S
1985	Ulf Granberg, Anders Olofsson	Volvo 240 Turbo
1986	Ulf Granberg, Thomas Lindström	Volvo 240 Turbo
1987	Klaus Ludwig, Klaus Niedzwiedz	Ford Sierra RS 500 Cosworth

Od 1987 – nový Masarykův okruh

Novou kapitolu v historii brněnského Masarykova okruhu začal psát rok 1987, kdy v červnu zahájil svůj provoz speciální automotodrom o délce 5,394 km, vybudovaný v členitém terénu původních lesů poblíž osady Kývalka, vzdálené od boxů starého okruhu sotva deset kilometrů. Projekční vývoj Masarykova okruhu je pevně spjat se jménem inženýra Jaroslava Suchého. V sobotu 18. července 1987 se uskutečnil první závod, kterým byl motocyklový přebor Moravy. Na tuto akci navázalo společné mistrovství republiky motocyklů a automobilů.^[24] Na Masarykův okruh se také vrátily závody mistrovství světa silničních motocyklů, které zde od roku 1987 vynechaly pouze jeden ročník (1992).

V roce 1996 byl okruh lehce upraven, přičemž jeho délka se zvýšila na 5,403 km.^[25]

Mezi sezónami 2007 a 2008 proběhla kompletní rekonstrukce povrchu trati. Za více než 150 miliónu korun byl zcela odstraněn starý povrch a byl nahrazen novým asfaltem.^[26]

V roce 2020 se z důvodu opatření proti pandemii covidu-19 jela Velká cena bez přítomnosti diváků. Byl to zároveň poslední závod Grand Prix České republiky, další ročník se z rozhodnutí vedení města neuskutečnil kvůli sporům s provozovatelem o financování opravy povrchu i samotného závodu,^[27] čímž Brno vypadlo z kalendáře mistrovství světa silničních motocyklů.

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1987–1991)

Rok	80 cc	125 cc	250 cc	500 cc
1987	Stefan Dörflinger	Fausto Gresini	Anton Mang	Wayne Gardner
1988	Jorge Martínez	Jorge Martínez	Juan Garriga	Wayne Gardner
1989	Herri Torrontegui	Àlex Crivillé	Reinhold Roth	Kevin Schwantz
1990		Hans Spaan	Carlos Cardús	Wayne Rainey
1991		Alessandro Gramigni	Helmut Bradl	Wayne Rainey

Vítězové Grand Prix České republiky motocyklů (1993–2020)

Rok	125 cc	250 cc	500 cc
1993	Kazuto Sakata	Loris Reggiani	Wayne Rainey
1994	Kazuto Sakata	Max Biaggi	Michael Doohan
1995	Kazuto Sakata	Max Biaggi	Luca Cadalora
1996	Valentino Rossi	Max Biaggi	Àlex Crivillé
1997	Noboru Ueda	Max Biaggi	Michael Doohan
1998	Marco Melandri	Tecuja Harada	Max Biaggi
1999	Marco Melandri	Valentino Rossi	Tadajuki Okada
2000	Roberto Locatelli	Šinja Nakano	Max Biaggi
2001	Toni Elías	Tecuja Harada	Valentino Rossi
Rok	125 cc	250 cc	MotoGP
2002	Lucio Cecchinello	Marco Melandri	Max Biaggi
2003	Dani Pedrosa	Randy de Puniet	Valentino Rossi
2004	Jorge Lorenzo	Sebastián Porto	Sete Gibernau
2005	Thomas Lüthi	Dani Pedrosa	Valentino Rossi
2006	Alvaro Bautista	Jorge Lorenzo	Loris Capirossi
2007	Hector Faubel	Jorge Lorenzo	Casey Stoner
2008	Stefan Bradl	Alex Debón	Valentino Rossi
2009	Nicolas Terol	Marco Simoncelli	Valentino Rossi
Rok	125 cc	Moto2	MotoGP
2010	Nicolas Terol	Toni Elías	Jorge Lorenzo
2011	Sandro Cortese	Andrea Iannone	Casey Stoner
Rok	Moto3	Moto2	MotoGP
2012	Jonas Folger	Marc Márquez	Dani Pedrosa
2013	Luis Salom	Mika Kallio	Marc Márquez
2014	Alexis Masbou	Esteve Rabat	Dani Pedrosa
2015	Niccoló Antonelli	Johann Zarco	Jorge Lorenzo
2016	John McPhee	Jonas Folger	Cal Crutchlow
2017	Joan Mir	Thomas Lüthi	Marc Márquez
2018	Fabio Di Giannantonio	Miguel Oliveira	Andrea Dovizioso
2019	Aron Canet	Álex Márquez	Marc Márquez
2020	Denis Foggia	Enea Bastianini	Brad Binder

Vlastník a provozovatel

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Vlastníkem závodního okruhu byl spolek Automotodrom Brno, jehož prezidentem je brněnský podnikatel Karel Abraham. V roce 2011 od spolku okruh odkoupil za 40 milionů Kč.^[28] Spolek následně vstoupil do likvidace, když likvidátorem je také Karel Abraham.^[29] Abraham okruh pronajímá společnosti Automotodrom Brno, a.s., která je provozovatelem okruhu.^[28]

Společnost Automotodrom Brno byla založena v roce 1994, ředitelkou společnosti je od roku 2005 Ivana Ulmanová.^[30] Nejvýznamnějším podnikem, který společnost každoročně zajišťuje, je závod mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky. K 31.12.2019 je majoritním akcionářem společnosti společnost A.B.R. HOLDING a.s. s 95 %, 5 % podíl drží město Brno,^[31] v minulosti byl jejím akcionářem také Autoklub České republiky.^[28] V roce 2019 měla společnost čistý zisk ve výši 26 mil. Kč, v předchozím roce pak 17 mil. Kč.^[31] Majoritním akcionářem společnosti A.B.R. HOLDING byla k 31.12.2019 lichtenštejnská společnost IFL Invest Aktiengesellschaft s 88,55 % podílem, Karel Abraham vlastnil 7,93 % akcií.^[32]

Zajímavosti

• Okruh patřil v rámci seriálu MotoGP k jedněm z nejdelších tratí. V roce 2010 zaujímal třetí místo za malajsijským Sepangem a britským Silverstonem.^[33][34]
• 18. srpna 1996 získal Valentino Rossi na Masarykově okruhu své první vítězství kariéry v závodech mistrovství světa (v kubatuře 125cc).^[35] O rok později tu také získal svůj první titul mistra světa.
• Trojnásobný mistr světa třídy 500 cc Wayne Rainey zaznamenal při Velké ceně ČR 1993 své poslední vítězství kariéry. V následujícím závodě v Itálii tragicky havaroval, ochrnul a musel ukončit závodní kariéru.^[36]
• Grand Prix České republiky (dříve Československa) patří mezi nejtradičnější závody mistrovství světa motocyklů. Celkem se již konalo 43 ročníků (počítáno do roku 2012 včetně), což tento závod řadí na 6. místo historických tabulek. První místa zaujímají Velká cena Itálie (64 ročníků), Nizozemska (64), Německa (61), Španělska (57) a Francie (55).^[zdroj?]
• Masarykův okruh hostil rovněž několik nemotoristických událostí – závod na kolečkových běžkách a koloběžkách, v roce 1987 běžecký maratón spojený se závodem vozíčkářů na stejné trati.^[37] Po závodní trati se proběhla i psí spřežení.^[38]
• Na okruhu se pravidelně koná také seriál cyklistických závodů Velká cena Kola Svorada. I když je určen hlavně amatérům, jako součást tréninku si ho oblíbili i mnozí profesionálové. Oficiální traťový rekord drží z roku 2014 Jan Bárta z týmu Bora-Argon 18 časem 6:49,0.

Úmrtí na okruhu

Seznam jezdců, kteří zahynuli na brněnském okruhu:

Jméno jezdce	Země původu	Datum úmrtí	Vozidlo	Místo	Další informace
Josef Brázdil	Československo Československo	28. září 1934	Maserati 6C - 34	před Ostrovačicemi (od Žebětína)	nezkušený jezdec havaroval při tréninku s novým automobilem pro závod nejsilnější třídy
Václav Uher	Československo Československo	22. září 1949	Maserati 6CM	začátek Nového Lískovce (od Kohoutovic)	havárie při tréninku, automobil z roku 1939
Jaroslav Janák	Československo Československo	25. září 1949	Aero	u startu	při startu závodu sportovních vozů objížděl porouchané vozidlo a narazil do něčeho na kraji silnice
Hans Baltisberger	Německo Německo	26. srpna 1956	moto NSU Sportmax 250	Baltisbergerova zatáčka, pomník	při závodě třídy do 250 ccm na vlhké silnici v zatáčce smyk, vletěl do lesa, pomník
Michel Mouty	Francie Francie	26. srpna 1956	moto Norton 500	za Novým Lískovcem	při závodě třídy do 500 ccm před zatáčkou „u benzinové pumpy“ náraz do stromu
Waldemar Lundberg	Švédsko Švédsko	23. srpna 1957	moto AJS 350	před Žebětínem (od Veselky)	havárie při tréninku
Jacques Drion	Francie Francie	24. srpna 1958	sidecar s motorem Norton	za Žebětínem (před starou dálnicí)	řidič sidecaru, pomník
Inge Stollová	Německo Německo	24. srpna 1958	sidecar s motorem Norton	za Žebětínem (před starou dálnicí)	spolujezdkyně na sidecaru, pomník
František Boček	Československo Československo	21. července 1969	moto JAWA 350	na Veselce	havárie na rozteklém asfaltu, zemřel druhý den v nemocnici
Luigi Rinaldi	Itálie Itálie	21. května 1972	Alfa Romeo GTAJ 1300	u startu	při tréninku za deště po přejezdu horizontu aquaplaning, hodiny a náraz do startovní věže v rychlosti 180 km/h, při nehodě zemřel i traťový komisař Jaroslav Bartošek, na věži je pamětní deska od italské stáje Autodelta
Hans-Jűrgen Cusnick	Německo Německo	16. července 1972	sidecar s motorem BMW	Nový Lískovec	spolujezdec na sidecaru, řidič Heinz Lutringshauser asi nezraněn
Alain Beraud	Francie Francie	3. září 1981	moto Yamaha 250	u startu	zemřel za tři dny v nemocnici

Další závody

Toto jsou další významné mezinárodní závodní série, které se na Masarykově okruhu konaly, a seznam vítězů jejich jednotlivých ročníků:

DTM

Rok	1. závod			2. závod
	Pilot	Tým (vůz)		Pilot	Tým (vůz)
1991	Klaus Ludwig	(Mercedes-Benz 190E 2.5-16 Evo2)		Steve Soper	(BMW M3 Sport Evolution)
1992	Johnny Cecotto	(BMW M3 Sport Evolution)		Johnny Cecotto	(BMW M3 Sport Evolution)
2004	Mattias Ekström	Audi Sport Team Abt Sportsline (Audi A4 DTM 2004)		Nekonal se.
2005	Mattias Ekström	Audi Sport Team Abt Sportsline (Audi A4 DTM 2005)		Nekonal se.

A1GP

Rok	1. závod			2. závod
	Pilot	Tým		Pilot	Tým
2006	Alex Yoong	Malajsie		Alex Yoong	Malajsie
2007	Jonny Reid	Nový Zéland		Jonny Reid	Nový Zéland

WTCC

Rok	1. závod			2. závod
	Pilot	Tým (vůz)		Pilot	Tým (vůz)
1987	Klaus Ludwig Klaus Niedzwiedz	Eggenberger Motorsport (Ford Sierra RS500)		Nekonal se.
2006	Jörg Müller	BMW Team Germany (BMW 320si)		Robert Huff	Chevrolet RML (Chevrolet Lacetti)
2007	Félix Porteiro	BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)		Jörg Müller	BMW Team Germany (BMW 320si)
2008	Alessandro Zanardi	BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)		Gabriele Tarquini	SEAT Sport (SEAT León TDI)
2009	Alessandro Zanardi	BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)		Sergio Hernandez	BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)
2010	Robert Huff	Chevrolet RML (Chevrolet Cruze LT)		Andy Priaulx	BMW Team RBM (BMW 320si)
2011	Robert Huff	Chevrolet RML (Chevrolet Cruze 1.6T)		Yvan Muller	Chevrolet RML (Chevrolet Cruze 1.6T)

FIA GT

Rok	Třída	Posádka	Tým (vůz)		Třída	Posádka	Tým (vůz)
2000	GT	Mike Hezemans David Hart	#25 Carsport Holland (Chrysler Viper GTS-R)		N-GT	Patrice Goueslard Christophe Bouchut	#52 Larbre Compétition (Porsche 911 GT3-R)
2001	GT	Christophe Bouchut Jean-Philippe Beloc	#7 Larbre Compétition (Chrysler Viper GTS-R)		N-GT	Luca Riccitelli Dieter Quester	#77 RWS Motorsport (Porsche 911 GT3-RS)
2002	GT	Jamie Campbell-Walter Nicolaus Springer	#14 Lister Storm Racing (Lister Storm)		N-GT	Marc Lieb Stéphane Ortelli	#54 Freisinger Motorsport (Porsche 911 GT3-RS)
2003	GT	Thomas Biagi Matteo Bobbi	#23 BMS Scuderia Italia (Ferrari 550-GTS Maranello)		N-GT	Marc Lieb Stéphane Ortelli	#50 Freisinger Motorsport (Porsche 911 GT3-RS)
2004	GT	Michael Bartels Uwe Alzen	#5 Vitaphone Racing Team (Saleen S7-R)		N-GT	Christian Pescatori Fabrizio de Simone	#62 G.P.C. Giesse (Ferrari 360GTC Modena)
2005	GT1	Pedro Lamy Gabriele Gardel	#11 Larbre Compétition (Ferrari 550-GTS Maranello)		GT2	Marc Lieb Mike Rockenfeller	#66 Gruppe M Racing (Porsche 911 GT3-RSR)
2006	GT1	Jaroslav Janiš Sascha Bert	#9 Zakspeed Racing (Saleen S7-R)		GT2	Tim Sugden Iradj Alexander	#55 JMB Racing (Ferrari F430 GT2)
2007	GT1	Christian Montanari Miguel Ramos	#2 Vitaphone Racing Team (Maserati MC12 GT1)		GT2	Dirk Müller Toni Vilander	#50 Motorola AF Corse (Ferrari F430 GT2)
2008	GT1	Karl Wendlinger Ryan Sharp	#33 Jetalliance Racing (Aston Martin DBR9)		GT2	Gianmaria Bruni Toni Vilander	#50 AF Corse (Ferrari F430 GT2)
2010	GT1	Kvalifikační závod			GT1	Hlavní závod
		Andrea Bertolini Michael Bartels	#1 Vitaphone Racing Team (Maserati MC12 GT1)			Thomas Mutsch Romain Grosjean	#5 Matech Competition (Ford GT1)

Mistrovství světa superbiků (SBK)

Rok	Superbike		Supersport	Superstock 1000	Superstock 600	Supersport 300
	1. jízda	2. jízda
1993	Carl Fogarty	Scott Russell	Rachel Nicotte[39] *
1996	Troy Corser	Troy Corser	Mauro Lucchiari[40] *
2005	Troy Corser	Norijuki Haga	Sébastien Charpentier	Craig Coxhell	Yoann Tiberio
2006	Jukio Kagajama	Jukio Kagajama	Kevin Curtain	Ayrton Badovini	Xavier Simeon
2007	James Toseland	Max Biaggi	Kenan Sofuoglu	Xavier Simeon	Domenico Colucci
2008	Troy Bayliss	Troy Bayliss	Jonathan Rea	Maxime Berger	Patrik Vostárek
2009	Max Biaggi	Ben Spies	Fabien Foret	Xavier Simeon	Vincent Lonbois
2010	Jonathan Rea	Max Biaggi	Kenan Sofuoglu	Ayrton Badovini	Jeremy Guarnoni
2011	Marco Melandri	Max Biaggi	Gino Rea	Sylvain Barrier	Dino Lombardi
2012	Marco Melandri	Marco Melandri	Fabien Foret	Bryan Staring	Michael van der Mark
2018	Jonathan Rea	Alex Lowes	Jules Cluzel	Maximilian Scheib		Galang H. Pratama

* Pouze jako mistrovství Evropy.

Mistrovství světa sportovních prototypů

Závod 360 km Brna (2 hodiny 30 minut).

Rok	Třída	Posádka	Tým (vůz)
1988	C1	Jochen Mass Jean-Louis Schlesser	#62 Sauber–Mercedes (Sauber-Mercedes C9/88)

• Zdroj: ^[41]

Odkazy

Reference

1. Potvrzeno! MotoGP se příští rok vrátí do Brna, co oprava dráhy?. Brněnský deník [online]. 2024-08-28. Dostupné online.
2. ZÁVODNÍK, Ing A. Masarykův okruh závodní. [s.l.]: [s.n.], 1930.
3. MARGOLIUS, Ivan. Czechoslovakia's First Circuit. The Automobile. August 2019, čís. 6, s. 48–54.
4. http://auto.idnes.cz/automoto.asp?r=automoto&c=A050930_144548_automoto_fdv
5. famousbmw.autofun.cz [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11.
6. ČÍŽEK, Zdeněk ing. Grand Prix Brno. 1. vyd. Praha: NADAS, 1978. 200 s. S. 9.
7. Masarykův okruh v Encyklopedii dějin města Brna
8. Archivovaná kopie. www.kolumbus.fi [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-30.
9. SNELLMAN, Leif. IV. Masarykův okruh [online]. Leif Snellman, Hans Etzrodt, 2020-02-26 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
10. V. Masarykův okruh. Národní listy. 1934-09-29, roč. 74, čís. 268, s. 5. Dostupné online.
11. Závodník Brázdil se zabil. Lidové noviny. 1934-09-28, roč. 42, čís. zvláštní vydání, s. 1. Dostupné online.
12. Archivovaná kopie. www.ostrovacice.eu [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24.
13. ČÍŽEK, Zdeněk. Grand Prix Brno. I. vyd. Praha: NADAS, 1978. 200 s. S. 12–50.
14. Formule 1 na území Česka? Jednou se zde královský závod jel!. Garáž.cz [online]. Dostupné online.
15. Archivovaná kopie. liskovec.unas.cz [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-20.
16. http://www.ct24.cz/regionalni/brno/100136-farinova-zatacka-na-starem-brnenskem-okruhu-ma-svuj-pomnik/%5B%5D
17. www.davar.cz [online]. [cit. 2010-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23.
18. www.ct24.cz [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-11.
19. http://www.aneris.cz/brno_17.html
20. DE JONG, Frank. Part 2: 1968-1969 [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
21. DE JONG, Frank. Part 3: 1970-1975 [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
22. DE JONG, Frank. Part 4: 1976-1981 [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
23. DE JONG, Frank. World Touring Car Championship [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
24. sport.ihned.cz [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-03.
25. Archivovaná kopie. www.abaja.cz [online]. [cit. 2014-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-10.
26. http://brno.idnes.cz/majitel-automotodromu-masarykuv-okruh-si-na-sebe-vydela-pkx-/brno-zpravy.asp?c=A080421_222425_brno_atk
27. HRABAL, Michal; HALUZA, Oldřich. Motocyklová Velká cena v Brně: definitivní konec. Za závod navíc hrozí pokuta [online]. Brnensky.denik.cz, 2020-12-08 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
28. MÁDL, Luděk. Co se skrývá za Grand Prix. Odhalte taje Abrahamovy říše. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-03-19 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
29. Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
30. http://brno.idnes.cz/sefuje-okruhu-sama-sedne-leda-na-skutr-dxk-/brno-zpravy.asp?c=A100722_1420559_brno-zpravy_bor
31. Zpráva auditora k účetní závěrce a výroční zprávě společnosti Automotodrom Brno, a.s. za účetní období roku 2019. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Automotodrom Brno [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
32. Výroční zpráva A.B.R. HOLDIND a.s. za období id 1.1.2019 do 31.12.2019. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. A.B.R. HOLDING [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
33. Archivovaná kopie. www.motogp.com [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-14.
34. www.silverstone.co.uk [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-30.
35. Archivovaná kopie. www.motogp.com [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01.
36. LEGENDY GP: Poslední výhru má Rainey z Brna, po nehodě je na vozíku. Brno.iDnes.cz, 24. 8. 2012 Dostupné online
37. lpo. Brněnský okruh prověří tretry závodníků, znovu po čtvrt století [online]. idnes.cz [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
38. http://www.vrchy.com/brno_kniha.php
39. http://racingmemo.free.fr/M%20EUROPE/Euromoto%201993%20600.htm
40. http://racingmemo.free.fr/M%20EUROPE/Euromoto%201996%20600.htm
41. http://wsrp.cz/wsc1988.html#6

Související články

• Velká cena České republiky silničních motocyklů
• Deutsche Tourenwagen-Meisterschaft (DTM)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Masarykův okruh na Wikimedia Commons
• Automotodro Brno – oficiální stránka
• Letecký pohled
• Masarykův okruh v roce 1968 – Interaktivní mapa Archivováno 29. 3. 2010 na Wayback Machine.
• Satelitní mapa starého okruhu
• závody v Brně – vzpomínky pamětníka + videa na www.mojebrno.jecool.net
• Kompletní historie starého okruhu v Brně na www.moto.cz

Portály: Automobil | Brno | Sport