From Wikipedia, the free encyclopedia
Hymna Argentiny (španělsky Himno Nacional Argentino) byla přijata ústavodárným shromážděním 11. května 1813. Výročí tohoto aktu je v Argentině oslavováno jako Den hymny.
Hudbu složil Blas Parera a slova napsal Vicente López y Planes, pozdější hlava státu. Text byl inspirován divadelní hrou Luise Moranteho El 25 de Mayo a oslavuje květnovou revoluci z roku 1810, kdy se Argentina odtrhla od španělské koloniální říše. Monumentální hudbou a rozsáhlým textem se řadí k typu „latinskoamerických epických hymen“.[1]
Původně se hymna nazývala Himno de Mayo a Marcha Patriótica, od roku 1847 je oficiálně označována Himno Nacional Argentino. V roce 1860 melodii upravil skladatel Juan Pedro Esnaola. V roce 1900 prezident Julio Argentino Roca vydal dekret, podle něhož se jako státní symbol používá první sloka, refrén a poslední sloka, byly tak opomenuty kontroverzní pasáže, v nichž jsou Španělé proklínáni jako „krvežízniví tygři“ a „zuřiví utlačovatelé“.[2] Zákon o státní hymně byl přijat roku 1944.
O vzniku hymny pojednává němý film La creación del Himno, který natočil v roce 1909 Mario Gallo. Rocker Charly García nahrál v roce 1990 moderní verzi hymny, která vyvolala protesty konzervativních kruhů.[3]
| Originální znění | Český překlad |
|---|---|
|
Oíd, mortales, el grito sagrado: |
Slyšte, smrtelníci, svaté volání |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
