americký politik a právník From Wikipedia, the free encyclopedia
Antony John Blinken (* 16. dubna 1962 New York) je americký demokratický politik a právník, od ledna 2021 ministr zahraničních věcí Spojených států amerických v Bidenově vládě. V letech 2015–2017 pracoval jako náměstek ministra zahraničí Johna Kerryho v Obamově kabinetu.
| Antony Blinken | |
|---|---|
 Antony Blinken (9. února 2021) | |
| 71. ministr zahraničí USA | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 26. ledna 2021 | |
| Prezident | Joe Biden |
| Předchůdce | Mike Pompeo |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana |
| Narození | 16. dubna 1962 (62 let) New York,  USA |
| Choť | Evan Ryanová (od 2002) |
| Rodiče | Donald Blinken |
| Děti | dvě |
| Příbuzní | Alan Blinken (strýc) Meir Blinken (děd) Samuel Pisar (otčím) |
| Sídlo | Paříž (Desetiletí od 1970) a Upper East Side |
| Alma mater | Harvardova univerzita |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | diplomat, advokát, novinář a managing partner |
| Náboženství | judaismus |
| Ocenění | Řád knížete Jaroslava Moudrého 2. třídy (2022) velkokříž Řádu za zásluhy o Litvu (2023) komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (2024) |
| Commons | Antony Blinken |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v židovské rodině ekonoma a bankéře Donalda M. Blinkena (* 1925) a jeho manželky Judith, roz. Frehmové. Otec byl v letech 1978–1990 předsedou správní rady State University of New York a 1994–1998 pracoval jako americký velvyslanec v Maďarsku. Dědeček z otcovy strany pocházel z Kyjeva (Ukrajina), babička měla židovské kořeny v Německu.[1] Po rozvodu rodičů žil Tony Blinken od roku 1971 s matkou a jejím novým manželem Samuelem Pisarem v Paříži. Samuel Pisar (1929–2015) byl americký právník, původem z polského Bělostoku, který přežil holocaust včetně věznění v sedmi koncentračních táborech a nucené práce v Německu od 12 let věku. Na konci války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho rodiče a sestra během holocaustu zahynuli.
Antony Blinken studoval na Harvardově a Kolumbijské univerzitě. Po roce 1988, kdy se stal právníkem, vykonával advokátní praxi v New Yorku a Paříži. Ve stejném roce také se svým otcem pomáhal při získávání financí na prezidentskou kampaň demokratického kandidáta Michaela Dukakise.
V letech 1994–2001 byl zvláštním asistentem prezidenta Billa Clintona. V období 2002–2008 pracoval jako předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy. V roce 2003 podpořil americkou invazi do Iráku.[2]
V letech 2009–2013 byl poradcem pro národní bezpečnost viceprezidenta Joe Bidena. Podporoval vojenskou intervenci v Libyi v roce 2011[3] a vyzbrojování protivládních povstalců v občanské válce v Sýrii.[4] Je stoupencem Izraele a během války v Gaze pracoval společně s viceprezidentem Bidenem na zajištění dodávek amerických zbraní do Izraele.[5]
V letech 2015–2017 pracoval jako náměstek ministra zahraničí v Obamově administrativě. V dubnu 2015 podpořil Saúdskou Arábií vedenou vojenskou intervenci v Jemenu.[6] Prohlásil, že Spojené státy vytvořily společné operační centrum v Rijádu, jehož smyslem je koordinace a podpora vojenských operací v Jemenu.[7]
V prezidentské kampani Joa Bidena v roce 2020 pracoval jako poradce pro zahraniční politiku. V listopadu 2020 si Joe Biden vybral Blinkena za příštího ministra zahraničí.[8][9]
V roce 2002 se oženil s Evan Ryanovou (* 1971), která v letech 2013–2017 pracovala jako náměstkyně ministra zahraničí pro vzdělávání a kulturu. Předtím působila jako asistentka viceprezidenta Joea Bidena pro mezivládní záležitosti a styk s veřejností.
Evan Ryanová je irského původu a katolička. Manželé Blinkenovi mají dvě děti. Mladší dcera se narodila 26. února 2020.
.jpg)
Prezident Joe Biden jej po vítězství v prezidentských volbách 2020 navrhl do úřadu ministra zahraničí. Americký senát jeho nominaci potvrdil 26. ledna 2021 poměrem hlasů 78 : 22. Přísahu složil téhož dne a stal se 71. hlavou americké diplomacie.[10]
Vyjádřil podporu dohodě mezi Marokem a Izraelem o normalizaci vzájemných vztahů, v jejímž rámci Spojené státy souhlasily s uznáním marockých nároků na sporné území Západní Sahary, která byla Marokem nelegálně anektována v 70. letech.[11]
V březnu 2023 přivítal rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina pro obvinění z válečných zločinů během ruské invaze na Ukrajinu. Blinken vyzval členské státy ICC, aby se soudem spolupracovaly při zatčení a vydání Putina.[12]
Koncem dubna 2024 prohlásil, že Čína pokračuje v páchání genocidy a zločinů proti lidskosti na Ujgurech a dalších muslimských menšinách v západočínské provincii Sin-ťiang.[13]
Poskytoval diplomatickou podporu Izraeli po vypuknutí války Izraele s Hamásem a podpořil operace izraelské armády v Pásmu Gazy.[14][15] Během slyšení před výborem amerického Senátu v květnu 2024 byla jeho výpověď opakovaně přerušena propalestinskými demonstranty, kteří ho obviňovali ze spoluúčasti na izraelských válečných zločinech a na "genocidě" Palestinců v Gaze.[16] Blinken uvedl, že je ochoten spolupracovat s americkým Kongresem na vypracování sankcí proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu poté, co prokurátor soudu požádal o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joa’va Galanta.[17]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
