From Wikipedia, the free encyclopedia
Ankylosauridi, tedy zástupci čeledi Ankylosauridae, byli tzv. „obrnění“ ptakopánví dinosauři. Šlo o mohutné a široké čtyřnohé býložravce, kteří se vyskytovali na severní polokouli (Severní Amerika, Evropa a východní Asie) v období spodní a svrchní křídy (asi před 122 až 66 miliony let). Příbuznou čeledí těchto obrněných tyreoforanů byli nodosauridi.
 AnkylosauridaeStratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída, asi před 122 až 66 mil. let | |
|---|---|
 Ankylosaurus magniventris, největší zástupce čeledi | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád | Thyreophora |
| Infrařád | Ankylosauria |
| Čeleď | Ankylosauridae Brown, 1908 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tito dinosauři vykazovali silně vyvinuté kostěné destičky (osteodermy), které na jejich tělech vytvářely jakési ochranné brnění (kostěná byla dokonce i oční víčka). Většina ankylosauridů měla na konci ocasu také těžkou palici, tvořenou kostní hmotou.[1] Pokud se touto "zbraní" velký ankylosaurid oháněl, dokázal si držet od těla i největší dravé dinosaury, zejména pak tyranosauridy. Virtuální modely ukázaly, že ankylosauridi dokázali švihat ocasem do stran až do úhlu kolem 100°, vertikálně s ním ale příliš hýbat nedokázali (což limitovalo jeho účinnost při sebeobraně).[2] Jak ukázal výzkum, publikovaný na konci roku 2022, tito dinosauři také často bojovali svými ocasy navzájem s jedinci vlastního druhu.[3]
Lebka ankylosauridů byla také obrněná, vepředu vybíhala v bezzubý zobák, malé zuby byly jen po stranách čelistí. Někteří ankylosauři měli dokonce i kostěná oční víčka (např. rod Euoplocephalus). Spásali zřejmě nízko rostoucí vegetaci.[4]
Některé objevy naznačují, že ankylosauři mohli být schopni aktivně hrabat do země kvůli podzemním rostlinným částem (kořenům, hlízám apod.).[5]
Fosilie ankylosauridů se zejména v Severní Americe velmi často dochovávají v pozici otočení na hřbet, což zřejmě souvisí se způsobem smrti a fosilizace těchto dinosaurů v podobě transportu vodním prostředím.[6] V některých případech se v sedimentech u fosilií ankylosauridů dochová i původní textura kůže, dermální kostěné destičky v původní konfiguraci a obrysy měkkých tělních orgánů (například u druhu Zuul crurivastator).[7]
Vzácné objevy fosilních otisků stop ankylosauridů z Colorada a Kanady (ichnorod Tetrapodosaurus) dokládají vysokou variabilitu (různorodost) ve stylu jejich chůze, a to v rámci běžné "chodecké" rychlosti.[8]
Zejména podle Bentona, 2004:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
