Alois Švehlík

český dabér, herec a vysokoškolský pedagog From Wikipedia, the free encyclopedia

Alois Švehlík

Alois Švehlík (* 30. července 1939 Pardubice) je český herec, dabér a divadelní pedagog.[2]

Stručná fakta Narození, Choť ...
Alois Švehlík
Thumb
Alois Švehlík v roce 2019
Narození30. července 1939 (85 let)
Pardubice
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
ChoťFlorentina Švehlíková (od 1967)
DětiTereza, rozená Švehlíková
David Švehlík
Andrea Pechlátová
PříbuzníJaroslav Švehlík (bratr)
Jana Švehlíková (švagrová)[1]
Jitka Schneiderová (bývalá snacha)
Sofie Anna Švehlíková (vnučka)
Martin Pechlát (zeť)
Vlastimil Vašinka (bývalý švagr)
Marcel Vašinka (synovec)
Podpis
Thumb
Umělecké ceny
1999 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Lepší už to nebude
2004 – Cena Divadelních novin za herecký výkon v roli On v Jandlově hře Z cizoty
2007 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Tajemství Santa Vittorie
2014 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
2021 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra
2024 – Síň Slávy Národního divadla
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Životopis

Narodil se do obchodnické rodiny. V dětství s rodiči často cestoval po trzích. Spolu se svým starším bratrem Jaroslavem už odmala tíhl k divadlu a hrál u Salesiánů. Zároveň ministroval v pardubickém kostele svatého Václava a tady také začal ochotnicky hrát v chrámovém divadelním souboru. Vystudoval střední průmyslovou školu strojní v Chrudimi, maturoval v roce 1958. Po základní vojenské službě krátce pracoval v továrně, kde se seznámil se svou budoucí manželkou. Brzy ho ale definitivně zlákalo divadlo. Pokus dostat se na DAMU byl neúspěšný, ale přesto nastoupil jako elév do Středočeského divadla v Kladně. Postupně prošel oblastními divadly v Mostě, Olomouci a Liberci.

Členem činohry pražského Národního divadla (ND) se stal v roce 1988. Za téměř třicet let se zde představil v dlouhé řadě rolí širokého hereckého rejstříku, např. jako Mlynář a Klásek v Jiráskové Lucerně, Jean ve Strindbergově Slečně Julii, Astrov v Čechovově Strýčku Váňovi, postava označená jako On v Mittererově Návštěvní době, Pemperer v Nestroyově komedii Tajné peníze, tajná láska, Baron di Ripafratta v Goldoniho Mirandolíně. V Millerově Smrti obchodního cestujícího hrál hlavní roli Willyho Lomana, v Gogolově Ženitbě Žvanikina, v O’Neillově Měsíci pro smolaře Phila Hogana, v Mášových Podivných ptácích Aleše Hrdinu, v Tylově Paličově dceři Kolínského, Ibsenova titulního Johna Gabriela Borkmana, hrdého a osamělého muže stále čekajícího na svůj opětovný vzestup. Dále ztvárnil například Pelopa ve Vrchlického a Fibichově melodramu Smrt Hippodamie, Leonata v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic, Matěje Šumbala ve Stroupežnického Našich furiantech, Millera v Schillerových Úkladech a lásce, Alfreda Doolittla v Shawově Pygmalionu, Maxe ve Stoppardově Rock’n’Rollu, Hraběte z Glostru v Shakespearově Králi Learovi, prof. Špačka v Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj, Generála v Medkově Plukovníku Švecovi nebo Andreje Pjosu v Hordubalovi. V roce 2024 byl uveden do Síně slávy Národního divadla.[3]

Hostoval i na dalších pražských scénách – v Činoherním klubu, divadelním spolku JEDL, Divadle Viola, Divadle Na Jezerce, Dejvickém divadle nebo Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin. Za stejnou roli byl nominován i na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. V roce 2021 převzal Thálii za celoživotní mistrovství.[4]

Od poloviny 70. let se začal objevovat v menších filmových a televizních rolích. Zahrál si např. ve válečných snímcích Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmech Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba či Koncert na konci léta. Větší roli ztvárnil v dětské sci-fi Odysseus a hvězdy. V 80. letech získal role v seriálech Dobrá Voda a Bylo nás šest, ve snímku Smrt krásných srnců byl obsazen do role rozvědčíka.

V 90. letech se začal více prosazovat v televizní tvorbě. Jeho filmografie dnes zahrnuje desítky titulů pro film a televizi. Objevil se například v televizní povídce na motivy Karla Čapka Ukradený kaktus, v zajímavé inscenaci Pilát Pontský, onoho dne nebo jako jeden z důstojníků v Černých baronech.

Výrazné uplatnění nachází v dabingu, daboval populární zahraniční krimiseriály jako Profesionálové, Schimanski nebo Dempsey a Makepeacová, kde namluvil policejního šéfa Spikingse. Jeho hlasem z mnoha filmů promlouvají Jack Nicholson, Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlasem mluví postavy z filmů Starman, Návrat do budoucnosti II, ve Válce Roseových daboval Dannyho DeVita. Je jedním z hrstky herců, kteří cenu za mistrovství v dabingu získali opakovaně. Snad nejlepší výkon podal ale ve filmu Lepší už to nebude, kde namluvil hlavního hrdinu v podání Jacka Nicholsona.

V roce 1999 byl oceněn za nadabování Waltera Lloyda ve filmu Terč, další cenu obdržel za dabing Anthonyho Quinna v roli Bomboliniho ve snímku Tajemství Santa Vittorie. Za dabing Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Cenu Františka Filipovského. V roce 2014 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.[5]

Od roku 2004 vyučuje činoherní herectví na pražské DAMU.

V roce 2006 mu lékaři diagnostikovali rakovinu štítné žlázy, z nemoci se vyléčil. V roce 2013 se mu rakovina vrátila, opět ji úspěšně překonal.

V roce 2010 začal natáčet rodinný seriál Cesty domů.

V prosinci 2011 havaroval nedaleko obce Lštění na Domažlicku poblíž své chaty s 1,35 promile alkoholu v krvi. Při nehodě utrpěl lehčí zranění. V únoru 2012 mu soud na dva roky odebral řidičský průkaz a uložil trest šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok a půl.[6]

Jeho starší bratr Jaroslav Švehlík (1930–1973) byl také herec. Jejich sestra byla několik let manželkou herce Vlastimila Vašinky, s nímž se později rozvedla. Jejich syn a tedy synovec Aloise Švehlíka je herec Marcel Vašinka.

Je ženatý, jeho manželkou je od roku 1967 ekonomka Florentina Švehlíková, rozená Štěpánová (* 1943), mají tři děti, dvě dcery, Terezu (* 1968) a Andreu (* 1977),[7] a syna Davida, který je rovněž hercem. Jejich zeť je herec Martin Pechlát.[8]

Se svým synem Davidem hrál Alois Švehlík v divadelních představeních Svatá Jana (1986, Městská divadla pražská – Divadlo ABC), Z cizoty (2004–2007, Divadlo Na zábradlí, tato hra získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii divadelní Inscenace roku 2004), Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (2005–2007, Letní shakespearovské slavnosti) a Král Lear (2011–2013, Národní divadlo, v tomto představení hráli otce a syna). Zahráli si spolu ve filmech … a stoupej do slunce!, Bolero, I ve smrti sami, Operace Silver A a Alois Nebel a v seriálech Letiště – v dílech Nebezpečná známost, Mrtvý muž letí a Holky na krku – a Já, Mattoni, v rozhlase spolu účinkovali v dramatu Loupežníci a spolu s herečkou Danou Černou namluvili v roce 2009 audioknihu U řeky Piedra jsem usedla a plakala od brazilského spisovatele Paula Coelha. V dabingu seriálu Roswell a filmu Můj syn namluvili postavy otce a syna. Dále se v dabingu sešli u filmů Hon na ponorku, Muž proti muži, Generál Eisenhower: Velitel invaze, Ronin a Tajemství Santa Vittorie a seriálu Wallander.

Filmografie

Film

  • 1972 – Cena zlata
  • 1973 – Větrné moře (Jan Prokopovič Vacek)
  • 1974 – Sokolovo (rotmistr Hynek)
  • 1974 – Píšťalka pro dva (král Václav IV.)
  • 1974 – Hodinky bez vodotrysku
  • 1975 – Profesoři za školou (3. Aljaška – Karel)
  • 1975 – Osvobození Prahy (velitel továrny)
  • 1975 – Město nic neví (poručík VB Tonda)
  • 1976 – Odysseus a hvězdy (otec)
  • 1976 – Noc klavíristy (kriminalista Kalous)
  • 1976 – Muž na radnici (redaktor okresních novin Karel Švehla)
  • 1976 – Dým bramborové natě (Kodet)
  • 1976 – Dobrý den, město (Adam)
  • 1977 – Žena za pultem – díl Anna nastupuje (David – taxikář, Sonin přítel)
  • 1977 – Tichý Američan v Praze (Hunter)
  • 1977 – Smuteční hudba za padlé hrdiny
  • 1978 – Bakaláři – díl / povídka Karafiát (Jirka)
  • 1978 – Zastretý farebný svet
  • 1978 – Mladý muž a bílá velryba (Líbal)
  • 1978 – Melodie bílého klavíru
  • 1978 – Malíř Jörg Ratgeb (Jörg Ratgeb)
  • 1978 – Hrozba (Pitron)
  • 1978 – Etudy do skicáku (studentský film)
  • 1979 – Paragraf 224 (Ing. Štěpán Bernát)
  • 1979 – Momicheto i zmeyat
  • 1979 – Koncert na konci léta (havíř Pohan)
  • 1979 – Inženýrská odysea (Jiří Strnad, člen ÚV KSČ)
  • 1980 – Romaneto (Stankovský)
  • 1980 – Muž přes palubu (Vala)
  • 1980 – 30 případů majora Zemana – díl Růže pro Zemana (Kornet)
  • 1981 – Okres na severu (Vízner)
  • 1981 – Víkend bez rodičů (Lojza, Vavruškův spolubydlící)
  • 1981 – Havárie (vyšetřovatel)
  • 1981 – Fronta v týlu nepřítele (Vojta)
  • 1982 – Od sedmi do čtyř (Martin)
  • 1982 – Dlouhá bílá stopa
  • 1982 – Dobrá Voda (papaláš Pavlata)
  • 1982 – Čtverec mizení (Hovorka)
  • 1983 – Tři mušketýři (Athos)
  • 1983 – Svatební let
  • 1983 – Stříbrný smrček (Václav Zítek)
  • 1984 – Všechno nebo nic (Mach)
  • 1984 – Sen noci svatojánské (divadelní záznam)
  • 1984 – Sanitka (primátor hl. m. Prahy)
  • 1984 – Kariéra (Bodlák)
  • 1984 – Povídky malostranské: Doktor Kazisvět (Kejřík)
  • 1984 – Dlouhý čas naděje
  • 1984 – Čas zrání
  • 1985 – Výjimečná situace (montér Martínek)
  • 1985 – Černá země (horník)
  • 1986 – Bylo nás šest (docent Huml)
  • 1986 – Zikmund, řečený šelma ryšavá (vévoda Albrecht II. Habsburský)
  • 1986 – Trvale jasno
  • 1986 – Smrt krásných srnců (rozvědčík)
  • 1986 – Pan Pickwick (Weller)
  • 1986 – Panoptikum Města pražského – díl Příběh z dovolené (strážmistr)
  • 1986 – Kus života
  • 1986 – Každý má svůj den
  • 1986 – Gottwald (Jaromír Dolanský)
  • 1987 – Outsider (novinář)
  • 1987 – Nepolepšitelný starý muž (Jan Evangelista Purkyně)
  • 1987 – Narozeniny režiséra Z. K.
  • 1987 – Karanténa
  • 1987 – Hláska
  • 1988 – Rodáci (starosta, profesor Jiří Povýšil)
  • 1988 – Malé dějiny jedné rodiny (Jiří Kolář)
  • 1988 – Čekání na Patrika (Pacák)
  • 1988 – Advokát ex offo (JUDr. Daněk)
  • 1989 – Morové povětří (Páter Jan Mauritius jezuita)
  • 1989 – Divoká srdce
  • 1989 – Případ pro zvláštní skupinu – díl Zlaté víkendy (Zdeněk Krásný)
  • 1989 – Případy poručíka Haniky (náčelník)
  • 1990 – Dobrodružství kriminalistiky – díl První detektivní sbor (továrník Ervin Gladstone)
  • 1990 – O nebojácné Bětce (rádce Arnošt)
  • 1990 – Dcera národa
  • 1990 – Trojlístek – díl Ukradený kaktus (vrchní zahradník Holan)
  • 1991 – Pilát Pontský, onoho dne (Rufus)
  • 1991 – O těch Martinových dudách (kovář)
  • 1991 – Muž, který neměl důvěru
  • 1992 – Tři dary lásky
  • 1992 – Shapirovy rukopisy (Ginsburg)
  • 1992 – Pohádka o prolhaném království (král)
  • 1992 – Náhrdelník (doktor Sadowski)
  • 1992 – Hříchy pro pátera Knoxe (kaskadér Ota Lux)
  • 1992 – Černí baroni (kapitán Honec, provianťák)
  • 1993 – Strašidla a spol. (táta)
  • 1993 – Mistr Kampanus (Pavel Michna z Vacínova)
  • 1993 – Kryštof a Kristina (král, otec Kryštofa)
  • 1994 – Princezna ze mlejna (mlynář)
  • 1994 – Princezna ze mlejna
  • 1994 – Návštěvní doba (divadelní záznam)
  • 1995 – Klekání zvoníme
  • 1997 – Žena v kleci (kapitán Nechvátal)
  • 1997 – Výchova dívek v Čechách (ředitel školy)
  • 1997 – Pražský písničkář (von Groeben)
  • 1998 – Genij vlasti (Václav Vojtěch Kunert)
  • 1999 – Princezna ze mlejna 2 (mlynář)
  • 1999 – Pán hradu (Arnulf)
  • 1999 – Ošklivá princezna (král Lumír)
  • 1999 – Návštěva staré dámy (Alfréd Ill)
  • 1999 – Cesta bez průvodce (studentský film) (Marek Brázdil)
  • 2000 – Smrt Hippodamie (divadelní záznam)
  • 2000 – Pramen života (otec Grétky)
  • 2002 – Vyvraždění rodiny Greenů (Heath)
  • 2003 – Falešné obvinění (Danton)
  • 2003 – Bankrotáři (Čardynin (ruský notorik))
  • 2003 – … a stoupej do slunce! (Jan Sedlář)
  • 2004 – Pojišťovna štěstí – díl Od začátku (lékař v nemocnici)
  • 2004 – I ve smrti sami (Otto Guangel)
  • 2004 – Bolero (Kušmic)
  • 2005 – 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem – povídka Synáček (Hanák)
  • 2005 – Oběti: Hadí tanec (Vladimír Borský)
  • 2005 – Leasing
  • 2005 – Eden – díl Zlatá karta
  • 2005 – Černá karta (Belot)
  • 2006 – Swingtime (Jiří)
  • 2006 – Naši furianti (divadelní záznam) (Matěj Šumbal, sedlák a obecní výbor)
  • 2006 – Nadměrné maličkosti: Jubileum (kamarád Václav)
  • 2006–2007 – Letiště (Jaroslav Holubec)
  • 2007 – Tři životy (hostinský)
  • 2007 – Trapasy
  • 2007 – Operace Silver A (Kroupa, otec Václava)
  • 2008 – Divnovlásky (otec Xénie)
  • 2009 – Stínu neutečeš (Viktor)
  • 2010 – Hlava – ruce – srdce (plk. Vaverka)
  • Od 2010 – Cesty domů (MUDr. Rudolf Bernát)
  • 2011 – Alma (Nečas)
  • 2011 – Alois Nebel (starý Wachek)
  • 2012 – Nejlepší Bakaláři – díl Karafiát
  • 2012 – Policajti z centra (šéf 1. oddělení podplukovník Ježek)
  • 2013 – Hořící keř (náčelník Horyna)
  • 2013 – Madame – díl Chapter I (František Wilda)
  • 2016 – Já, Mattoni (Heinrich Mattoni ve třetí fázi)[9]
  • 2017 – Marie Terezie (Filip Ludvík Václav ze Sinzendorfu)
  • 2019 – Na střeše (profesor Antonín Rypar)
  • 2022 – Mimořádná událost (vojenský pilot Brukner)
  • 2023 – Muž, který stál v cestě (Ludvík Svoboda)

Dokumentární

  • 2000 – Vzpomínání na Jiřího Sováka
  • 2000 – Film o filmu: Princezna ze mlejna 2
  • 2010 – Neobyčejné životy: Alois Švehlík
  • 2011 – Janinka

Televize

Dabing

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.

Rozhlas

Divadlo

Přehled angažmá

Vybrané divadelní role

Divadelní pedagog

Ocenění

  • 1999 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Lepší už to nebude
  • 2004 – Cena Divadelních novin za herecký výkon v roli On v Jandlově hře Z cizoty
  • 2007 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Tajemství Santa Vittorie
  • 2014 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
  • 2021 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra[194]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.