Broučci
pohádka od Jana Karafiáta From Wikipedia, the free encyclopedia
Broučci (1876) je česká pohádka Jana Karafiáta.
| Broučci | |
|---|---|
| Autor | Jan Karafiát |
| Původní název | Broučci |
| Jazyk | čeština |
| Žánr | pohádka |
| Datum vydání | 1876 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vydání
Karafiát knihu vydal r. 1876 anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého.[p 1] Teprve po 17 letech, v roce 1893, ji v knihovně Jana Herbena objevil prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o ní nepodepsanou recenzi v časopisu Čas.[p 2] V následujícím čísle také odhalil autorovu totožnost.[p 3] Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Další vydání ilustroval Vojtěch Preissig. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež; jen česky vyšlo kolem 100 vydání.
Na Broučky navazuje dvoudílná Broučkova pozůstalost (I. Pohádky, II. Písničky svobodného) vydávaná v různých úpravách od roku 1900.
Charakteristika díla
Jde o jedno ze základních děl české dětské literatury. Kniha je oceňována pro básnický sloh a ve své době novátorské pochopení psychologie dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost,[p 4] která se právě v kalvinistickém prostředí vysoce cenila. Autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi evangelické , která díky tomuto štědrému daru mohla dlouhá léta sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.
Překlady
Němčina
- Die Käferchen, překlad Naďa a Paul Locher-Záleský, Albatros Praha, 1994, 1. dt. Aufl., ISBN 80-7264-045-3
- Leuchtkäferchen für kleine und große Kinder, ISBN 3-314-00632-2
Lužická srbština
- Brunčki – Powjedančko za małe a wulke dźěći, překlad Adolf Černý, 1909
Polština
- Świetliki, překlad Jadwiga Bułakowska, doslov Jan Konar, Zwiastun, Varšava 1964
- Robaczki świętojańskie, překlad Oskar Michejda, rukopis (uložený v Tschammerově knihovně, sign. 20005)
Angličtina
Ruština
- Светлячки (Svjetljački), překlad Arnošt Kolman, Praha 1947 (nebylo určeno na export, ale jako učebnice ruštiny pro československý trh[1])
Potíže s ruským překladem – cenzura a spory
Oficiální překlad komunistického ideologa Arnošta Kolmana do ruštiny (vydalo SPN v Praze roku 1947 jako Светлячки (Svjetljački)) vyvolal v témže roce spor Českobratrské církve evangelické se SSSR,[zdroj?] neboť šlo o upravený, desakralizovaný text – náboženské významy byly nahrazeny odkazy poplatnými komunistické ideologii (celkem bylo upraveno nejméně 55 míst).[2] Sovětský svaz sice nepřijal překlad pořízený některými evangelíky, ale nevydal ani ten, který připravilo ministerstvo školství SSSR.[3][4]
Ilustrátoři
Česká vydání
- Vojtěch Preissig, 1903
- Josef Wenig, 1919 [p 5]
- Rudolf Mates, [p 6]
- Aloisie Halaburtová, 1930
- Ludmila Jánská, 1935
- Ondřej Sekora, 1940
- Marie Kvěchová, 1942, reprint Alfa Praha 2006, ISBN 80-86851-52-4
- Marie Vořechová-Vejvodová, 1944
- Jiří Trnka, Albatros Praha 1968, poslední reprint 2004, ISBN 80-00-01373-8[p 7]
- Adolf Dudek, Sfinga, Ostrava 1994, ISBN 8085491524
- Zdeněk Hofman (ilustrátor a entomolog), Chrontodont Frymburk 2006, ISBN 80-903683-0-1 [p 8]
- Vlasta Baránková, Jan Melvil Publishing 2008, ISBN 978-80-903912-4-6 [p 9]
- Aleš Čuma, Jota 2011, ISBN 978-80-7217-935-0. S 3D brýlemi.
- Tereza Konupčíková, Books & Pipes 2020, ISBN 978-80-7485-220-6.
Anglické vydání
- Emil Weiss, Allen & Unwin, Londýn 1942.
Polské vydání
- Jerzy Heintze, Zwiastun, Varšava 1964.
Film
Broučci posloužili jako předloha několika animovaných filmů:[5]
Broučci (1967)
Režie Libuše Koutná, literární scénář Anna Jurásková a Milan Nápravník, technický scénář Libuše Koutná, Vladimír Dvořák a Jan Kraus, kamera Jan Kraus, hudba Jiří Srnka, střih Antonín Zelenka a Karel Kohout, zvuk Jiří Pavlík, výtvarník Vladimír Dvořák, loutky Zdeněk Podhůrský. Namluvili Drahomíra Fialková, František Filipovský, Libuše Havelková, Karel Höger, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová, Jaroslav Marvan, Karolina Slunéčková a Blanka Waleská. Premiéra 9. dubna až 28. května 1967.
Seznam dílů
- Narození Broučka
- Broučci se ukládají k zimnímu spánku
- Probuzení, všude je zima a sníh
- První společný let
- Zranění Broučka
- Seznámení s Verunkou
- Broučkovy námluvy
- Broučkova svatba
Broučci (1995)
Režie, animace a scénář Vlasta Pospíšilová, spoluautorka scénáře: Anna Jurásková, výtvarnice Jitka Walterová, hudba Emil Viklický, kamera Vladimír Malík, vypravěč Jan Hartl. Film vznikl v koprodukci Studia Jiřího Trnky, Comité Francais de Rádio Télévision, britské Jerusalem Productions a společnosti Imago. Premiéra 23. prosince 1995 až 3. ledna 1996.
Seznam dílů
- Narodil se Brouček
- Byl podzim
- Loučení
- A byla zima
- A bylo jaro
- Šťastnou cestu Broučku!
- Broučkův smutný návrat
- S Broučkem je zle
- Do nebíčka, do peklíčka
- Broučkovy tajnosti
- A měli se rádi
- Velká rodina
Broučkova rodina (1999)
Režie Vlasta Pospíšilová, scénář Oldřich Selucký, hudba Zdeněk Zdeněk, kamera Vladimír Malík, výtvarnice Jitka Walterová a Jarmila Fenclová, vypravěč Miroslav Donutil. Premiéra 30. prosince 2000 až 8. ledna 2001.
Seznam dílů
- Berušky a broučci se hněvají
- Janínek v mlze
- Broučci staví dům
- Broučci z roští
- O brouku Kradačovi
- Svatojánek neposlouchá
- Kde je Svatojánek s Janínkem?
- Bloudění
- Shledání
Ohlasy Broučků
- Broučci vycházeli na zvukových nosičích (především na gramofonových deskách) načtené Karlem Högerem. Byli nastudováni i jako rozhlasová hra.
- Na motivy Karafiátových Broučků napsal Václav Trojan dětskou operu a Otmar Mácha v roce 1992 balet o dvou dějstvích.[6]
- Velmi populární se stala ranní „modlitba broučků“ Ó náš milý Bože, která je i v Evangelickém zpěvníku ČCE s melodií Otmara Máchy pod číslem 220 (Evangelický zpěvník z roku 2021 pod číslem 635).
Ó, náš milý Bože,
Povstali jsme z lože
A pěkně Tě prosíme,
Dej ať se Tě bojíme,
Bojíme a posloucháme
A přitom se rádi máme.
- Naproti tomu večerní modlitba broučků je první slokou staré bratrské písně ze Zázvorkova kancionálu z roku 1602 – viz Podvečer tvá čeládka. Najdeme ji třeba v Bratrském zpěvníku Jednoty bratrské nebo v Evangelickém zpěvníku pod číslem 225 (Evangelický zpěvník z roku 2021 pod číslem 654):
Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.
- Naučná stezka Jana Karafiáta spjatá s knihou Broučci byla zřízena roku 2002 a vede z Valašského Meziříčí k přehradě Bystřička (délka 14 km).[7][8]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.