organická reakce From Wikipedia, the free encyclopedia
Allylový přesmyk je organická reakce, při které se dvojná vazba sloučeniny obsahující allylovou skupinu přesune na sousední atom uhlíku. Bývá součástí nukleofilních substitucí.
Za podmínek, které upřednostňují SN1 mechanismus, je meziproduktem karbokation vytvářející několik rezonančních struktur, což vysvětluje zastoupení jednotlivých produktů po rekombinaci s nukleofilem Y. Takto probíhající proces se nazývá SN1' substituce.
Také je možné, aby atak nukleofilu probíhal přímo na allylové skupině, potom se odstupující skupina odštěpí v jednokrokové reakci obecně nazývané SN2 substituce. Tato možnost nastává, když allylová sloučenina není stericky stíněná a zároveň se použije silný nukleofil; produkty jsou podobné jako u SN1 substituce. Následující reakcí 1-chlor-but-2-enu s hydroxidem sodným vzniká směs but-2-en-1-olu a but-3-en-1-olu:
Produkt s OH skupinou na primárním atomu se tvoří v menším množství. U substituce 1-chlor-but-2-enu má sekundární 3-methyl-but-2-en-3-ol výtěžnost 85 % a primární 3-methyl-but-2-en-1-ol tvoří jen 15 % směsi produktů.
Existuje mechanismus, při němž nukleofil neatakuje přímo elektrofilní místo, ale dochází ke konjugované adici na dvojnou vazbu:
Tento mechanismus je častý u allylových sloučenin obsahujících rozměrné substituenty za podmínek vyhovujících SN2 reakcím, případně neodstupující substituenty vytvářející významné sterické efekty, kterými podporují konjugovanou substituci. Tento druh reakce se podle druhu mechanismu, kterému se podobá, nazývá SN1' nebo SN2'. Tak jako existují SN1' a SN2' analogy SN1 a SN2 reakcí, tak existuje i analog SNi, nazývaný SNi', využitelný v reakcích allylových sloučenin a reaktantů jako je chlorid thionylu (SOCl2).
Syntetické možnosti reakce lze rozšířit na substituce vazeb butadienu:[1]
Prvním krokem této makrocyklizační reakce je reakce thiolové skupiny na jednom konci molekuly pentan-1,5-dithiolu s butadienem 1 za vzniku enonu 2 v allylovém přesmyku se sulfonovou odstupující skupinou, jež v konjugované adici reaguje s alkoholovým koncem.
V jedné studii[2] byl při syntéze cyklické sloučeniny allylový přesmyk použit dvakrát:
Jacobsenovou epoxidací se naváže epoxy skupina na dien, který slouží jako odstupující skupina v reakci s pyrazolovým nukleofilem. Druhým nukleofilem je methylmagnesiumbromid sloužící k odstranění pyrazolové skupiny.
Výsledek reakce aziridinu obsahujícího methylenbromidovou skupinu a methyllithia lze vysvětlit SN2' mechanismem:[3]
Při této reakci se ztrácí jeden ekvivalent acetylenu.
Příklady allylových přesmyků jsou Ferrierův a Meyerův–Schusterův přesmyk.
Při SN2' redukci dochází k redukci allylové skupiny, na níž je navázána dobrá odstupující skupina, prostřednictvím přesmyku. Jedna taková reakce je součástí totální syntézy taxolu:[4]
Jako redukční činidlo se používá hydrid lithno-hlinitý a odstupující skupinou bývá fosfoniová sůl. Produkt obsahuje nově vytvořenou exocyklickou dvojnou vazbu. Pouze u vhodně substituovaných cyklohexanů se proton aduje do pozice trans izomerie vzhledem k sousednímu methylu.
Podobnou reakcí je Whitingova reakce, která vytváří dieny.
Allylové přesmyky mohou také probíhat elektrofilním mechanismem. Níže je uveden příklad aktivace karbonylové skupiny benzaldehydu pomocí diboronové kyseliny a následná reakce s allylalkoholem:[5] Aktivním katalyzátorem je zde směs sloučenina palladia fungující jako molekulární pinzeta a kyselina p-toluensulfonová, produkt vzniká jako jediný regioizomer a stereoizomer.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.