americký tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Alex Michelsen (* 25. srpna 2004 Laguna Hills, Kalifornie) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
| Alex Michelsen | |
|---|---|
_01.jpg) | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Datum narození | 25. srpna 2004 (20 let) |
| Místo narození | Laguna Hills, Spojené státy americké |
| Výška | 193 cm[1] |
| Hmotnost | 79 kg[1] |
| Profesionál od | 2023[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 679 434 USD |
| Tenisová raketa | Babolat |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 31–32 |
| Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 2 ITF |
| Nejvyšší umístění | 43. místo (30. září 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2024) |
| French Open | 1. kolo (2024) |
| Wimbledon | 1. kolo (2024) |
| US Open | 2. kolo (2023, 2024) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 5–7 |
| Tituly | 0 ATP, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 96. místo (14. října 2024) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 1. kolo (2024) |
| US Open | 1. kolo (2022, 2024) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| US Open | 2. kolo (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 18. října 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2024 na 43. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 96. místě. Trénují ho Jay Leavitt a Eric Diaz.[1]
V juniorském tenise vyhrál wimbledonskou čtyřhru 2022 s krajanem Sebastianem Gorznym.[3] Již v lednovém deblu Australian Open 2022 skončil jako poražený finalista po boku Paraguayce Daniela Valleja.[4]
Narodil se roku 2004 v kalifornském Laguna Hills. [1] Tenis začal hrát ve třech letech. Má o tři roky staršího bratra Jakea. Oba rodiče hráli univerzitní tenis. Otec, právník Erik Michelsen, na kalifornské Redlandské univerzitě a matka, pedagožka Sondra Michelsenová, získala v roce 1989 cenu Arthura Ashe za leadership a sportovní chování na Státní univerzitě v San Diegu. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý, jako silný úder bekhend a oblíbený turnaj Wimbledon.[5]
V roce 2023 byl přijat na Georgijskou univerzitu v Athens. Během srpna 2023, kdy mu bylo osmnáct let oznámil, že před studiem upřednostnil tenis a stal se profesionálem.[6][5]
Na grandslamu debutoval čtyřhrou US Open 2022, do níž s krajanem Sebastianem Gorznym obdrželi divokou kartu. Časnou prohru jim přivodili třináctí nasazení Kolumbijci Juan Sebastián Cabal s Robertem Farahem. V listopadu 2022 vybojoval první tituly na okruhu ITF, když triumfoval v singlu i deblu 15tisícového turnaje v michiganském East Lansingu.[7] Během února 2023 se probojoval do premiérového finále challengeru v georgijském Rome. Poražen z něj odešel od devadesátého třetího hráče žebříčku Jordana Thompsona z Austrálie. Již v úvodním kole vyřadil Němce Dominika Koepfera.[7][8]
_06.jpg)
Do dvouhry okruhu ATP Tour poprvé zasáhl na travnatém Mallorca Championships 2023,[5] přestože nezvládl kvalifikační kolo s Jihoafričanem Lloydem Harrisem. Po odstoupení Humberta však získal místo v hlavní soutěži, kde jej v třísetové bitvě zdolal krajan Christopher Eubanks z osmé světové desítky.[9] O dva týdny později, na červencovém turnaji v Chicagu, vyhrál první challenger. Ve čtvrtfinále porazil bývalou světovou čtyřku Keie Nišikoriho a v závěrečném klání dalšího zástupce japonského tenisu, Jutu Šimizeho z třetí stovky klasifikace. V 18 letech se stal nejmladším americkým šampionem challengeru od Stefana Kozlova v roce 2016.[10]
V červenci poprvé postoupil do finále turnaje okruhu ATP Tour. Na travnatém Hall of Fame Open 2023 v Newportu vyřadil pátého nasazeného obhájce trofeje Maxima Cressyho, Australana Jamese Duckwortha, turnajovou čtyřku Mackenzieho McDonalda a čtyřnásobného newportského šampiona Johna Isnera. Zápas o titul proti světové osmatřicítce Adrianu Mannarinovi však prohrál. Na túře ATP přitom nastoupil teprve do druhé dvouhry, v níž si připsal první vítězná utkání. Představoval také nejmladšího Američana ve finále okruhu od 18letého Fritze na Memphis Open 2016.[5] Přesně o rok dříve figuroval na 1 081. místě. Po newportském finále se posunul na nové žebříčkové maximum, 140. příčku.[11]
V grandslamové dvouhře poprvé startoval na US Open 2023 díky divoké kartě. Po výhře nad Španělem Albertem Ramosem-Viñolasem,[12] nenašel recept na dvacáté pátého muže pořadí, Chilana Nicoláse Jarryho, přestože získal úvodní dějství. V listopadu se kvalifikoval na prosincový Next Generation ATP Finals 2023 v Džiddě pro osm nejlepších tenistů sezóny do 21 let.[13] Na turnaji nepostoupil ze čtyřčlenné skupiny, když podlehl všem třem soupeřům. V kvalifikačním kole obnoveného Brisbane International 2024 porazil Argentince Diega Schwartzmana. Vstup do singlové soutěže proti Ugu Humbertovi ale nezvládl.[14] Grandslamové maximum si vylepšil třetím kolem na Australian Open 2024, do něhož zasáhl z pozice devadesátého prvního muže klasifikace. Ve druhé fázi vyřadil světovou třiadvacítku Jiřího Lehečku,[15][16] aby poté soutěž opustil po prohře se světovou šestkou Alexandrem Zverevem.[17][8]
Člena první světové desítky poprvé porazil na únorovém Los Cabos Open 2024, kde ve druhém duelu přehrál devátého v pořadí Alexe de Minaura.[18] Ze čtvrtfinále však odešel poražen od pozdějšího vítěze a světové čtyřicítky Jordana Thompsona po divokém průběhu. Utkání s Australanem ztratil, přestože již vedl 6–0 a 3–0, resp. v rozhodující sadě podával za stavu 5–3 na postup. Celkem nevyužil tři mečboly.[19]
| ||||||||
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | červenec 2023 | Newport, Spojené státy | ATP 250 | tráva |  Adrian Mannarino |
2–6, 4–6 |
| Finalista | 2. | červenec 2024 | Newport, Spojené státy (2) | ATP 250 | tráva | Marcos Giron |
7–6(7–4), 3–6, 5–7 |
| Finalista | 3. | srpen 2024 | Winston-Salem, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý |  Lorenzo Sonego |
0–6, 3–6 |
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | srpen 2024 | Cincinnati, Spojené státy | ATP 1000 | tvrdý | Mackenzie McDonald |
 Marcelo Arévalo Mate Pavić |
2–6, 4–6 |
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Challengery (2 D; 0 Č) | |
| ITF (2 D; 1 Č) | |
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2022 | East Lansing, Spojené státy | tvrdý (h) | Alexander Kotzen |
7–6(7–2), 6–1 |
| 2. | leden 2023 | Edmond, Spojené státy | tvrdý (h) |  Lucas Renard |
6–7(5–7), 7–6(7–4), 6–1 |
| 3. | červenec 2023 | Chicago, Spojené státy | tvrdý |  Juta Šimizu |
7–5, 6–2 |
| 4. | listopad 2023 | Knoxville, Spojené státy | tvrdý (h) | Denis Kudla |
7–5, 4–6, 6–2 |
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2022 | East Lansing, Spojené státy | tvrdý (h) | Learner Tien |
 Joshua Goodger Emile Hudd |
6–4, 6–3 |
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2022 | Australian Open | tvrdý |  Adolfo Daniel Vallejo |
Bruno Kuzuhara Coleman Wong |
3–6, 6–7(3–7) |
| Vítěz | 2022 | Wimbledon | tráva | Sebastian Gorzny |
Gabriel Debru Paul Inchauspé |
7–6(7–5), 6–3 |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
