Remove ads
italský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Alessandro Altobelli (* 28. listopadu 1955, Sonnino, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník.
Alessandro Altobelli | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní informace | |||||||||||||||||||
Datum narození | 28. listopadu 1955 (69 let) | ||||||||||||||||||
Místo narození | Sonnino, Itálie | ||||||||||||||||||
Výška | 181 cm | ||||||||||||||||||
Hmotnost | 73 kg | ||||||||||||||||||
Přezdívka | Spillo (jehla)[1] | ||||||||||||||||||
Klubové informace | |||||||||||||||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||||||||||||||
Pozice | Fotbalový útočník | ||||||||||||||||||
Mládežnické kluby | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Profesionální kluby | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Reprezentace | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Úspěchy | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Další informace | |||||||||||||||||||
Povolání | fotbalista | ||||||||||||||||||
Děti | Mattia Altobelli | ||||||||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je považováán za jednoho z nejlepších italských útočníků po 2. sv. válce. Po ikoně Nerazzurri Meazzy (284 branek) je druhý nejlepší střelec (209 branek). Vyhrál jeden titul (1979/80) a dva italské poháry (1977/78, 1981/82).
S italskou reprezentací vyhrál mistrovství světa ve Španělsku roku 1982[2] a získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy roku 1988[3]. Zúčastnil se též Eura 1980 (kde Italové skončili čtvrtí)[4] a světového šampionátu 1986[5] Celkem za národní tým odehrál 61 utkání a vstřelil 25 gólů.[6]
Je nejlepším italským střelcem v poháru UEFA (25 branek).[7]
Fotbal začal hrát v mládežnickém sektoru v Latině, kde si odbyl premiéru za dospělé v roce 1973. Po odehrané jedné sezony jej koupila Brescia, která hrála druhou ligu. V Brescii hrál tři roky a celkem vstřelil 29 branek z 84 utkání.
V roce 1977 podepsal smlouvu z Interem se kterým zůstal spjat 11 let. S klubem získal titul v sezoně 1979/80 a dva italské poháry (1977/78, 1981/82). Stal se nejlepší střelcem poháru PVP (1978/79 - 7branek) a také v italském poháru (1981/82 - 9 branek). V lize se mu střelecky nejlépe dařilo v sezoně 1984/85 - 17 branek (2. místo). Po konfliktu s trenérem Giovanni Trapattonim[8] v roce 1988, se rozhodl raději odejít. Celkem za Nerazzurri odehrál 466 utkání a vstřelil 209 branek.
Jako velká posila byl představen v Juventusu.[9] Jenže kvůli zranění se představí celkem do 34 utkání a vstřelí 15 branek.[10] V lize skončil s klubem na 4. místě a tak byl po sezoně propuštěn. Sezonu 1989/90 odehrál v Brescii a po sezoně se rozhodl ukončit kariéru.[11]
Po fotbalové kariéře byl v letech 1995 až 1998 sportovním manažerem Padovy. Poté působil v Interu jako pozorovatel. Věnoval se i plážovém fotbalu. Byl nejlepším střelcem na MS v letech 1995 a 1996 - bronz. Od roku 1991 se věnuje i politice a od roku 2000 moderuje v televizi.
Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
1973/74 | Latina | Serie C | 28 | 7 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 28 | 7 |
1974/75 | Brescia | Serie B | 16 | 2 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 17 | 2 |
1975/76 | Serie B | 26 | 11 | IP | 4 | 0 | - | 0 | 0 | 30 | 11 | |
1976/77 | Serie B | 34 | 13 | IP | 3 | 3 | - | 0 | 0 | 37 | 16 | |
1977/78 | Inter | Serie A | 28 | 10 | IP | 10 | 4 | UEFA | 2 | 0 | 40 | 14 |
1978/79 | Serie A | 29 | 11 | IP | 2 | 1 | PVP | 6 | 7 | 37 | 19 | |
1979/80 | Serie A | 29 | 15 | IP | 5 | 4 | UEFA | 4 | 3 | 38 | 22 | |
1980/81 | Serie A | 29 | 12 | IP | 4 | 1 | PMEZ | 8 | 4 | 41 | 17 | |
1981/82 | Serie A | 29 | 9 | IP | 9 | 9 | UEFA | 4 | 3 | 42 | 21 | |
1982/83 | Serie A | 30 | 15 | IP | 11 | 4 | PVP | 5 | 3 | 46 | 22 | |
1983/84 | Serie A | 28 | 10 | IP | 5 | 3 | UEFA | 6 | 2 | 39 | 15 | |
1984/85 | Serie A | 30 | 17 | IP | 11 | 6 | UEFA | 10 | 2 | 51 | 25 | |
1985/86 | Serie A | 29 | 9 | IP | 6 | 4 | UEFA | 10 | 6 | 45 | 19 | |
1986/87 | Serie A | 28 | 11 | IP | 7 | 5 | UEFA | 8 | 3 | 43 | 19 | |
1987/88 | Serie A | 28 | 9 | IP | 10 | 5 | UEFA | 6 | 2 | 44 | 16 | |
1988/89 | Juventus | Serie A | 20 | 4 | IP | 6 | 7 | UEFA | 8 | 4 | 34 | 15 |
1989/90 | Brescia | Serie B | 32 | 7 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 33 | 7 |
Celkem | 473 | 172 | - | 95 | 56 | - | 77 | 39 | 645 | 267 |
Za reprezentaci odehrál 61 utkání a vstřelil 25 branek. První utkání odehrál na ME 1980 18. června 1980 proti Belgie (0:0).[12] Zúčastnil se MS 1982. Zasáhl sice jen do tří utkání jako náhradník, ale ve finále vystřídal již v 8. minutě zraněného Grazianiho a vstřelil branku. Domů si odvezl zlatou medaili. Byl i na MS 1986, kde odehrál všechna utkání, při kterým vstřelil celkem 4 branky. Poté se stal i kapitánem v sedmi utkání. Posledním turnajem bylo ME 1988, kde získal bronz. Po turnaji se rozloučil s reprezentací. Je na 6. místě v tabulce střelců.
Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | ME 1980 | 3 zápas ve skupině | 18. 6. | Belgie | 45 | 0 | 0:0[12] |
o 3. místo | 21. 6. | Československo | 120 | 0 | 1:1 (8:9 na pen.)[13] | ||
MS 1982 | 1 zápas ve druhé skupin. fáze | 29. 6. | Argentina | 10 | 0 | 2:1[14] | |
Semifinále | 8. 7. | Polsko | 20 | 0 | 2:0[15] | ||
Finále | 11. 7. | NSR | 82 | 1 | 3:1[16] | ||
MS 1986 | 1 zápas ve skupině A | 31. 5. | Bulharsko | 90 | 1 | 1:1[17] | |
2 zápas ve skupině A | 5. 6. | Argentina | 90 | 1 | 1:1[18] | ||
3 zápas ve skupině A | 10. 6. | Jižní Korea | 90 | 2 | 3:2[19] | ||
čtvrtfinále | 17. 6. | Francie | 90 | 0 | 0:2[20] | ||
1988 | 1 zápas ve skupině | 10. 6. | NSR | 1 | 0 | 1:1[21] | |
2 zápas ve skupině | 14. 6. | Španělsko | 21 | 0 | 1:0[22] | ||
3 zápas ve skupině | 17. 6. | Dánsko | 23 | 1 | 2:0[23] | ||
Semifinále | 22. 6. | SSSR | 45 | 0 | 0:2[24] | ||
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[25]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.