Alenia Aermacchi M-346 Master
italský cvičný letoun From Wikipedia, the free encyclopedia
Alenia Aermacchi M-346 Master je podzvukový pokročilý proudový cvičný a lehký bojový letoun, vyvinutý ve spolupráci mezi ruskou společností Yak Aircraft Corporation a italskou Alenia Aermacchi. Konstrukce letounu vychází z ruského typu Jakovlev Jak-130, který původně vznikal jako joint venture společností Aermacchi a Jakovlev.[1] Kromě Itálie jsou dalšími uživateli typu Izrael, Polsko a Singapur. Do dubna 2014 bylo všemi uživateli objednáno celkem 56 strojů M-346.[2]
Alenia Aermacchi M-346 Master | |
---|---|
![]() Aermacchi M-346FA vyzbrojený střelami AIM-9 Sidewinder na letecké přehlídce Royal International Air Tattoo ve Faifordu v roce 2017 | |
Určení | cvičný/lehký bojový letoun |
Výrobce | Alenia Aermacchi |
Šéfkonstruktér | Massimo Lucchesini |
První let | 15. července 2004 |
Zařazeno | září 2015 (Itálie) |
Charakter | ve službě |
Uživatel | Italské letectvo Izraelské vojenské letectvo Polské letectvo Singapurské letectvo |
Výroba | 2004–dosud |
Vyrobeno kusů | 68 (2018 |
Vyvinuto z typu | Jakovlev Jak-130 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vývoj


Letecký výrobce Aermacchi začal na přelomu 80. a 90. let pracovat na nástupci svého cvičného letounu Aermacchi MB-339. Firma přitom od roku 1993 spolupracovala s ruským výrobcem Jakovlev, se kterým postavily technologický demonstrátor Jak/AEM-130, který poprvé vzlétl v roce 1996.[1] Finanční problémy a odlišné vývojové priority ovšem v roce 2000 vedly k dohodě, že každá firma bude ve vývoji pokračovat samostatně. Oba jejich letouny ale z vnějšku vykazují nápadnou podobnost (Jak-130 je vyráběn pro ruské letectvo). Své vlastní řešení M-346 společnost poprvé představila v roce 2000 na aerosalonu ve Farnborough. První prototyp zalétal 15. července 2004 šéfpilot Olinto Cecconello z továrního letiště ve Venegonu,[3] druhý prototyp byl zalétán 17. května 2005. Vývoj zdárně pokračoval a 8. července 2008 došlo k prvnímu letu nového prototypu v předsériové podobě.[1]
V roce 2009 firma Aermacchi získala kontrakt na šest kusů M-346 (italské označení je T-346A) s opcí na dalších devět kusů.[4] Dodány byly v roce 2011. Větší množství jich ale zatím nebylo objednáno, protože Italské letectvo disponuje dostatkem cvičných letounů MB-339. Prvním zahraničním uživatelem typu se stal Singapur, který v roce 2010 objednal 12 letounů, kterými chce nahradit letité stroje A-4SU Super Skyhawk.[4] Dne 18. listopadu 2011 byl ztracen první prototyp, který se zřítil při návratu z letecké přehlídky v Dubaji.[1]
V únoru 2012 letoun vyhrál v izraelském tenderu na nové cvičné letouny, které ve službě nahradí typ A/TA-4 Skyhawk. Izraelské vojenské letectvo tak získá 30 kusů M-346 Lavi.[5] Dne 20. března 2014 proběhl slavnostní roll-out prvního sériového stroje. Letouny budou dodány v letech 2014–2016.[2] Dalším zákazníkem je Polsko, které objednalo 8 strojů M-346, které ve službě nahradí domácí polský typ PZL TS-11 Iskra.
Konstrukce
Letoun je určen k pokročilému výcviku pilotů nadzvukových bojových letounů (pro základní výcvik je vyvíjen proudový typ Alenia Aermacchi M-311). Pohání ho dvojice dvouproudových motorů Honeywell F124-GA-200 o tahu 27,94 kN.[1] Výzbroj je nesena na devíti závěsnících, z nichž šest je pod křídlem, dva na koncích křídla a jeden pod trupem. Nést mohou například 500librové pumy Mk 83, 1000librové pumy, raketomety, protiletadlové řízené střely AIM-9 Sidewinder, protizemní střely Raytheon AGM-65 Maverick či protilodní střely MBDA Marte MK-2A.[6]
Nehody
Uživatelé



Současní
- Ázerbájdžánské letectvo – objednáno mezi 10–25 stroji[9]
- Italské letectvo (AMI) – objednalo 18 letadel T-346A. Dodávky proběhly od listopadu 2011 do února 2018.[10]
- Izraelské vojenské letectvo (IAF) – objednalo 30 letadel;[11] k 22. červnu 2016 všechna dodána[12]
- Nigerijské letectvo – v březnu 2021 objednáno 24 letadel[13]
- Polské letectvo – objednalo 8 letadel
- Řecké letectvo – objednáno 10 strojů[15]
- Rakouské letectvo – Roku 2024 objednáno 12 lehkých cvičně-bojových letounů M-346FA. Zastoupí cvičné letouny Saab 105Ö, vyřazené roku 2020. Operovat budou ze základny Vogler (Fliegerhorst Vogler) v Hörschingu.[16]
- Singapurské letectvo (RSAF) – 12[17]
- Turkmenské letectvo – objednáno 6 letadel[18]
Potenciální
- Egyptské letectvo – Egypt v roce 2020 projevil zájem mj. i o 24 výcvikových letounů M-346
- Katarské letectvo – v lednu 2022 se v médiích objevily informace o možném nákupu strojů M-346.[19]
Specifikace (M-346 Master)

Technické údaje
- Posádka: 2 (instruktor a žák)
- Délka: 11,49 m
- Rozpětí: 9,72 m
- Výška: 4,98 m
- Nosná plocha: m²
- Hmotnost prázdného stroje: 4610 kg
- Maximální vzletová hmotnost : 9500 kg
- Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Honeywell F124-GA-200
- Tah pohonné jednotky: 27,94 kN
Výkony
- Maximální rychlost: 1059 km/h
- Min. rychlost: 170 km/h
- Dolet: 2076 km
- Dostup: 13 500 m
- Počáteční stoupavost: 107 m/s
Výzbroj
- Devět závěsníků pro různé typy výzbroje
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.