Egyptské vojenské letectvo

Egyptské vojenské letectvo (القوات الجوية المصرية, Al-Qūwāt al-Gawwīyä al-Miṣrīyä) je letecká odnož Egyptských ozbrojených síl a největší vojenské letectvo v Africe.

القوات الجوية المصرية
Emblém Egyptského vojenského letectva
Země	Egypt Egypt
Vznik	1937 (Egyptské královské letectvo)
Typ	letectvo
Velikost	1132 letadel[1] (2017)
Posádka	Káhira (stanoviště velitelství)
Nadřazené jednotky	Egyptské ozbrojené síly
Účast
Války	první arabsko-izraelská válka suezská krize občanská válka v Severním Jemenu šestidenní válka opotřebovací válka jomkipurská válka libyjsko-egyptská válka povstání na Sinaji druhá občanská válka v Libyi vojenská intervence v Jemenu
Insignie
Znak na SOP
Letouny
Bitevní	Alpha Jet MS2
Bombardovací	F-4E Phantom II
Průzkumné	E-2C Hawkeye
Stíhací	Chengdu J-7 F-16A/C/D MiG-21 MiG-29M/M2[2] Mirage 5E2/SDE/SDR Mirage 2000EM Rafale D/E
Cvičné	Alpha Jet MS1 EMB 312 Tucano Grob G 115 K-8 Karakorum L-39 Albatros L-59 Albatros
Dopravní	Beechcraft 1900
Transportní	Antonov An-74 C-130H Hercules C-295 DHC-5 Buffalo
Vrtulníky
Bitevní	AH-64D Apache
Transportní	CH-47D Chinook Mil Mi-8 Mil Mi-17 UH-60M Black Hawk
Víceúčelové	Aérospatiale Gazelle AW 109 AW 139 Sea King SH-2G Seasprite

Historie

Znak letectva (1937-1958)

Vlajka královského letectva

První 3 egyptští piloti

Královské Egyptské vojenské letectvo vzniklo v 1937 oddělením od armády. Během druhé světové války byly egyptské hranice ohrožovány postupujícími německými a italskými jednotkami. Britské královské letectvo výrazně rozšířilo své kapacity v Egyptě, avšak Egyptské letectvo zachovávalo téměř dokonce války neutralitu.

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael v roce 1948 se Egypt podílel spolu se státy arabské ligy na válce proti Izraeli. Egyptské letectvo zaútočilo na britskou leteckou základnu v Ramat David v domnění, že byla zabrána Izraelci. Během druhého náletu na základnu byla veškerá egyptská letadla sestřelena zkušenými britskými piloty. V roce 1952 proběhl v Egyptě převrat vedený plukovníkem Násirem. Ten měl za následek vyhlášení republiky a na mezinárodním poli příklon země k Sovětskému svazu. Již v roce 1955 byla egyptskému letectvu dodána první letadla ze SSSR a letečtí instruktoři vyslaní z Československa započali se školením egyptských pilotů.

Po znárodnění Suezského průplavu Násirem v roce 1956 vypukla tzv. Suezská krize během níž bylo egyptské území napadeno vojsky Izraele, Francie a Spojeného království. Egypt byl v tomto konfliktu vojensky poražen. Cizí vojska ze z jeho území musela kvůli silnému diplomatickému tlaku supervelmocí stáhnout. Následně byly v šedesátých letech britské stroje plně nahrazeny sovětskými a hlavní bojovou silou se staly stíhací letouny MiG-21.

V roce 1958 Egypt se Sýrií uzavřel svazek nazvaný Sjednocená arabská republika. Pro egyptské letectvo to znamenalo spojení se syrskými jednotkami.

V sedmdesátých letech se Egyptské ozbrojené síly zapojily do konfliktu v Severním Jemenu, kde podporovaly republikánské povstalce v boji proti Saúdské Arábii, Jordánsku, Íránu.

Egyptské letectvo vázané v Severním Jemenu bylo roku 1967 na začátku Šestidenní války překvapeno preventivním izraelským útokem, který zničil téměř veškeré jeho kapacity. Zničené stroje byly však s pomocí Sovětského svazu brzy nahrazeny. V následujících letech egyptské letectvo výrazně rozšířilo počet svých základen.

Když 6. října 1973 překročila egyptská vojska Suezský průplav začala Jomkipurská válka. Izraelské letectvo nedokázalo v této válce získat úplnou vzdušnou převahu. Egyptské letectvo v první fázi války nasadilo k útoku na izraelské pozice na Sinaji kolem 220 letounů. Egyptští piloti si také počínali zkušeněji, využívali možnosti podlétávání radaru.^[zdroj?] Výraznou součástí bojů byla i protivzdušná obrana jejíž součástí byl i protiletadlový raketový komplet 2K12 Kub.

Významná letecká bitva proběhla 14. října u základny el-Mansourah. Během tohoto více než 50minutového střetnutí se více než 250 izraelských letadel pokusilo zničit egyptskou leteckou základnu el-Mansourah. Egypťanům se základnu podařilo ubránit.^[zdroj⁠?!]

V červenci 1977 propukl konflikt mezi Egyptem a sousední Libyí, kterého se Egyptské letectvo rovněž účastnilo.

Vybavení

Egyptská F-16D

Jádro současných egyptských vzdušných sil tvoří: 240 stíhacích letounů Lockheed F-16 (186 ks verze F-16C, 54 ks verze F-16D); 18 ks Dassault Mirage 2000; 35 kusů bitevních vrtulníků AH-64D Apache; 60 ks Dassault Mirage 5; 32 ks McDonnell F-4E Phantom II; 62 modernizovaných MiG 21.^[zdroj⁠?!]

Další stroje

cvičné:

• Aero L-39 10 kusů; Aero L-59 47 kusů; Embraer EMB 312 Tucano 54 kusů; Grob G-115 74 kusů

transportní:

• Antonov An-74 9 kusů; Antonov An-24 3 kusy; Beechcraft 1900 8 kusů; Lockheed C-130 Hercules 26 kusů

včasného varování:

• E-2C Hawkeye 8 kusů

vrtulníky:

• Mi-17 51 kusů; Mi-8 42 kusů; Sikorsky UH-60A 22 kusů; Sikorsky UH-60M 8 kusů; Aérospatiale SA-342 Gazelle 84 kusů.^[zdroj⁠?!]

Přehled letecké techniky

• údaje podle Flightglobal.com.^[1] z roku 2021

Název	Fotografie	Původ	Určení	Verze	Ve službě	Poznámky
Bojové letouny
Dassault/Dornier Alpha Jet		Francie FrancieNěmecko Německo	lehký útočný letoun	Alpha Jet MS2	13
Suchoj Su-35		Rusko Rusko	víceúčelový bojový letoun	Su-35SE	5	Dalších 21 objednáno.
Dassault Mirage 5		Francie Francie	stíhací letoun/stíhací bombardér/průzkumný letoun dvoumístný letoun[pozn. 1]	Mirage 5E2/SDE/SDR Mirage 5DD	76 6
Dassault Mirage 2000		Francie Francie	víceúčelový bojový letoun dvoumístný bojový letoun	Mirage 2000EM Mirage 2000BM	15 4
Dassault Rafale		Francie Francie	víceúčelový bojový letoun/dvoumístný bojový letoun	Rafale EM/Rafale DM	24	Objednáno dalších 30 kusů.[3]
General Dynamics F-16 Fighting Falcon		USA USA	víceúčelový bojový letoun dvoumístný bojový letoun	F-16A/C F-16B/D	168 50
Chengdu J-7		Čína Čína	stíhací letoun	F-7	60	Čínská kopie typu MiG-21.
McDonnell F-4 Phantom II		USA USA	stíhací bombardér	F-4E	34
MiG-21		Sovětský svaz Sovětský svaz	stíhací letoun		54
MiG-29		Rusko Rusko	víceúčelový bojový letoun	MiG-29M/M2	44	Objednáno celkem 46 kusů jejichž dodávky byly zahájeny na podzim 2017. Egyptská exportní varianta MiG-29M/M2 vychází z typu MiG-35, ale je vybavena méně vyspělým radarem, avionikou a výzbrojí.[2]
Speciální letouny
Grumman E-2 Hawkeye		USA USA	AWACS	E-2C Hawkeye II	7
Dopravní a transportní letouny
Antonov An-74		Ukrajina Ukrajina	taktický transportní letoun		3
Beechcraft 1900		USA USA	užitkový/lehký dopravní letoun		4
CASA C-295		Evropská unie Evropská unie	taktický transportní letoun		22	Objednán ještě 1 kus.
de Havilland Canada DHC-5 Buffalo		Kanada Kanada	lehký transportní letoun vlastností STOL		8
Lockheed C-130 Hercules		USA USA	taktický transportní letoun	C-130H	21
Vrtulníky
Aérospatiale Gazelle		Francie Francie	ozbrojený vrtulník	SA342	90
Agusta A109		Itálie Itálie	lehký užitkový vrtulník		3
Leonardo AW139		Itálie Itálie	střední užitkový/transportní vrtulník		2
Boeing AH-64 Apache		USA USA	bitevní vrtulník	AH-64D	46
Boeing CH-47 Chinook		USA USA	těžký transportní vrtulník	CH-47D	19	Objednáno dalších 6 kusů.
Kaman SH-2 Seasprite		USA USA	námořní vrtulník	SH-2G Super Seasprite	11
Kamov Ka-52		Rusko Rusko	bitevní vrtulník		46
Mil Mi-24		Rusko Rusko	bitevní vrtulník		6
Mil Mi-8/Mil Mi-17		Sovětský svaz Sovětský svazRusko Rusko	transportní vrtulník		62
Sikorsky S-70		USA USA	transportní vrtulník	S-70/UH-60M	2	Předběžně objednány další 4 kusy.
Leonardo AW149		Itálie Itálie	lehký užitkový vrtulník		0	Objednáno 24 kusů.
Leonardo AW189		Itálie Itálie	lehký užitkový vrtulník		0	Objednány 4 stroje.
Westland Sea King		Spojené království Spojené království	námořní vrtulník/transportní vrtulník	Sea King/Commando	23
Cvičná letadla
Aero L-39 Albatros/Aero L-59 Albatros		Československo ČeskoslovenskoČesko Česko	proudový cvičný a lehký bojový letoun		49
Dassault/Dornier Alpha Jet		Francie FrancieNěmecko Německo	proudový cvičný a lehký bojový letoun	Alpha Jet MS1	27
Embraer EMB 312 Tucano		Brazílie Brazílie	cvičný letoun		54
Grob G 115		Německo Německo	letoun pro základní výcvik		74
Hongdu K-8 Karakorum		Čína Čína	proudový cvičný a lehký bojový letoun		120